Okamžitě na vyšetření, vzkazuje lékař ke svrabu

ROZHOVOR: Onemocnění svrabem, který má na svědomí roztoč zvaný zákožka svrabová, může znepříjemnit prázdniny i dovolenou. Lékař doporučuje nečekat a při podezření okamžitě vyhledat pomoc odborníka. „Pokud člověk ihned navštíví lékaře a začne se léčit, je uzdraven během pěti až sedmi dnů,“ řekl serveru PrahaIN.cz lékař Vít Šlechta.

Od začátku roku do 30. června 2025 se v České republice objevilo 5 021 případů svrabu. Podle informací Hygienické stanice hlavního města bylo zaznamenáno v Praze celkem tři sta případů a každý měsíc přebývají další.

V České republice se letos začal šířit svrab. Proč došlo k této situaci?

Z odborného hlediska jde o zajímavou situaci. Už v minulém roce se na našem území začal šířit svrab i mezi lidmi, kteří běžně dodržují standardní hygienické zásady. Letos počet případů přibývá. Na nich můžeme vidět, že onemocnění svrabem není výjimkou u lidí, kteří dodržují vysoké hygienické standardy, jsou velmi čistotní, přesto se mohou nakazit. Kdysi šlo o typické onemocnění u příslušníků armády během výkonu základní vojenské služby. Na vojně je pohromadě velké množství lidí a mimo jiné se tam třídí prádlo. Svrab se totiž šíří při manipulaci s prádlem nebo v lůžkovinách, když se člověk vyspí v posteli po někom, kdo byl svrabem nakažený.

Proč se u nás zvyšují počty nakažených lidí?

Svrab tady byl vždy. Střídají se ale období, kdy se vyskytuje hojně a kdy méně. Ten rezervoár zákožky svrabové tady prostě je. Občas to někdo chytne a roznese.

A jak dalece je toto onemocnění nebezpečné pro lidské zdraví?

Nebezpečné to v podstatě není. Ovšem v případě, kdy se člověk neléčí, hrozí nebezpečí infekce na neošetřených místech. Pokud se neléčí, tak mohou zhnisat a tímto způsobem pak mohou vznikat další komplikace v podobě hnisavých zánětlivých onemocnění. Jinak z hlediska ohrožení života svrab nebezpečný není.

Přiblížíte nám příznaky onemocnění?

Na různých místech těla, především na břichu, na předloktích nebo stehnech, se objeví svítivá bílá vyrážka, která je velmi nepříjemná. Pokud člověk ihned navštíví lékaře a začne se léčit, tak se během pěti až sedmi dnů uzdraví. Pacientům se podávají masti, které jsou velmi účinné. Důležitým opatřením je, že člověk, který svrab chytil, musí dobře vyprat a vyžehlit svoje oblečení, prádlo a lůžkoviny.

Na území České republiky se letos také objevily dva typy žloutenky. Jaká je příčina šíření této choroby?

Vím třeba, že na Liberecku se řešila žloutenka typu A. To je takzvaná nemoc špinavých rukou. Může se šířit několika způsoby, například nemytými potravinami nebo dotekem. Je pozoruhodné, že epidemiologové jsou schopni přesně vysledovat, odkud nákaza přišla. Například na zmíněném na Liberecku se už ví, že žloutenka A přišla ze Slovenska. V okamžiku, kdy se toto onemocnění objeví, se pak šíří v různých komunitách. Opět v závislosti na tom, na kolik toto společenství dodržuje, anebo nedodržuje obvyklá hygienická pravidla. Řekl bych to takto. Různé skupiny mají různé návyky a ty jsou pořád stejné. V tom okamžiku, kdy se dovnitř dostane virus, tak se prostě i s ohledem na návyky a nenávyky může v tom prostředí dál šířit. Stačí pouze, když si člověk jednou neumyje ruce, případně třeba požije neomyté ovoce. Typické je to u rodičů a dětí, kteří jsou neustále v blízkém kontaktu. Je to skutečně nemoc špinavých rukou a samozřejmě si ruce nemyjeme neustále, po každém kontaktu.

Jaké zdravotní komplikace může žloutenka typu A způsobit?

Při žloutence se zvýší se hladina bilirubinu v krvi, proto člověk zežloutne. Pacient musí ihned nasadit dietu. Pokud ji nedodržuje, může následně dojít ke zhoršení funkce jater. U komplikovanějších případů to může vést třeba až k jaterní cirhóze a jaternímu selhání. Nechci ale nikoho strašit. To se děje u mizivého promile pacientů. Onemocnění žloutenkou typu A může teoreticky skončit i smrtí. To je ale naštěstí v našich podmínkách vzácné. Daleko závažnější je žloutenka typu B nebo žloutenka typu C, ta se přenáší hlavně krví. Tady kromě cirhózy hrozí nádorové onemocnění jater. Opět je ale třeba zdůraznit, že je to otázka promile případů. Proti žloutence typu B už jsou děti od určitého ročníku očkované, dospělí lidé jsou očkovaní ve vybraných profesích. Například ve zdravotnictví nebo v sociální službách. Na typ žloutenky C očkování neexistuje. Občas se k nám také dostane například z Indie typ žloutenky E. Souvisí s cestováním. V lokalitách, kde jsou nižší hygienické standardy, tak je obecně cesta přenosu snadnější. Žloutenka typu E se obvykle šíří fekálně-orální cestou a konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa.

Jakou doporučujete ochranu?

Nejúčinnějším způsobem je očkování. Proti hepatitidě A a B je dostupné a je doporučeno zejména osobám, kterým hrozí riziko nákazy. Jak už jsem zmínil, jde o pracovníky ve zdravotnictví nebo v sociální službách. Pokud se někdo vydá na cestu do endemických oblastí, je rovněž očkování doporučeno. Na prvním místě je velmi důležité vyhýbat se rizikovému chování a dodržování zásad osobní hygieny. Například časté mytí rukou. Proti žloutence se dá dobře chránit.