Výstava, kterou Čína světu zakazuje, Putin s radioaktivním mužstvím, to je MADe in China v DOXu

V pražském Centru současného umění nyní probíhá výstava čínského dnes již exilového aktivisty Badiucaa. Svým projevem výstava šokuje, mrazí, ale také otvírá prostor k vidění zvěrstev páchaných na nevinných lidech největšími diktátory posledních let. Čínská ambasáda v Česku po galerii DOX požadovala, aby výstavu zrušila, to se ale nestalo.

Badiucao se stal známým především svými projevy na sociálních sítích, díky kterým promlouvá k celému světu. Jeho postoje vyjadřují nesouhlas s komunistickým režimem, s tím, jak Čína provádí ideologickou kontrolu, přepisuje dějiny, pozměňuje historii a především manipuluje se všemi svými obyvateli. Badiucao považován za jednoho z nejznámějších čínských umělců a karikaturistů, jehož tvorba útočí na diktátorský režim Číny. 

Autor popisuje strach z projevů protivládního smýšlení a odchodu ze země. O tom svědčí i fakt, že se umělec po řadu let skrýval v kuklách, aby ho vláda nemohla identifikovat a vyhledat. Masky používal jako svůj ochranný štít při veřejných aktivitách, ze strachu o svůj život, i život svých blízkých. 

Galerie DOX obdržela požadavek od Čínské ambasády zde v Česku na zrušení výstavy. „Dalo se to čekat. Pokaždé, když mám výstavu, (čínští diplomaté) jsou u toho. Stěžují si, někdy vyhrožují pořadatelům nebo místním vládám. Stejně jako mně osobně a mé rodině dříve v Číně,“ poznamenává Badiucao v rozhovoru pro ČT 24. 

Výstava zobrazuje porušování lidských práv v Číně, ale i jinde ve světě. Jako byla cenzura za pandemie covidu-19, násilné utlačování Ujgurů, nebo vojenské potlačování protestů proti navyšující se moci v Hongkongu. Právě v Hongkongu se měla v roce 2018 uskutečnit Badiucaova první výstava, ale kvůli výhružkám ze strany čínské vlády směrem k Hongkongu se zrušila. V návaznosti na tuto okolnost umělec zjistil, že vláda zná jeho identitu. Rozhodl se tedy pro natočení dokumentu s názvem Čínský umělec v exilu, kde svou tvář veřejně odhalil. 

Výstavní síně DOX nyní hostí i umělcova poslední díla, která kriticky zobrazují válku na Ukrajině. Vladimír Putin je pro umělce stejným ztělesněním zla jako čínští diktátoři. Tento názor vyobrazil v portrétu, který obsahuje dva muže, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a Putina. Ruského prezidenta si autor dává za cíl i v tvorbě digitálním tiskem, kde ho vyobrazuje dílem nazvaným Vztek malého muže, kdy má Vladimír Putin místo penisu nukleární raketu a světu tento úd odhaluje roztažením svého kabátu.