foto: Gangbang production, se svolením /Z natáčení pokračování Vyšehradu, Adam Ernest vpravo dole
ROZHOVOR: Absolvent DAMU Adam Ernest v současné době baví diváky na Hradě v rámci Shakespearovských slavností rolí výstředního Španěla ve hře Marná lásky snaha. Na jaře příštího roku ho ale nejspíš statisíce diváků uvidí na velkých plátnech v pokračování fotbalové komedie Vyšehrad 2.
Adam Ernest v rozhovoru pro server PrahaIN.cz prozradil, že roli mu nevynesly fotbalové dovednosti, nýbrž výrazná role Poulíčka ve filmech Martyho Pohla Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre, druhý popisovaný snímek se vloni objevil v kinech.
Hovořil také o svém pohledu na herectví a filmy a seriály, které nazývá jako „rychlokvašné“.
Dodejme, že Ernest se už objevil v celé řadě televizních seriálů, za všechny zmíníme Mordpartu, Inspektora Maxe či Poldové a nemluvně.
Psali jsme
ROZHOVOR: Film Martyho Pohla Párty Hárder: Summer Massacre byl první snímek režiséra, který se dostal do celostátní distribuce kin. Díky…
Jak tě baví natáčení Vyšehradu 2?
Baví. Je to dobré... (usmívá se)
Jak to tedy máš s fotbalem, jsi fanoušek, máš nějaké znalosti?
Vlastně vůbec. Důvod, proč jsem tady angažovaný, nesouvisí s tím, že bych byl jeden z herců, který umí hrát a zároveň kopat do míče. Je to vlastně úplně naopak, protože já neumím hrát ani kopat do míče (směje se). Myslím, že to vzniklo z toho, že Kuba Štáfek a Martin Kopp mají oba hrozně rádi Párty Hárd, což mě hrozně těší. Podle mě na základě role Poulíčka mě obsadili do Vyšehradu, což mi pochopitelně zalichotilo. Je to milé. Měli jsme poslat video, ve kterém mají být vidět fotbalové skills, vzhledem k tomu, že moje fotbalové skills jsou asi tak minus pět, tak jediné, co mi zbylo, dělat si v tom videu sám ze sebe prd...l, skrz nějakou takovou dovednost jsem asi prošel sítem.
Hlavní hvězdy Párty Hárder včetně režiséra, Ernest na snímku vpravo. Zdroj: PrahaIN.cz
První díl Vyšehradu měl v kině velký úspěch. Film se chválil také kvůli tomu, že kromě hodně referencí na české fotbalové kauzy je tam také dějová linka, která může zaujmout širokou veřejnost, co třeba fotbal tak nezajímá. Uvidíme to zase?
Myslím, že ano. Řekl bych, že určitě. To, co jsi popisoval, tak jestli to byl jeden z faktorů úspěchu jedničky, tak dvojka to určitě neztrácí. Mám pocit, že obsazením se klukům povedlo ještě rozšířit nůžky možného zásahu. Určitě to z toho nezmizí, možná naopak.
Už si zmiňoval Kubu Štáfka. Hlavně v Česku není běžné, aby herec zároveň dělal i do režie, jak se ti s ním spolupracuje?
Úplně skvěle! To, že Kuba funguje tímhle způsobem, já mám tedy spíš autorskou ambici, on je tady režisér, nicméně i tak je mi tahle rozkročenost sympatická, protože já sám mám tyhle tendence a líbí se mi, že to někdo dokázal, je takhle schopný fungovat. Skvěle se mi s ním pracuje a také bych řekl, že na lidské úrovni si rozumíme. Jsem za tohle seznámení moc rád.
Adam Ernest a natáčení Vyšehradu 2. Zdroj: Gangbang production, se svolením
Zmiňoval jsi autorské ambice. A co já vím, ty jsi kritik, jak to říct: „českejch pásovejch komedií“?
Tohle je taková věc, která, mám pocit, že by se dala říct o každém Čechovi. A pak se to stejně točí dál a všichni lidé na to chodí. Já bych to řekl tak, že jsem kritik věcí, ve kterých nevidím smysl, než že bych chtěl vypíchnout jeden konkrétní žánr nebo film. Pokud tu věc vidím jako nesmyslnou, tak ji kritizuji, ale určitě bych nechtěl posadit sebe do role kritika mainstreamu. To by myslím bylo z mé strany extrémně pokrytecké, protože sám v takových věcech hraji.
Na to jsem se chtěl zeptat. Každý potřebuje vydělávat, takže se do budoucna stane, že budeš hrát ve filmu nebo seriálu, kde nejsi přesvědčený, že je to ideální?
To se určitě může stát. Chodí mi ale zatím nabídky spíš na seriály než na filmy. U filmu jsem ještě neměl nabídku, která by mi vlastně nepřišla fakt dobrá a že bych s ní nesouzněl. Když říkám, že potřebuji, abych v té věci viděl smysl, tak to myslím trochu šířeji, než jen aby to mělo apriorní audiovizuální kvalitu. Já jsem to hodně dlouho měl nastavené, a řekl bych, že to tak má hodně lidí, když se zeptáš na Ulici nebo Ordinaci, budou ofrňovat nos a tvářit se jako největší kritici, ale když přijdou domu, udělají si mraženou pizzu a stejně si to pustí (směje se).
Já si smysl těch rychlokvašných věcí uvědomil i v momentě, kdy mi došlo, že i lidé z mé blízkosti, třeba moje maminka, si také takové věci pustí, třeba ona si takové věci na oddych ráda dá, ale za týden jde do Národního divadla. Dokud ta věc někoho, koho považuji za dobrého člověka, který svým konáním kultivuje společnost, naplňuje nebo má smysl na to koukat, tak já jsem s tím potom oukej. Taková ta herecká představa, že na každého čeká před barákem Lars von Trier ve zlatém Cabrioletu, i když ten by asi čekal v nějakém oldschoolovém Volswagenu, aby ho odvezl na natáčení Melancholie II., to je myslím extrémnější a takhle to není. Kdyby to tak bylo a točil se jenom takové věci, tak by jakýkoliv underground a art přestal existovat.