Výstavu falzifikátů v Národní galerii doplní nejslavnější padělek v dějinách umění

Výstava Falza? Falza! ve Šternberském paláci na pražských Hradčanech, která ukazuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl, bude aktuálně doplněna o další díla. Do Národní galerie Praha bylo ze sbírek rotterdamského Museum Boijmans Van Beuningen zapůjčeno slavné falzum Emauzští učedníci z roku 1937 od Hana van Meegeren.

Výstavu Falza? Falza! již vidělo více než 11 tisíc návštěvníků. Novinkou je, že se budou moci seznámit se zřejmě nejznámějším padělkem v dějinách malířství. Emauzští učedníci budou k vidění od Hany van Meegeren z roku 1937 a druhou kopií Emauzských učedníků je ta, kterou nevědomě vytvořil malíř Josef Steiner.

Obraz Emauzští učedníci zakoupilo roku 1938 Museum Boijmans Van Beuningen jako pravé mistrovské dílo Johannese Vermeera. Odborníci na holandskou malbu 17. století se tehdy nechali slyšet, že se jedná o chybějící článek mezi umělcovými historickými a žánrovými kusy. 

Han van Meegeren, povzbuzen úspěchem při prodeji Emauzských učedníků, následně namaloval dalších šest „Vermeerů“, mezi nimi také plátno Kristus a cizoložnice, které je již k vidění ve Šternberském paláci. Během soudního procesu krátce po druhé světové válce se Han van Meegeren přiznal, že všechny tyto obrazy pocházejí od něj. Emauzští učedníci jsou ze všech jeho „Vermeerů“ nejzdařilejší; jde patrně o nejslavnější padělek v dějinách malířství vůbec.

Spolu s tímto obrazem výstavu doplní další jedinečná zápůjčka, tentokrát z tuzemské soukromé sbírky. Jedná se o kopii Emauzských učedníků od malíře Josefa Steinera (1910-1981). Steiner pracoval pro rod Sternbergů a kopii vytvořil podle domnělého originálu ze 17. století.

Návštěvníkům výstavy budou také vysvětleny metody, které se používají k ověření pravosti uměleckých děl. Díky tomu se seznámí se zákulisní prací celého týmu odborných pracovníků NGP od kurátora přes restaurátora až po chemiky v laboratoři. Výstava divákovi rovněž přiblíží, jaký je rozdíl mezi replikou, kopií, napodobeninou a falzem, vytvořeným pro ziskuchtivé účely.

Důležité je vyzdvihnout skutečnost, že některá díla původně vznikla s dobrým úmyslem, například jako kopie nahrazující originál na původním místě, a teprve s odstupem doby se artefakt v důsledku nepochopení či neznalosti souvislostí stal falzem. Účel vzniku napodobeniny není často snadno odhalitelný a hranice mezi napodobeninou vzniklou s čestným záměrem a falzem je mnohdy nezřetelná.