foto: Jan Marek (JaMa Agency), se souhlasem/Návštěvní den u Miloslava Šimka, České Budějovice
ROZHOVOR: Jan Marek (JaMa Agency) je dlouholetý organizátor společenských a kulturních akcí. Serveru PrahaIN.cz pravidelně přispívá svými vzpomínkami na setkání s osobnostmi. V minulosti hovořil o Jiřině Bohdalové, Ewě Farne, Miroslavu Donutilovi nebo Janu Čenském. Tentokrát nemohl vynechat ani herce, dabéra a moderátora Jiřího Krampola. Vzpomínka se váže k roku 2023.
„Když vidím ty debaty okolo Jiřího Krampola a jeho pohřbu, tak se nestačím divit, kde všude se berou ti všelijací „životní kamarádi“ se svými někdy i pikantními řečmi. A proto pochybuji o zdravém jádru českého národa, tedy některých umělců, když někteří z nich obléhají kdejaký pohřeb a je pro ně před pietou důležitější zviditelnění před kamerami a fotoaparáty. To je až hnus,“ řekl naší redakci Jan Marek.
„Ale protože pracuji s umělci mnoho let, tak mě to vlastně ani nepřekvapuje. Můj příspěvek je opravdu zcela o normálním setkání s Jiřím Krampolem,“ doplnil.
„Když jsem vystoupení Návštěvní den u Miloslava Šimka předloni objednával do Českých Budějovic, někteří lidé mě odrazovali s poukazováním na Jiřího Krampola. Někdo kvůli jeho převzetí medaile za zásluhy od Miloše Zemana, někdo pro jeho prý arogantní chování a někdo ho prostě neměl rád. Já jsem objednal velmi povedený pořad s bývalými členy divadla Semafor se vzpomínkami na Miloslava Šimka. Jeden z vystupujících, Jiří Krampol, byl u mě prostě velmi dobrý herec. Dalšími byli Luděk Sobota, Viktor Sodoma, Miluška Voborníková, Jana Svobodová, Adriana Sobotová a Petr Jablonský,“ vzpomíná Jan Marek.
Vstupy Jiřího Krampola měly podle jeho slov u diváků velmi kladné ohlasy.
„Ano, vzniklo asi půlminutové ticho, než Jiří Krampol přešel celé pódium ke svému křesílku s mikrofonem. To už hůře chodil. Již při doprovodu do šatny se mě ptal, jak je daleko pódium. Po oznámení, že bude muset překonat několik schodů, obrátil oči v sloup a řekl: „To je v pr…“ V šatně jsem mimo jiné připravil rychlovarnou konvici a na výběr sáčky čaje a kávu,“ doplňuje šéf JaMa Agency.
Jiří Krampol si chtěl udělat kávu, ovšem konvice přestala vařit.
„Tak jsem běhal přes celou chodbu do jiné dámské šatny vařit vodu. Dlouho jsem se snažil najít důvod, proč nešla elektrika do mužské šatny, protože to byl ten důvod nefunkčnosti rychlovarky. Posléze po vystoupení jsem se dozvěděl, že nějaký „místní zaměstnanec“ pro mě z nepochopitelných důvodů vypnul jeden celý okruh. Ale vynadáno jsem od Jiřího Krampola ani od ostatních nedostal. Prostě stará garda. Ti lidé nejsou tak namyšlení jako mnoho dnešních mladých umělců, kteří mnohdy před technickými požadavky upřednostňují, a to i na několika stránkách smluv, přemrštěné gastronomické požadavky,“ řekl dále naší redakci Jan Marek.
A na závěr přidal ještě jednu milou vzpomínku.
„Seděl jsem v šatně s Jiřím Krampolem, když vstoupil Luděk Sobota. Vykřikl jsem na něho: Ty tajtrdlíku! Oba se na mě udiveně podívali, než pochopili, že jsem imitoval právě Jiřího Krampola z filmu Ladislava Rychmana Jen ho nechte, ať se bojí. Uvedené představení se velice líbilo a je jenom škoda, že příští bude muset být bez Jiřího Krampola, maximálně ve vzpomínkách…“