foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Jednací síň u soudu
KAUZA: Jak už PrahaIN.cz uvedla v prvním materiálu, galerista Jaroslav Fröhlich, jeho manželka Eva a současně s nimi také obchodník s uměním Milan Trokan čelí zvýšenému zájmu policie a soudů od roku 2016.
Důvodem byly jeho obrazy, dle policie se mělo údajně jednat o falzifikáty. Letitý spor se dá zúžit na jediný termín: posudky. V kauze totiž opakovaně došlo k absurdní situaci, kdy policií oslovení a přizvaní znalci o jednotlivých dílech hovořili jako o diletantských pracích, naivních kresbách či amatérských falzech. Revizní posudky Národní galerie však domnělá falza označily za prokazatelné originály. Šlo například o Emila Fillu (Zátiší s ovocem a květinami) z roku 1949, Abstraktní kompozici Františka Foltýna či obraz malíře a grafika Karla Černého.
Znalci přizvaní policií, jako například Petr Pavliňák, tato díla ocenili ve svých posudcích několika tisícovkami v momentě, kdy Národní galerie jejich hodnotu stanovila na miliony korun. Nyní originalitu obrazů českého moderního umění posuzuje znalecký ústav Katolická teologická fakulta.
Protože je případ znovu projednáván u Krajského soudu v Praze, konkrétně senátem Ivy Říhové, podařilo se naší redakci získat další podivný střípek do celé mozaiky. Jedná se o doslovný přepis výpovědi znalce Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Milana Pecha. Na něm je více než patrné, v jak absurdním stavu se líčení místy nese.
Psali jsme
KAUZA: Galerista Jaroslav Fröhlich, jeho manželka Eva a současně s nimi také obchodník s uměním Milan Trokan čelí zvýšenému zájmu policie a soudů…
Nezvykle lehké zajetí skalpelu
Milan Pech před soudem tvrdil, že jako odborník osobně a na vlastní oči pozoroval odběr vzorku z obrazu Bohumíra Matala Chodec. Uvedl, jak skalpel zajížděl nezvykle snadno do malby a takto vyhodnotil, že malba nemůže odpovídat její dataci. Obraz je podle něj falzum. Dvojice advokátů Jaroslava Fröhlicha, Ondřej Zaorálek a Josef Monsport, se ve svém dotazování soustředila zejména na popsanou práci skalpelu a na pozorování.
„Vy jste sám odloupával něco skalpelem z jakéhokoliv obrazu?“ zeptal se Monsport. „Ne, ne, ne, ale ta, my jsme ho, to dělal restaurátor,“ reagoval zmateně znalec Milan Pech.
Restaurátorem byl mimochodem David Frank, k jehož nezvyklé roli v případu se také ještě vrátíme. „My jsme to samozřejmě pozorovali, jo? Jednak jsme definovali ta místa a samozřejmě nás zajímaly tyhlety otázky toho odběru. Jako to odebírání,“ doplnil Pech. „Takže ten poznatek je koho, že to lze lehce odloupnout? Pana Franka, nebo vás?“ ptal se znovu Monsport. „No tak ono to bylo patrné při tom odebírání, proto asi tam padla ta poznámka, že? Kterou jsme si… My jsme si zapisovali všechno, co jsme považovali při ohledávání toho obrazu a při tom odběru za něco, nad čím musíme přemýšlet,“ doplnil znalec.
Dvojice advokátů se znovu a opakovaně vracela k jeho slovům, že odběr materiálu z uvedeného Matalova obrazu pozoroval na vlastní oči.
Nakonec se totiž ukázalo, že pracovník znaleckého ústavu Milan Pech v daný den na místě odběru vzorků z obrazů vůbec nebyl.
Slova znalce (1. obrázek) a Národní galerie (2. obrázek). zdroj: PrahaIN.cz / znalecké posudky
Byla tam. Tedy nebyla…
Advokát Ondřej Zaorálek chtěl vědět, z jaké vzdálenosti Milan Pech odebírání vzorku pozoroval. Prý byla „dostatečná na to, aby to byl schopen posoudit“. Znalec následně uvedl, že na formulaci závěrů se podílely tři osoby: Vít Vlnas, Eva Bendová a on. Proti tomu však stál úřední záznam z 28. listopadu 2022, kde na seznamu přítomných, kteří v daný den u soudu odebírali vzorky, nebyla ani jedna z těchto osob. Pro změnu tam ale stála uvedena jména „David Frank, Panošková, Kodalíková, Kučková.“ Jejich angažmá na formulaci znaleckých závěrů přitom Pech krátce předtím odmítl.
„No tak ty… my jsme to opírali o ty zápisy, jo? Které se dělaly při tom odběru,“ reagoval. Advokát Zaorálek mu připomněl, že původně tvrdil, že vše viděl na vlastní oči. Milan Pech se začal vymlouvat. „Tak pokud tam byla… opravdu si nevzpomínám teda v tom případě. Tak pokud tam byla, pokud tam byla kolegyně Panošková (sekretářka znaleckého ústavu, pozn. red.), tak ona přebírala ty vzorky a dělala zápis o tom místě odběru a ty komentáře,“ uzavřel znalec.
„To je trochu v rozporu s tím, co jste tvrdil,“ uzavřel Ondřej Zaorálek.
Znalec Vít Vlnas. Foto: PrahaIN.cz
Trestní oznámení na znalce Pecha
Rozhovor by mohl být považován za vtipnou scénu ze soudní síně, pokud by ovšem znalcovo rozhodnutí nemělo vliv na osud několika lidí, z nichž jedna je matka tří nezletilých dětí.
Na Milana Pecha bylo v uvedené souvislosti podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.
A reakce soudu? Soudkyně Říhová na situaci, která se v jednací síni odehrála, nikterak nereagovala. Znalce dále vyslýchala, a když byla jedním z obžalovaných dotázána, proč neřeší, že znalec křivě vypovídá, odpověděla stroze: „Já na pana Pecha žádné trestní oznámení podávat nebudu.“
To nakonec učinili samotní advokáti.
„Mohu potvrdit, že předsedkyně senátu Říhová informaci o podání trestního oznámení na znalce Pecha od obžalovaného Jaroslava Fröhlicha a jeho obhajoby obdržela. Bohužel však v tuto chvíli nedokážu a ani nemohu odpovědět na dotaz, jak se soud s výpovědí znalce před soudem, potažmo se závěry posudku znaleckého ústavu, vypořádal. Bude to součásti hodnocení důkazů v celém jejich komplexu po provedeném dokazování, před rozhodnutím ve věci. A dokazování v tuto chvílí stále probíhá,“ řekl naší redakci tiskový mluvčí trestního úseku a současně předseda senátu Krajského soudu v Praze Jiří Wažik.
Stanovisko Univerzity Karlovy se nám získat nepodařilo. Na dotazy nikdo nereagoval.