foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Coca-Cola, ilustrační foto
Už je tomu více než deset let, co Coca-Cola používá ke slazení svých nápojů místo cukru glukózovo-fruktózový sirup, který se vyrábí z kukuřice a je levnější než běžný cukr. K tématu se také vyjádřil americký prezident Donald Trump, který by rád sirup nahradil třtinovým cukrem.
Výživový poradci dlouze debatují o tom, co je pro člověka lepší. Na dvou věcech se shodnou. Ani jedna forma není vyloženě zdravá a všeho moc škodí. Coca-Cola začala sladit glukózovo-fruktózovým sirupem kvůli vyšší sladivosti a nižší ceně.
Při běžném nákupu v Polsku jsme si ale všimli, že polská varianta limonády stále obsahuje cukr. Na dotaz, proč v Polsku lze stále sladit cukrem a u nás ne, jsme se snažili zjistit odpověď jak u české Coca-Coly, tak té polské. Odpověď jsme ale neobdrželi.
Zdravá není ani jedna varianta
„Určitě nejde říct, že je cukr zdravější varianta, ale za mě je lepší dát si trochu cukru než umělá sladidla nebo kukuřičný sirup,“ zmínila pro PrahaIN.cz výživová poradkyně Veronika Kučerová.
Rozdíl mezi klasickým cukrem a fruktózo-glukózovým sirupem detailně popsala Margit Slimáková. „Klasický cukr, sacharóza, je rychlým zdrojem energie, tělo ho umí zpracovat, ale představuje prázdné kalorie a při nadměrném příjmu vede k ukládání tuku, obezitě, vyššímu riziku cukrovky a poškození cév. Fruktózo-glukózový sirup je ještě levnější surovina, rozšířenější kvůli dotacím na kukuřici. Sirup obsahuje více volné fruktózy, která se metabolizuje hlavně v játrech a její nadbytek může přispět ke ztučnění jater, vyšší tvorbě tuků, inzulinové rezistenci a obezitě,“ vysvětlila redakci specialistka na zdravotní prevenci a výživu.
Vyšší spotřeba obou typů sladidel podle jejích slov zvyšuje riziko metabolických onemocnění. Složení nápojů je prý hlavně otázkou ceny a dostupnosti surovin, proto firmy volí levnější sirupy. „Ať už cukr, sirup nebo sladidla, žádná z těchto variant není „zdravá“. Liší se jen formou a marketingem,“ uzavřela Slimáková.
S jejími slovy souhlasí i výživová poradkyně Kučerová. „Nevím, proč to v Polsku jde, dříve jsme říkali, že tam mají druhořadé potraviny, teď to je skoro naopak,“ dodává.
„Dneska jsou módní zero nápoje, ve variantě bez cukru se dá sehnat už téměř cokoliv, ale nemělo by se nic přehánět. Neříkám občas, také si ráda dám, ale ne denně po litrech,“ říká. Když se ptáme, zda by nechala v klasické (červené) verzi Coca-Coly cukr, nebo sirup, zvolila by raději cukr. Nicméně, pokud by měla lidem doporučit, zda si vzít klasickou Colu-Colu, nebo Zero, doporučila tu s umělými sladidly v zero variantách.
Limit je okolo 20 plechovek denně
K těm poskytla redakci komentář také nutriční terapeutka Margarita Iliopulu. „Umělá sladidla jsou prověřena a bezpečná, což potvrzují přední mezinárodní odborné autority, včetně WHO, JECFA, FDA nebo EFSA. Umělá sladidla mohou pomoci omezit příjem cukru a kalorií a podpořit zdravější stravování, pokud jsou používána s mírou. Bezpečné množství nápojů slazených nízkokalorickými a nekalorickými sladidly závisí na použitém sladidle, jeho množství v nápoji a tělesné hmotnosti. Potravinové bezpečnostní autority stanovují velmi přísné denní limity, u většiny běžných sladidel by průměrný dospělý musel vypít přibližně cca 15 až 20 plechovek denně, aby se k těmto limitům vůbec přiblížil,“ říká redakci Iliopulu. V praxi je podle jejích slov běžná spotřeba výrazně nižší a pro většinu populace je považována za bezpečnou.
K tématu Coca-Coly a kukuřičného sirupu se opakovaně vyjadřoval také americký prezident Donald Trump, který požadoval slazení nápoje třtinovým cukrem namísto sladidla. Coca-Cola poté potvrdila, že na trh uvede novou verzi limonády s třtinovým cukrem, půjde však o nový produkt. Kukuřičný sirup bude využívat i nadále. Informoval o tom například server CNN.