foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Nové knihy, březen 2023
KNIŽNÍ NOVINKY: PrahaIN.cz se protentokrát zaměří na tři knižní novinky, které spojuje pohnuté dění dvacátého století. Hovoříme zejména o druhé světové válce a hrůzách, které se zde odehrávaly. Od nacistické ideologie až po násilí.
Hitler v nás od Maxe Picarda stojí bezesporu za pozornost všech čtenářů. Tento titul, stejně jako celé Picardovo dílo, si podmaňuje lidi na celém světě a vede k vážnému zamyšlení. Hitler v nás nahrazuje celou knihovnu o nacismu. Picard v něm nevidí osamocený jev, nýbrž symptom degenerace a deformace moderního člověka, kterého vnímá jako člověka naprosté diskontinuity, manipulovatelného každým, kdo této roztříštěnosti dá byť zkarikovanou jednotu. Kniha vyšla už v roce 1946, z němčiny ji nyní přeložil Václav A. Černý a vydalo ji nakladatelství Dauphin.
Max Picard (1888-1965) studoval medicínu a stal se doktorem lékařství. Medicíny se vzdal a usadil se v kantonu, v Tessinu. V této době se stal volným spisovatelem. Plodem jeho medicínských, psychologických a fyziognomických studií jsou díla Tvář člověka (Das Menschengesicht) a Meze fyziognomiky (Die Grenzen der Physiognomik). Z ostatních děl se sluší zaznamenat Nerozborné manželství (Die unerschütterliche Ehe), Svět mlčení (Die Welt des Schweigens) a „cestopis“ po Itálii: Zničený a nezničitelný svět (Zerstörte und unzerstörbare Welt). V roce 1952 byl Picard vyznamenán Hebelovou cenou, jejímiž držiteli jsou například teolog Albert Schweitzer, spisovatel Arnold Stadler nebo esejista Carl Jacob Burckhardt.
Hitler v nás není beletrie, nachází se na pomezí literatury faktu a filozofického eseje. Velmi blízko má rozsahem i hloubkou myšlenek k Descartově Rozpravě o metodě.
Psali jsme
ŽEBŘÍČEK ZA LEDEN-ÚNOR: PrahaIN.cz nabídne svým čtenářům pravidelný přehled té nejlepší literatury za dané období. Tentokrát jsme se zaměřili…
Zbylá dva tituly můžeme zařadit do mantinelů krásné literatury.
Román Bestie z Buchenwaldu Maxe Czornyje je založen na skutečných událostech.
Ilsa Kochová se dopustila příšerných činů. V průběhu historie bezohledně týrala a zneužívala neuvěřitelné množství vězňů. Takzvaná čarodějnice z Buchenwaldu týrala vězně mimořádně brutálním způsobem a vysloužila si pověst jednoho z nejhorších sadistů v historii. V její vile byly mimo jiné nalezeny výrobky z lidské kůže.
Kochová byla německá dozorkyně SS v koncentračních táborech a manželka Karla Otto Kocha, který byl velitelem tábora Buchenwald. Byla zařazena do skupiny válečných zločinců a nejčastěji je známá jako „velitelka Buchenwaldu“. Ve svých šedesáti letech spáchala sebevraždu, psal se rok 1967.
Jméno Kochové zná každý, kdo se o historii holocaustu někdy zajímal. Její mentální pochody zůstaly neobjasněné ještě dlouho po smrti. Román vydalo nakladatelství Kontrast a z polštiny ho přeložil Martin Veselka.
Nakonec je tu příběh dvanáctileté židovské dívky Maly, která se narodila v polské vesničce Tarnogród v Lublinském vojvodství. Se svou rodinou a sourozenci prožívá idylické dětství do doby, než nacisté obsadí Polsko. Kdysi poměrně zámožná rodina se potýká s hladem a odvážná Mala se občas vykrade ven, aby v okolí vyžebrala něco k jídlu. Při tom ji věrně doprovází její kočka jménem Malach, což hebrejsky znamená anděl. Jednoho dne je rodina zařazena do transportu a jediná Mala se svou kočkou unikne. Začíná závod o přežití. Román Maly Kacenberg vydal IKAR v překladu Sylvie Wagnerové. Titulu Mala a její kočka si vloni všimla většina světových médií.