foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Kostel svatých Cyrila a Metoděje patří k největším církevním stavbám 19. století
MAGAZÍN Z HITORIE: Špitálská pole, tak se jmenovala kdysi lokalita Karlína. A bujel tu věčný historický mindrák. Zatímco na dohled za zdmi staroměstských a novoměstských bran bublal život klokotem, za hradbami byla dlouhá staletí stavební uzávěra. Důvod byl prostý, zvyšovala se tím obrana a zajišťovala snadnější ochrana a kontrola historických pražských měst.
V roce 1816 získalo Špitálsko statut příměstí, nicméně stavební reverz do vzdálenosti 200 metrů od hradeb stále ještě platil. Na počátku 19. století ale už bylo jasno v tom, že úroveň nových zbraní obelstí každou stavební proluku a distanční prostory jsou zbytečné. A tak se začalo pomalu a postupně zastavovat.
Jméno, které láme jazyk
A ještě jedna důležitá změna přišla s počátkem tohoto století. Název osady Špitálsko nebo Špitálská pole navždy zmizel z mapy a historie. Vesnice dostala nové jméno po manželce císaře Františka I. Karolíně Augustě. Šlo o Karolinenthal. Jenže to se Čechům hodně obtížně vyslovovalo, a tak přirozeným komolením vzniká v průběhu 19. století jméno Karlín.
Definitivně padá strašák stavební proluky s pádem hradeb, které brzy nahradí Negrelliho viadukt.
Radní Karlína jsou vizionáři a předvídaví muži. Vědí, že dřív nebo později nebude Karlín jen předměstí, ale stane se součástí velkého města a logicky chtějí do této éry vstoupit na co nejlepší startovní čáře. Postupují podle hesla: „Čím více nás budou potřebovat, tím to pro nás bude lepší,“ a tak vzniká v Karlíně přístav, plynárna, ale co tu chybí, je kostel.
Unikátní vstupní portál do kostela svatých Cyrila a Metoděje je proveden v byzantském slohu, Foto: Petr Kouba,PrahaIN.cz
Zdejší radnice vybere a zakoupí pozemek, ale kdo bude financovat stavbu? A tak v roce 1850 dochází k vypsání veřejné sbírky na velkolepou kostelní budovu. Peníze ale rozhodně nepřibývají tak rychle, jak se předpokládalo, a to i přesto, že finančně štědře přispěl například bývalý císař Ferdinand I. Dobrotivý nebo samotná vdova Karolína Augusta, po které Karlín nese jméno. A tak teprve po čtyřech letech může být položen základní kámen.
Císařský pár je nejslavnější návštěvou
Tím slavným dnem se stává 10. červen 1854 a přítomni u toho byli císař František Josef I. a jeho manželka Alžběta zvaná Sissi. I tito dva lidé výrazně pomohli naplnit finanční sbírku na stavbu kostela.
Architektem vskutku odvážné stavby je Vojtěch Ignác Ullmann. Je to jeho první velké dílo a jen Bůh v tu chvíli ví, že asi to nejlepší a nejvýznamnější. Ullmann se nechává ve svých pracích ovlivňovat architektonickým historismem. A i když později ještě postaví budovu dnešní Akademie věd, Španělskou synagogu, Lannovu vilu v Bubenči nebo Letenský zámeček, tak nikdy ze stínu karlínského kostela nevystoupí. Ullmannova pýcha byla velmi zraněna, když neuspěl mnohem později v soutěži na návrh Rudolfina a Národního muzea, a tak se stahuje do ústraní a žije v Příbrami, kde také vytváří svá poslední díla.
Nicméně při stavbě kostela svatých Cyrila a Metoděje je ještě Ullmann plný ideálů a nadšení. Kostel získá novorománský šat, ten prý prosadil František Ladislav Rieger a nutno poznamenat, že tomuto slohu se dříve říkalo byzantský.
Výzdoba svatostánku je unikátní
V Karlíně vzniká třílodní románská bazilika, která se ale neorientuje podle křesťanských tradic, ale ctí zdejší pravoúhlou síť ulic. Ozdobou svatostánku jsou věže, které dosahují výšky 74 metrů a patří dnes k nejvyšším v celé metropoli.
Psali jsme
Který most v Praze je ten nejkrásnější? I když je to otázka hodně subjektivní, mnoho lidí by asi překvapilo, že podle soudu řady odborníků by…
Stavba trvala devět let a v roce 1863 dochází ke slavnostnímu otevření kostela, ale v podstatě byla hotová jen jeho hrubá stavba. Řada uměleckých děl tu ještě nebyla a zdaleka dokončena nebyla ani vnitřní výzdoba budovy. Definitivní dokončení interiéru budovy přišlo až těsně před II. světovou válkou.
To ale nemění nic na tom, že kostel svatých Cyrila a Metoděje má několik opravdu obdivuhodných uměleckých počinů, u kterých je dobré se na chvíli zastavit. Tím asi nejvýraznějším z nich je samotný vstupní kamenný portál. Je jedním z nejzdobnějších na celém světě, je devítistupňový a může směle soupeřit s portály katedrál v Remeši nebo v Cáchách. Jeho ústředním motivem je žehnají Kristus a klečící svatí Cyril a Metoděj. Autorem tohoto výjevu je Václav Levý.
Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně zdobí varhany se třemi tisícemi píšťal, v době vzniku byly největší v Česku. Foto: Petr Kouba,PrahaIN.cz
S tímto portálem pak korespondují bronzová vrata, která vznikla podle návrhu Josefa Mánesa. Na nich můžeme vidět výjevy ze života Cyrila a Metoděje, ale co je také zajímavé, že zvídavé oko zde odhalí klečící donátory. Je zde vyobrazen podnikatel Čeněk Daněk, spolumajitel známé fabriky Kolben a Daněk anebo starosta Karlína Josef Götzl.
Výše pozvednutý zrak pak spatří další vrcholné dílo, tentokrát sochaře Čeňka Vosmíka. Jde o sochy deseti starozákonních judských králů, které vede samotný Spasitel. Najdeme je na pásu nad obrovskou okenní rozetou.
Budova kostela svatých Cyrila a Metoděje nebyla nikdy ohrožena, ani během II. světové války. Tragédie přišla až s povodněmi v roce 2002. Kostel je zaplaven až do výšky téměř dvou metrů. Opravy a odstraňování škod trvá dlouhá léta.
Když už se vydáte ke slavnému karlínskému kostelu, všimněte si zajímavé sochy hned u něj. Jedná se o jedinou sochu legendárního práčete, tedy nejmladší vojenské jednotky husitských armád.
Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora, dále webový portál Architektura a propagační materiály pražského obvodu.