foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Výstava Oldřicha Kulhánka v České galerii moderního umění.
RECENZE: Oldřich Kulhánek. To jméno zná mnoho milovníků českého umění a grafiky, ale s jeho díly se denně dostává do styku každý Čech. A dokonce několikrát. Oldřich Kulhánek je totiž autorem výtvarné podoby současných českých bankovek.
A ty podle odborníků patří k nejkrásnějším a nejkvalitnějším platidlům v celosvětovém měřítku. Průřezová výstava v České galerii moderního umění na Betlémském náměstí však nabízí jiný pohled na Kulhánkovu tvorbu.
Nejprve však pár slov o této mladé galerii, kterou najdeme přímo proti Betlémské kapli. Není to tak dlouho, co v prostorách historického domu vznikl povedenou rekonstrukcí velmi zajímavý výstavní prostor, a právě v něm se galerie snaží nabídnout to nejzajímavější ze současného českého výtvarného umění.
Svolinský otevřel Kulhánkovi cestu k fantazii
Bylo jen otázkou času, kdy padne volba na Oldřicha Kulhánka. Jeho kresby, rytiny nebo lepty v uplynulých letech už dobyly řadu světových galerií a výstavních prostor a v nejednom z nich patří jeho tvorba k nejcennějším kouskům. Oldřich Kulhánek se měl od koho učit. Jeho profesorem byl originální ilustrátor Karel Svolinský, který v Kulhánkovi otevřel prostor pro fantazii, ale zároveň umožnil nezavírat oči před ironickým či groteskním pohledem na politické a společenské dění.
Soubor Sebastian patří k vrcholům průřezové výstavy Oldřicha Kulhánka. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
To se projevilo v 70. letech minulého století, kdy byl Kulhánek v hledáčku Státní bezpečnosti. Ta ho mnohokrát vyslýchala, dokonce i uvěznila a snažila se zlomit jeho svobodného uměleckého ducha. Kulhánek se ale nedal a výsledkem byly pozdější grafické práce, které odkazují na jeho pobyt za mřížemi ruzyňské věznice. Koneckonců na výstavě na Betlémském náměstí uvidíme čtyři jeho práce, které tuto neblahou politickou zkušenost reflektují.
Bankovky, které proslavily Česko
Na konci 70. a v průběhu 80. let přeci jen Kulhánek nakročil svoji tvorbou k méně kontroverzním tématům a v centru jeho zájmu se objevila rudolfinská doba. Reprezentují ji i na této výstavě lepty, které na rozdíl od ostatních jeho děl mají barevné nádechy. I díla z této doby jsou na výstavě hojně reprezentována.
Dokonalá anatomie lidských těl. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Je paradoxem, že potlačovaný a perzekvovaný umělec je po převratu v roce 1989 osloven státem, aby se stal autorem nové sady českých bankovek. A tak světlo světa spatří sada platidel, které nám dodnes závidí svět. Dvacetikorunovou (Přemysl Otakar I.) a padesátikorunovou (Anežka Česká) bankovku už ze světa finančního oběhu vystrnadily kovové soukmenovkyně, ale s dalšími bankovkami je náš život stále víc než sepjatý.
A nevím, zda jste si dali někdy tu práci a skutečně si pečlivě prostudovali české bankovky a žasli nad jejich skvělou uměleckou hodnotou. Stokoruna (Karel IV.), dvousetkoruna (Jan Amos Komenský), pětisetkoruna (Božena Němcová), tisícikoruna (František Palacký), dvoutisícikoruna (Emma Destinová) a pětitisícikoruna (Tomáš Garrigue Masaryk) se vyznačují skutečně uměleckými atributy a připomínají umělecká díla. I proto byla česká tisícovka s Františkem Palackým vyhlášena v roce 2008 nejkrásnější bankovkou světa.
Litografický kámen s poslední nedokončenou prací Oldřicha Kulhánka. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
A co víc. Když se vydáte na komentovanou prohlídku výstavy mapující tvorbu Oldřicha Kulhánka, tak sice na ukázku rytin bankovek nenarazíte, ale dozvíte se řadu zajímavostí. Autor byl smluvně zavázán k tomu, že musel mlčet o tom, že pro Českou národní banku vytvořil i desetitisícovou bankovku. Převládá na ní červená barva a zobrazuje svatého Václava. Emise těchto bankovek byla dokonce i vytištěna, ale nikdy nebyla vydána a zůstává dodnes v sejfu České národní banky. Všichni byli vázáni podepsanou mlčenlivostí, kdo však vázán touto skutečností nebyl, je vdova po Oldřichu Kulhánkovi Růžena, která to „propálila“ kurátorům současné výstavy.
Oldřich Kulhánek proto částečnou frustraci z tohoto faktu pak ventiloval vytvořením řady uměleckých litografií nazvanou Funny Money, kde se pustil do grafické podoby fiktivních a mnohdy znovu provokativních humorných a ironických světových bankovek.
Anatomické studie lidských těl
Výstava na Betlémském náměstí se ale zaměřuje hlavně na pozdní, zcela vrcholnou Kulhánkovou tvorbu. V posledních letech svého života pracoval například na dvou špičkových uměleckých projektech nazvaných Sebastian a Job. Právě v těchto dílech dosahuje současná česká grafika naprostého vrcholu.
Vrcholná umělecká série nazvaná Job. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
A už jenom z tohoto důvodu rozhodně stojí za to výstavu navštívit.
Návštěvníci výstavy v České galerii moderního umění mohou přijmout závěrem i několik dobrých zpráv. Pro velký zájem je výstava prodloužena až do konce února.
Druhou zprávou je skutečnost, že výstava je prodejní, a tak je možné nádherná umělecká díla Oldřicha Kulhánka i zakoupit. Je pravda, že u těch nejlepších už najdeme pomyslnou cedulku s nápisem „Prodáno“, nicméně ještě zbývá řada skvostných kousků, které na svého majitelé čekají.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Národní galerie Praha (NG) přichystala pro své návštěvníky výstavu s názvem Akvarel mezi Prahou a Vídní. Trvá již od 22. září a můžete…
Další potěšující informací je skutečnost, že na prodej je tu i speciální projekt nazvaný Erotické hry. Jedná se o sadu sedmi leptů, které jsou dokonalými uměleckými studiemi lidských těl. Puritáni budou s největší pravděpodobností mírně pohoršeni, protože Kulhánek zde zdárně balancuje na tenké linii mezi uměním a pornografii, přesto jde o dílka, o jejichž umělecké a výtvarné hodnotě nemůže být nejmenší pochyb. V tomto případě je však potřeba sáhnout do kapsy hlouběji. Cena sedmi leptů dosahuje zhruba čtvrt milionů korun.
Pohled do České galerie moderního umění s výstavou o Oldřichu Kulhánkovi. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Skvostným vrcholem celé výstavy je pak poslední umělecká práce mistra Kulhánka. V posledních letech své tvůrčí činnosti se zaměřil na zobrazení rukou a dlaní, právě poslední litografický kámen se studií lidské ruky je k vidění na výstavě. Kulhánek jej nestačil signovat, nicméně tvůrci výstavy vytvořili z tohoto litografického kamene několik litografií, které jsou také nabízeny k prodeji. A jde o opravdový unikát.
Oldřich Kulhánek, mistr české grafiky a rytiny zemřel ve věku 72 let 28. ledna 2013 a výstava v České galerii moderního umění tak připomíná desáté výročí umělcova skonu. Kulhánek je pohřben na pražském Bubenečském hřbitově.