Heidi Janků vyčinila počasí. Nic podobného nezažila

ROZHOVOR: Na české hudební scéně působí už více než čtyřiceti let. Jak sama říká, svoji práci má pořád ráda a únavu nebo vyhoření necítí. „Za úspěch jsem vděčná. Vždy jsem ke své práci přistupovala s respektem a pokorou,“ řekla serveru PrahaIN.cz zpěvačka Heidi Janků.

Hudební sezona je v plném proudu. Kde vás mohou diváci nebo posluchači slyšet a vidět?

Koncertů je dost. Aktuálně jsme s kapelou odehráli třeba festival Benátská noc u Liberce.

Každá hudební sezona je trochu jiná. Jak hodnotíte letošní?

V létě vždy jezdím na koncerty s kapelou. Letos jsme začínali sezonu koncem května, ale moc nám nepřeje počasí. První dva koncerty nám kompletně propršely a byla zima, až jsem se divila, že i v tom nevlídném počasí byli v publiku nějací lidé. Letošní počasí je zvláštní. Šílené horko střídá déšť a zima. Nepamatuji nic takového. 

Rušili jste kvůli počasí nějaké koncerty?

Zatím ne. Pokud nepadají trakaře a je to bezpečné, tak vždycky na jeviště jdeme. Pouze nám pár koncertů propršelo.

Pokud si vzpomínám, tak jste si na srpen naplánovala několik dní volna. Kam vyrazíte?

Po Benátské noci jsem měla původně v plánu odletět k moři, za kamarádkou do Španělska. Bohužel mi trochu změnilo plány to, že svého pejska nemohu nikam umístit na hlídání. V hotelu i u mých známým, kam ho dávám, mají plno. A on se s ostatními pejsky moc nemusí. Proto jsem dovolenou musela zrušit a zůstanu doma. Budu vyjíždět různě po Česku na jednodenní výlety. Všechny víkendy mám ale pracovní. To znamená, že někde hrajeme.

Na které festivaly a koncerty se nejraději vracíte?

Hodně příznivců máme na severní Moravě, protože kluci z mojí kapely jsou z Ostravy. Koncerty na severní Moravě mají vždy osobitý náboj. Hodně se ale těším na vystoupení v Tepličce, což je obec kousek od Karlových Varů. Za týden pak hrajeme s kapelou v Opočně. Když hrajeme v Čechách, tak kluci z kapely většinou spávají u mě doma a po koncertu je hodně veselo.

Jam sessiony patří k muzikantskému životu.

Ano, to mám ráda. Těší mě, že jsme dobrá parta nejen na pódiu. Máme se rádi i v soukromí a občas vyjíždíme na výlety a společné dovolené.

Dostáváte i jiné nabídky než hudební. Na čem jste nyní pracovala?

Tyto nabídky samozřejmě neodmítám, protože to také patří k mé branži. Občas účinkuji v různých televizních pořadech. Například hvězdný speciál Na lovu už byl odvysílán a myslím, že dopadl docela dobře. Zatím nesmím nic bližšího prozradit, pouze to, že jsem nedávno byla hostem v pořadu, který se na podzim bude vysílat na Nově. Nabídky na účinkování chodí neustále a jsem ráda.

Vaše povolání vyžaduje talent a hudební dovednosti, ale také určitou psychickou odolnost, tvrdou práci a disciplínu. Nelitovala jste někdy, že jste se vydala tímto směrem?

Vůbec ne. Za úspěch jsem vděčná. Vždy jsem ke své práci přistupovala s respektem a pokorou. Můj hlas není nijak výjimečný, ale zase na druhou stranu mě živí více než čtyřicet let. A říkám i dnes s pokorou, že mě živí něco, co mě baví. Že mě lidé pořád poslouchají na koncertech a pořád mě oslovují agentury. Mám svoji práci ráda a nikdy jsem cítila únavu nebo vyhoření. Je to možná i tím, že zpěváci si mohou do jisté míry korigovat svůj program. Třeba herci to mají trochu jinak. Jejich profese závisí na více lidech. Já jsem trochu solitér, i když mám za sebou kapelu.

Lidé na vašich koncertech s chutí poslouchají muziku, kterou jste hráli před třiceti, čtyřiceti lety. Překvapuje vás to?

Samozřejmě překvapuje, ale mile. Asi kdybych neměla několik hitů v repertoáru, tak by to zřejmě vypadalo jinak. Třeba bych dnes s kapelou dělala nějaký revival, nebo něco podobného. Nebo bych se v hudební branži pracovala třeba jako manažer. Ale zaplať pánbůh za písničky, které lidi znají, mají je dodnes rádi a chodí na naše koncerty.

Michael Kocáb mi kdysi říkal, že je zajímavé pozorovat, když na koncertech s nimi zpívají naši vrstevníci, ale i třeba velmi mladé publikum. U vás je to podobné.

Je to zřejmě také tím, v jakém prostředí ty děti vyrůstaly. Pokud jejich rodiče měli určitou muziku rádi, tak ji poslouchají i jejich děti. To platí i o naší generaci jako takové. A dneska je to pro patnáctileté děti jednodušší v tom, že kdykoliv chtějí, tak si vyhledají muziku, jakou zrovna chtějí poslouchat. My jsme kdysi byli odkázaní pouze na rádio a televizi. Naše generace na všechny dostupné platformy asi tak často nechodí, ale mladí, když si něco chtějí najít, tak ví, kam sáhnout.

S vašim manželem Ivo Pavlíkem jste žili pětadvacet let. Teď jste osmý rok sama. Člověk je prý od přírody postaven tak, aby nežil jako samotář. Objeví se někdo po vašem boku?

Pořád se kolem sebe tak trochu rozhlížím, ale cíleně nikoho nehledám, mě si musí najít někdo sám. Už mám za sebou období smutku, když odešel můj manžel, a jsem už připravená na cokoli. Ale nějak se kolem mě v tomto směru nic neděje. Samozřejmě, nejsem pořád sama. Mám kolem sebe množství skvělých kamarádek i přátel. Člověk je opravdu společenský tvor a společnost mám ráda. Ale jak říkám, nikoho k sobě nehledám. Pokud se to má stát, tak se to stane. Pokud ne, tak ne. Jsem s tím tak nějak smířená. Samozřejmě jsou okamžiky, kdy si umím představit, že bych měla vedle sebe někoho blízkého. Jak ale říkám, moc mě to netrápí. Tak to nechávám volně plynout.

Heidi Janků je česká zpěvačka, moderátorka a muzikálová herečka. Součástí hudební scény je více než čtyřicet let. V roce 1985 a 1988 obsadila třetí příčku v anketě Zlatý slavík v kategorii zpěvaček. Pochází z muzikantské rodiny. Během studia na střední škole se začala věnovat moderní muzice a zpívala s několika skupinami. Zpívala také v divadelním sboru Aproximace. Před maturitou vyhrála konkurz do hudební skupiny známého zpěváka Pavla Nováka. Po několika letech ji oslovil budoucí manžel Ivo Pavlík a nabídl ji kariéru sólové zpěvačky. V současné době zpívá a vystupuje se skupinou Heidi Band.