foto: Jaroslava Timková pro PrahaIN.cz/Divadlo Kalich slaví 25. let
REPORTÁŽ: Koncert k 25. výročí Divadla Kalich nebyl pouhým ohlédnutím. Byl živým důkazem, že divadlo, které vzniklo kvůli muzikálu Hamlet Janka Ledeckého, je divadlem, se kterým Praha počítá. Za svou historii jeho produkci viděli čtyři miliony diváků.
Letní varianta Velkého muzikálového večera Divadla Kalich má pouze tři letní představení. PrahaIN.cz navštívila to středeční, ve čtvrtek se zopakovalo v Praze Pod žižkovsou věží a v sobotu 2. srpna v amfiteátru na Lokti. Divák si v průřezu historie divadla připomene jednotlivé muzikálové kusy. Herci jsou zároveň moderátoři a patří mezi stálice Divadla Kalich, doprovází je tanečníci v kostýmech.
Hamlet hledá scénu a vzniká divadlo
Vznik Divadla Kalich začal hledáním prostoru pro muzikál Hamlet. Autor Janek Ledecký v roce 1998 nenašel vhodné jeviště v Praze, až objevil budovu s bohatou historií. Dříve sloužila jako klášter, jídelna, manufaktura na krajky nebo kavárna. Spojil se s producentem Michalem Kocourkem, založili společnost Hamlet Production a své sny realizovali: v listopadu 1998 padlo rozhodnutí, v únoru 1999 bylo vydáno stavební povolení a 1. listopadu se poprvé v divadle hrál Hamlet.
Slavnostní večer otevřely písně z Hamleta, protože ten všechno nastartoval. Zazněly pak skladby z inscenací jako Krysař, Galileo, Jack Rozparovač, Johanka z Arku a další. Večerem provázeli herci, kteří s Kalichem žijí – Michaela Tomešová, Roman Tomeš, Kateřina Bohatová, Jan Tenkrát a Přemysl Pálek. Za herci se na projekční plátno přelévaly archivní záběry ze zkoušek. Vtipné byly fotky protagonistů před 25 lety. Nutno podotknout, že tanečníci nebyli ještě ani na světě. V první polovině se spustil prudký déšť, kapky bubnovaly na plátěnou střechu a zvuk v nich zanikl. Přesto se herci ani diváci nenechali rušit. Před přestávkou déšť ustal. Diváci v dobré náladě mohli navštívit stánek s občerstvením, který měl dobře zorganizovanou práci. Hodně urychlila samoobslužná lednice a dvě pokladny. Co nebylo v lednici, připravila obsluha baru.
Pomáda roztleskala druhou půlku
Druhé dějství začalo směsí známých melodií z Pomády. Tanec, kostýmy a energie tanečníků roztleskaly i rozhýbaly publikum. Poté Jan Tenkrát zazpíval píseň Strach z muzikálu Mauglí. A v tu samou chvíli se znovu spustil déšť. Tentokrát tiše. Píseň a déšť tančily stejným rytmem. Publikum ztichlo a píseň se stala intimní zpovědí každého diváka.
Mezi herci, které si publikum dlouho zapamatuje, vynikli Kateřina Bohatová a Přemysl Pálek. Bohatová, která kdysi hrála dceru v Srdcovém králi, nastoupila jako matka a poznamenala: „Tahle píseň stála za to, abych novou roli přijala.” Publikum ji odměnilo mohutným potleskem již během jejího výkonu. Pálek se ukázal jako velmi přirozený moderátor, večer zvládl se šarmem, humorem, vtipem, kvízem i osobními poznámkami ze zákulisí.
V kvízu, do kterého zapojil publikum, se ukázalo, že z představení Pomáda se vypralo devět set sedmdesát dvě pračky prádla. V různých představeních padlo tisíc čtyři sta sedm facek, přičemž většinu jich rozdává Michaela Tomešová. Jana Paulová a Pavel Zedníček strávili na scéně svého činoherního kusu Bez předsudků v posteli tisíc osm hodin. Jeden muzikál znamená dvě stě padesát až tři sta hodin příprav herce. Herci Kalichu mají společně třicet sedm dětí. A do sálu za dvacet pět let přišlo více než čtyři miliony diváků. Vítěz kvízu mohl na večeři s Romanem Tomešem.
Tomešovi připomněli, že se z divadla pro mnohé stala druhá rodina. Osmý světadíl byl muzikál, kde Michaela a Roman Tomešovi poprvé spolu hráli. Michaela byla v divadle již rok, zatímco Roman ještě studoval. Roman Michaelu požádal o ruku po představení Osmý světadíl, v den třicátých narozenin Jana Kříže. Dnes mají za sebou deset let manželství, dvě děti, dva psy, jeden dům a deset společných muzikálů. Podobně jsou na tom Marie a Jan Křížovi.
Následoval hudební i taneční výbuch v Horečce sobotní noci. V Atlantidě zazněla vzpomínka Romana Tomeše na Mira Žbirku. Sestřičky z Kramárov zazpívali opět Tomešovi. Píseň Si kočka rozproudila sál. A jako finále série zazněly Vlasy. Excelovala Kateřina Bohatová s velkým sametovým hlasem, tanečníci v kostýmech zpívali sbory. Všechny hlasy se propojily a velká plátěná střecha držela atmosféru pěkně uvnitř. Roman Tomeš připomněl, že když se Vlasy hrály v roce 2019, padla otázka, jak aktuální jsou. V roce 2023 při derniéře byly až mrazivě aktuální.
Pocta legendě
Závěrečný blok byl věnován Haně Zagorové, která v divadle také hrála v Jacku Rozparovači. Premiéry inscenace Biograf láska se nedožila, ale částečně ji viděla při zkoušení. Režíroval ji Jan Kříž, stejně jako tento večer. Zazněly písně Spěchám, Líto, Můj čas a Příteli chvátej SOS. Publikum zpívalo, tleskalo do rytmu a vstávalo.
S posledními tóny ustál i déšť. V průběhu večera zaznělo, že nejstarší divadlo v Evropě – Brněnská Reduta slaví čtyři sta sedmdesát jedna let. Přejme Kalichu, aby se stal podobnou legendou.