-->

Začal advent. Víte, kolik svíček by mělo být na věnci?

28. 11. 202219:41
Začal advent. Víte, kolik svíček by mělo být na věnci?
foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Adventní věnec

Včera zaplála na adventních věncích v českých rodinách první svíčka. Adventní čas je obdobím čtyř týdnů před Štědrým dnem. To ví téměř každý, v ostatních věcech ale dostatečně tápeme. Pojďme to napravit.

Dnes je adventní mezidobí chápáno hlavně jako doba přípravy na příchod nejočekávanějších svátků roku. Jenže historie nás usvědčí z překroucení významu. Ve skutečnosti to bylo jinak.

V dávných dobách se život prostého lidu dělil na rok zemědělský a nezemědělský. V čase, kdy byla sklizena úroda z polí, samotná pole byla pohnojena v očekávání příští úrody a všechno bylo „zazimováno“, se hlavní důraz prací přesunul dovnitř, do prostých domků a světnic.

V době, kdy už povětrnostní podmínky neumožňovaly většinou práci venku, se tedy dralo peří, šily se látky, pletlo se, tkalo. Kolektivní povaha člověka však neustále velela k tomu, aby lidé tuto práci dělali v kolektivu, a tak se na vesnicích zpravidla pracovalo třeba tři dny v jedné chalupě a pak se přešlo do jiné.

Toto období je původním základem dnešního adventu. Lidé rozjímali při fyzicky méně náročné práci, při činnostech si zpívali, a to je právě základ mnoha českých lidových koled a vánočních skladeb.

Jinak původní advent v mnohem připomínal předvelikonoční postní období. Byly zakázány či nebylo zvykem pořádat v té době slavnosti, hody, veselky či zábavy. Zkrátka bylo to období zpomalení a přemýšlení.

Kolik bude adventních nedělí?

Logicky si tohoto období ve starověku všimla církev a využila ho zahrnutím do svých liturgických kalendářů. Názor na to, kolik se má slavit adventních nedělí se však dlouhá léta rozcházel i v samotné církvi a někteří vysocí církevní hodnostáři prosazovali čtyři, jiní dokonce až šest adventních večerů. Jasno v tom udělal až na konci šestého století papež Řehoř Veliký, který jasně stanovil, že adventní neděle budou jen čtyři. Nicméně ještě ve 13. století nebylo nic výjimečného, když se jich slavilo šest.

Dnes se adventním nedělím říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá. To je ale výmysl novodobých obchodníků a s tradicemi nemá nic společného. K zajímavé události dojde znovu příští rok, tedy v roce 2023, kdy Štědrý den připadne na neděli. Církev v tu chvíli jasně definuje, že Štědrý den je vlastně zároveň i poslední zlatou adventní nedělí. Současní obchodníci se ale staví proti a přidávají si tak do adventního kalendáře ještě jednu neděli navíc.

První věnec bylo kolo od vozu

Dnes je hlavní připomínkou adventu věnec. Zajímavé však je, že tradice adventního věnce je v dějinách lidstva a církve vlastně mladinkatý holobrádek. Lidé si obydlí zdobili věncem z chvojí už před mnoha staletími, nicméně dnešní podoba adventního věnce se zrodila až v 19. století a může za to německý protestantský teolog Johannes Hinrich Wichern. Jenže jeho věnec z roku 1839 bychom dnes jen stěží poznávali. Jednalo se vlastně o staré dřevěné kolo od vozu, kde bylo 19 malých červených svíček a čtyři nedělní větší bílé svíce.

Nejprve se adventní věnce zavěšovaly na stuhy pod strop příbytku, až v pozdějších letech se přesunuly na stůl.

Jaké barvy a kolik svíček na věnec patří?

Současný svět, a to ani ten církevní, nemá jasno v počtu a barev svíček na adventním věnci. Záleží totiž například na tom, zda se jedná o stát s převažujícím evangelickým náboženstvím. Proto se zaměříme na tradici pouze v českých zemích. Podle naší křesťanské tradice by měl adventní věnec mít pět svíček. Čtyři pouze v případě, který nastane příští rok, že Štědrý den je zároveň nedělí. Svíčky by letos měly být tři fialové, jedna růžová a ta největší bílá. Fialové voskovice se zapalují první, druhou a čtvrtou neděli. O třetí adventní neděli se zapaluje růžová a na Štědrý den bílá.

Příští rok bychom správně měli mít na věnci dvě fialové, jednu růžovou a bílou svíci, kterou zapálíme na čtvrtou adventní neděli a zároveň tedy i na Štědrý den. Je snadné si to zapamatovat, protože duchovní v kostele by měl mít v adventní dny na sobě stejnou barvu roucha, jaká se zapaluje svíce.

I ve světě adventních věnců se však dějí rekordy. Ten český padl v roce 2012, kdy byl v obci Otice na Opavsku vytvořen adventní věnec o průměru osmnáct metrů. Na druhou stranu, kdo by chtěl kvůli jednomu věnci dnes otrhat chvojí z půlky lesa, že?

Něco pro malé mlsaly

Dětem se dnes smrskla tradice adventů na čokoládové kalendáře. Ale i tento zvyk už pamatuje nějakou dobu a za samotným adventním věncem časově moc nezaostává.

První ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851 a už tehdy měl otevírací okénka, pod kterými se skrývaly buď malé kousky čokolády nebo sušené ovoce. Byla tu však i krátká modlitba, bez jejíhož odříkání odměna pro malé mlsaly prostě nebyla.

První komerční adventní kalendář, který už byl vyráběn hromadně, spatřil světlo světa v roce 1908 v Mnichově.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných