Dvě třetiny domácností nakupují potraviny alternativními způsoby

VÝZKUM: Pod pojmem alternativní potravinová síť se skrývají například farmářské trhy, prodejny přímo od zemědělců, ale i vlastní pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách. To vše podporuje vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, klade důraz na udržitelnost či kvalitu a původ potravin.

Tématem alternativního získávání jídla se zabývali výzkumníci Národního institutu SYRI. Jak uvádí v tiskové zprávě, pěstování vlastního ovoce a zeleniny se dle výsledků průzkumu věnuje více než polovina dotázaných domácností. Asi pětina pak chodí nakupovat na farmářské trhy.

Impulzem pro výzkum byla pandemie a rostoucí inflace. Data byla sbírána koncem roku 2021. Zemědělsko-potravinový systém čelí velké kritice ale i z jiných stran, například z hlediska udržitelnosti nebo zranitelnosti propojeného trhu, což má velký dopad i na spotřebitele. Pandemie jen podpořila otázky šetrného, kvalitního, zdravého a cenově dostupného pěstování potravin.

Výzkum rozprášil mýtus o neexistující potravinové chudobě

„Během covidové vlny na podzim 2021 vyjádřilo 36 procent respondentů obavu o dostatek potravin a téměř pětina z dotázaných domácností (18 procent) zažila přímo nedostatek potravin. Věříme, že snad i díky našemu výzkumu padl mýtus Česka jako státu, kde potravinová chudoba prakticky neexistuje. Více než pětina všech dotázaných (22 procent) také omezila konzumaci BIO potravin a 10 procent snížilo již tak poměrně nízkou spotřebu čerstvého ovoce a zeleniny. Důvodem bylo zejména zhoršení finanční situace jednotlivých českých domácností,“ uvedl Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Výzkum, který publikoval časopis Frontiers in Nutrition, přinesl řadu zjištění také z oblasti zdraví. Způsob produkce potravin a jejich dostupnost má totiž na lidské zdraví obrovský vliv.

„Výsledky ukazují, že české domácnosti využívají různé cesty, jak si obstarat potraviny, zejména ovoce a zeleninu. To hodnotíme jako velmi pozitivní zjištění, neboť se tím posiluje resilience domácností pro případ současných i budoucích krizí. Potraviny získané mimo globální obchodní sítě jsou navíc mnohdy šetrněji pěstované a zdravé,“ uzavřel Vávra.

Potraviny ale stále většina Čechů nakupuje v supermarketech

Nejčastějším místem pro nákupy Čechů ale stále zůstávají supermarkety a hypermarkety. Potvrdilo to téměř 92 procent dotázaných. Pokračuje tak dlouholetý proces upevňování dominantního postavení velkoobchodních řetězců, kterým se Česká republika po změně režimu přibližuje západním zemím.

Největší zájem měli z hlediska alternativ respondenti o nákupy přímo od místních producentů, z farmářských trhů a zeleninových trhů. Samosběr ovoce nebo zeleniny, u nás tradičně zejména jahod, zmínilo asi 31 procent dotázaných. Alternativní potravinovou síť preferují dle výzkumu ženy a vysoce vzdělaní lidé.

V Praze jsou trhů desítky. Otevírají zpravidla na jaře

Zejména v Praze ale oblíbenost farmářských trhů a specializovaných obchodů roste. Zejména v jarních a letních měsících jsou jich po metropoli desítky. Kromě tradičních na Náplavce, náměstí Jiřího z Poděbrad, Heřmaňáku či Kulaťáku také stále častěji i na menších náměstích v rámci sídlišť či dalších městských částí.

Brány otevírají tradičně na jaře, v případě asi nejznámějších Trhů na Jiřáku už 28. února 2024. Podle informací z webových stránek se mohou zájemci i letos těšit na široký sortiment ovoce, zeleniny, pečiva, mléčných a masných výrobků nebo domácích marmelád či medu.