foto: Richard Tesařík, se svolením/Zpěvák a herec Richard Tesařík (bicí)
ROZHOVOR: Ve věku 80 let v neděli zemřel zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, spoluzakladatel legendární kapely Yo Yo Band. Výrazný představitel české hudební scény loni v rozhovoru pro server PrahaIN.cz vzpomínal na svou hudební kariéru i kapelu Yo Yo Band
Richard Tesařík prohlásil, že ho stále překvapuje popularita skupiny, kterou se svým bratrem založil v roce 1975. „Je to skvělé, co si víc jako muzikant můžu přát,“ usmál se spokojeně.
Vaše skupina je na hudební scéně padesát let. Lidé na vás pořád chodí, na vašich koncertech je narváno a provází je úžasná atmosféra. Jak se cítíte?
Výborně (smích). Je to skvělé, co si víc jako muzikant můžu přát. Letos mi bude osmdesát a pořád mi slouží tělo i hlas. Nikdy mě nenapadlo, že i v tomto věku budu pořád koncertovat a hrát. A také, že o nás publikum bude mít neustále zájem.
Jak často koncertujete?
Koncertů máme hodně hlavně v létě. Jezdíme na festivaly, na různé akce, máme samostatné koncerty. Jeden den hrajeme v Praze a druhý jsme třeba ve Vrbně pod Pradědem. Měsíčně máme osm až deset vystoupení. Pracovní diář máme popsaný až do konce roku, a dokonce už máme nasmlouvané koncerty na příští rok. Je to prostě super.
Přidáváte do repertoáru Yo Yo Bandu nové skladby, nebo hrajete pouze osvědčené kusy?
Teď nové věci neskládáme. Máme totiž hromadu, více než sto vlastních písniček, včetně známých hitů. Zatím tedy ne. Navíc si myslím, že už bych asi nic pořádného nového nestvořil, už by to bylo jenom opakování. Přece jenom už ten tvůrčí přetlak, jaký jsme kdysi mívali, už takový není.
Publikum na všech koncertech chce vždy také slyšet naše největší hity. Proto jsme si připravili takový blok a v něm máme naše nejznámější věci. Ale jak říkám, písniček máme do zásoby dost a pořád máme co hrát.
Kolik měsíčně najezdíte?
Pár tisíc kilometrů. Jezdíme totiž hodně také na Ostravsko, které je nejdál. Ale hrajeme a jezdíme po celém Česku. Máme slušný zápřah.
Kromě hraní a zpívání se věnujete filmu a divadlu?
Pořád hraji v Divadle Kalich v muzikálu Mauglí a snad ještě nějakou dobu hrát budu. Filmu se ale už v mém věku nevěnuji. To by musela přijít role v něčem takovém, jako byl film Marečku, podejte mi pero!. kde bych si zahrál profesora Hrbolka (smích).
Vaším dalším velkým koníčkem jsou ryby. Jaký je váš oblíbený revír?
Rybaření se věnuji pořád, ale u vody sedím jen občas. A nejezdím už tak daleko jako předtím. Byl jsem na rybách třeba dvě stě kilometrů od Prahy. Vrátil jsem se večer a jel jsem hrát na představení. To už je ale minulost.
Kam tedy jezdíte?
Nejraději chytám ve Šťáhlavicích na Úslavě, na Berounce nebo sedím u Vltavy, u které bydlím. Teď jsem ale na rybách nějakou dobu nebyl, nebylo moc času. A přece jenom si šetřím energii na jinou činnost. Kromě koncertů a hraní ještě učím na mezinárodní konzervatoři. Sice pouze jeden den v týdnu, ale stačí to. Chystám se, že v létě si pořádně zachytám a těším se, až nahodím pruty.
Ještě pořád máte na balkoně udírnu na ryby?
Samozřejmě. Není to ale klasická udírna, ale elektrická rychloudírna. Když máme u nás doma párty, tak tam dám pstruhové filety a za třicet minut je máme čerstvé na stole. Na ryby jsou nejlepší olšové piliny. Ty se ale teď těžko shání, tak používám většinou bukové, nebo jiné, které jsou zrovna k sehnání. Ovšem olšové dřevo se s rybou nejlépe váže a má to potom takový speciální šmak.
Jaké rybí speciality si sám vyrábíte?
Zrovna teď jsem jednu připravoval a mám ji v lednici. Nakoupil jsem pangasia a udělal jsem z něj matjesy. To se dělá tak, že filety z ryby nasolíte, okyselíte, přidáte cibuli nakrájenou na jemná kolečka, zakapete olejem a máte hotovo. Uložíte do nádoby a necháte marinovat. V lednici mám taky vakuovaného lososa, kterého si marinuji v cukru a soli. To se pak krájí na plátky třeba s koprem a je to skvělé. Mám rád všechny ryby, pouze některé mají víc kostí. Ty se nakládají do marinády a kosti se rozleží.
Děláte mi chutě...
Já sobě taky (smích).
A už máte naplánováno, kam v létě pojedete na ryby?
Určitě. Mám na Berounce zakotvenou loďku, tam se mi o ni stará kamarád. Rád bych jel tam. Na Berounce se totiž z lodě bezvadně chytá a jsou tam krásné ryby. Jezdím taky do Poličky, tam jsem dokonce členem tamního rybářského spolku. Je to tam ale trochu nebezpečné. Pokud tam vyjedu na víc dní, tak je to tam pokaždé náročné i jaterně (smích). Bohužel je to tak.
Jak dlouho chcete v hudební branži zůstat?
Zatím to jde. Všechno zvládám v pohodě, harcování za publikem, hraní i zpěv. Doma bych se nudil a otravoval bych se. A muzika nás navíc ještě pořád baví. Dokud to tak bude, nemám důvod něco měnit.