Mezi Čechy se rozšířily znalosti o nebezpečnosti nadužívaní antibiotik

Státní zdravotní ústav (SZÚ) stojí za vznikem projektu, který si dal za cíl zlepšit povědomí veřejnosti o tom, že nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokážou antibiotické léčbě vzdorovat. Aktuálně zveřejněné výsledky kampaně s názvem Prevence antibiotické rezistence ukazují, že se podařilo ve společnosti informace spojené s potřebou lepšího nakládání s antibiotiky úspěšně rozšířit.

V tiskové zprávě SZÚ informuje, že podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody.

Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím.

„Rezistence znamená odolnost bakterií vůči léčivým účinkům antibiotik. Vzniká kvůli nadměrnému užívání antibiotik, zejména vybraných širokospektrálních skupin. Následkem toho si na ně bakterie zvyknou. Léky na ně přestanou účinkovat a ony se dál budou množit i v jejich přítomnosti. V praxi to znamená, že i když budete antibiotika užívat, váš zdravotní stav se nezlepší,“ uvedla k principu antibiotické rezistence MUDr. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz, který byl zahájen v listopadu 2021.

Pozitivní dopady kampaně v populaci

V rámci projektu proběhl průzkum veřejnosti zaměřený na zodpovědné nakládaní s antibiotiky, který provedly agentury Engage Hill a Remmark a sloužil jako zpětná vazba poskytující informace o efektivitě kampaně. Jeho první etapa se uskutečnila ještě před spuštěním projektu v červenci v roce 2021 a druhá v jeho samotném závěru v dubnu letošního roku.

Po porovnání výsledků obou částí průzkumu se ukázalo, že v průběhu uplynulých dvanácti měsíců se 58 procent veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, například při léčbě nachlazení nebo chřipky. Představuje to navýšení poučené části veřejnosti o 23 procent. Se samotným termínem antibiotická rezistence se aktuálně setkalo 61,5 procent respondentů, zatímco v roce 2021 to bylo 43 procent.

„Pevně věříme, že se teorie už nyní promítá také do praxe a Češi si uvědomují, že je třeba si antibiotik vážit a zacházet s nimi s respektem,“ komentovala uvedená čísla MUDr. Helena Žemličková.

Mezi bakteriální infekce léčené pomocí antibiotik patří angína, spála, tuberkulóza, meningitida, černý kašel, tetanus, břišní tyfus, lymská borelióza, salmonelóza, cholera, mor, kapavka, syfilis. Proti virovým infekcím je nutná především imunitní reakce lidského těla, která může být podpořena očkováním. Patří mezi ně chřipka, rýma, bronchitida, laryngitida, virová hepatitida, AIDS, spalničky, covid-19, ebola, klíšťová encefalitida, mononukleóza, neštovice, rotavirová průjmová onemocnění.