STUDIE: Pandemie covidu ovlivnila reprodukční chování

STUDIE: Vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) představili studii, ve které zjistili, že pandemie covidu měla vliv na reprodukční chování. Dopad na ženu a muže se ale liší.

 „Až 7 procent mužů a žen uvedlo, že v souvislosti s pandemií covid-19 se rozhodli mít méně dětí,” stojí ve studii. Zatímco u mužů se jednalo především o materiální důvody a pracovní situace, u žen měly vliv i rodinné vztahy.

„Snažili jsme se zjistit, do jaké míry toto hodnocení a osobní zkušenosti z pandemie ovlivnily reprodukční chování. Souhrnně lze říci, že respondenti ve většině případů považovali nejtěžší období pandemie pro narození potomka jako nepříznivé. Takto se vyjádřilo 60 procent žen a 54 procent mužů,“ uvedla ve zprávě Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Vědci data shromažďovali v dubnu 2021, tedy na konci období s největšími restrikcemi. Zaměřovali se na hodnocení pandemie v různých aspektech života jedinců.

Jako příznivé období pro početí byla doba s největšími restrikcemi vnímána 12 procenty žen a 15 procenty mužů.

„U těchto mužů hrály roli zlepšené finanční a pracovní podmínky, u žen byly tyto faktory doplněny ještě o roli rodinných vztahů. Je zřejmé, že pro muže je důležité materiálně zabezpečit rodinu, zatímco ženy jsou obecně citlivější i k jiným otázkám. To lze také vysvětlit předpokladem, že zvyšující se potřeba péče o domácnost a děti postihla v době pandemie více ženy než jejich partnery,“ uvedla Slabá.

Jak odhalila studie, muži se prý o počtu plánovaných dětí rozhodují především na základě racionální úvahy, která vychází z materiálních poměrů. Ženy na druhou stranu uvažují komplexněji a kromě finančních poměrů zahrnují do rozhodnutí také rodinné vztahy a příznivost situace pro narození dítěte.

„Je evidentní, že otázku počít dítě ovlivňuje nejen kvalita mezilidských vztahů. K plánování narození potomka významně přispívá i materiální nejistota. Proto je důležité, aby ani v době krize, ať už v důsledku pandemie nebo nepříznivých hospodářských podmínek, nebyla omezena dostupnost opatření směřujících k pomoci ekonomicky aktivním jednotlivcům a rodinám. Nejdůležitějším prvkem těchto opatření je tak jejich stabilita a předvídatelnost jejich dostupnosti v budoucnosti,“ dodala Slabá k výsledkům výzkumu.

Statistika porodnosti

Ačkoliv populace Česka meziročně mírně roste, přirozenou měnou, tedy rozdílem v počtu živě narozených dětí a zemřelých obyvatel, dochází od roku 2019 k úbytku obyvatel. Jak uvádí web Českého statistického úřadu, do úbytku populace se v roce 2022 větší mírou podílel nižší počet živě narozených dětí.  

Dětskou složku populace od 0 do 14 let ovlivnila migrační vlna z Ukrajiny. V roce 2022 nastal přírůstek dětí 3,4 procenta. Jedná se tak o nejvyšší nárůst od konce druhé světové války. I tak se ale stále jedná o nejméně početnou věkovou skupinu české populace.

Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP) na webu, na jednu Češku nyní připadá průměrně 1,62 dětí. V roce 2022 byl navíc průměrný věk rodiček 31 let. Oproti předchozímu roku se počet porodů snížil až o 9 procent. Jako jeden z důvodů uvádí NZIP fakt, že do věku maximální plodnosti nastupovaly populačně slabé ročníky 90. let.

Podle dostupných údajů NZIP vzrostl také podíl císařských řezů, za posledních 20 let téměř dvojnásobně. Souvisí to, podle portálu, převážně s vyšším věkem rodiček a komplikacemi spojenými s nadváhou, obezitou, diabetem, vysokým krevním tlakem nebo provedením mimotělního oplodnění.