foto: David Turecký, se souhlasem/Lenka Chalupová
ROZHOVOR: Novinářka a spisovatelka Lenka Chalupová se soustředí především na historické reálie. Velký ohlas u čtenářů vzbudila především trilogie z válečných a poválečných let na Přerovsku: Kyselé třešně, Páté jablko a Svatojánské ořechy. Nyní pod křídly nakladatelství Motto vychází titul Když se trhá nebe, dramatický román zasazený do let 1937 až 1938.
Vaše knihy často čerpají z reálných událostí. Jaká je časová prodleva mezi námětem a rozhodnutím, že do něj půjdete?
Když se mi v hlavě zrodí nápad na nový příběh, touha psát je tak silná, že se do něj chci pustit co nejdříve. Často se stává, že ještě nemám dopsanou jednu knihu, a už mi v mysli víří myšlenky na další. Stejně tomu bylo i u románu Když se trhá nebe. Ještě nebyl na světě, a já už jsem dokončovala další rukopis. Psaní je pro mě motor, který mě žene kupředu. Na začátku procesu je pro mě důležité dát postavám jména. Tím jim vtisknu identitu, která mi umožní o nich přemýšlet jako o skutečných lidech. A pak už je nechám, aby si příběh vedly samy, často mě pak překvapí, kam až mě zavedou. To je na psaní to nejkrásnější: je to napínavá hra, kterou sleduji jako pozorovatel, a přitom jsem její součástí.
Která kniha vám byla nejtěžší na napsání. A proč?
Nejnáročnější pro mě byly asi Kyselé třešně, protože právě s nimi jsem vstoupila do světa historických románů. Do té doby jsem se věnovala především psychologickým příběhům s detektivní zápletkou, kde se minulost objevovala jen jako jemná linka. Ale ponořit se hlouběji do dramatické první poloviny dvacátého století znamenalo začít skutečně pátrat, pročítat kroniky, hledat poslední pamětníky, otevírat staré noviny i rány. Byla to výzva, ale zároveň mě ten proces začal nesmírně bavit. Otevírání skříněk minulosti je totiž nejen poučné, ale často i tajemné.
Jak reagovalo okolí na trilogii Kyselé třešně, Páté jablko a Svatojánské ořechy?
Reakce byly velmi pozitivní. Všechny tři knihy se dočkaly několika dotisků, protože si čtenáři oblíbili příběhy zasazené do naší žírné Hané. Trilogie prostřednictvím hlavních postav zachycuje klíčová období – konec druhé světové války, naději po osvobození, rok 1948 i dobu kolektivizace. Každý díl je symbolicky propojen jedním ovocem, které je typické pro náš kraj, i tím se knihy staly čtenářům blízké. Dodnes mě ale nepřestává překvapovat, že mnozí díky Kyselým třešním teprve objevili tragický příběh Švédských šancí, kde bylo po válce zastřeleno 267 nevinných karpatských Němců, kteří se vraceli domů na Slovensko. Poválečné vyřizování účtů zůstává dodnes citlivým tématem, a jsem ráda, že jsem mohla prostřednictvím knihy tento příběh oživit. Věřím, že i díky literatuře se může zabránit tomu, aby byl zapomenut.
V próze oproti psaní tiskovek nebo literatury faktu existuje vysoká míra svobody. Přesto – máte našeptávače, prvního čtenáře, který vám při psaní radí, brzdí vás, nebo naopak akceleruje?
Za ta léta jsem si vypěstovala poměrně spolehlivou autokorekci. V průběhu psaní rukopis nikomu neukazuji, potřebuji si příběh nejprve „odžít“ sama. Teprve když mám knihu vytištěnou, dávám ji k přečtení třem ženám, kterým důvěřuji: mojí mamince, dceři a kamarádce. Vím, že kdybych se v něčem odchýlila nebo přestřelila, upřímně mi to řeknou. Abych si byla jistá i po faktické stránce, zejména u historických detailů, jsem ráda, když si text přečte ředitel našeho okresního archivu a historička z muzea.
Když se trhá nebe, popravdě, mě absolutně překvapilo. Podle obálky jsem myslel, že půjde o těhotenské čtení, aniž bych to jakkoli zlehčoval. Nevím, co smíme prozradit, proto poprosím vás: o čem ta kniha je, co je leitmotivem?
Ano, i můj manžel při pohledu na obálku poznamenal, že působí trochu jako „těhotenské čtení“. Ale nenechte se zmást. Když se trhá nebe je dramatický román zasazený do let 1937 až 1938, tedy do období těsně před vypuknutím druhé světové války. Děj se odehrává v Přerově a jeho okolí, kde židovský továrník Hugo Rosenbaum vlastní prosperující fabriku na výrobu nábytku. Má milovanou ženu Juditu, ale chybí mu dědic, a právě touha po dítěti se stane spouštěčem událostí, které zasáhnou nejen jeho rodinu, ale i širší okolí. Hugo se rozhodne získat potomka za každou cenu, čímž roztočí spirálu lží, tajemství a morálních dilemat. Do příběhu vstupují i další výrazné postavy, Hugův bratr Otto, jeho žena Berta, pomocnice Emílie a její dcera Jindřiška. Každý z nich má své vlastní motivace, tajemství a rozhodnutí, která ovlivní osudy ostatních.
Jaké pocity si čtenáři titulu mají odnést?
Kniha klade otázku, kam až je člověk schopen zajít kvůli naplnění své touhy. A jaké důsledky to může mít. Příběh je zároveň sondou do mezilidských vztahů, víry, tradic a morálních voleb v době, kdy se nad Evropou začínají stahovat mračna.
Jak moc vás psaní vyčerpávalo?
Vůbec ne, právě naopak.
Vážně?
Psaní mě nabíjí, i když se pouštím do nelehkých a citlivých témat. Při psaní se ponořím do jiných životů, nechám se vést jejich příběhy a úplně zapomínám na čas. Moje tvůrčí energie mě dělá šťastnou.