Věhlasný profesor, jenž se postavil šéfovi Motola, znovu promluvil

ROZHOVOR: Profesor Josef Veselka, kardiolog, se prakticky jako jediný v minulosti odvážil postavit roky budovanému ekosystému, který ovlivňoval mnohem širší záběr než jen FN Motol. Stálo ho to místo i příjemný život věhlasného přednosty v naší největší nemocnici. Přesto nezahořkl, svých rozhodných kroků nelituje a do budoucnosti českého zdravotnictví hledí s nadějí.

Pane profesore, před časem jste působil v Německu. Západoevropské zdravotnictví je často uváděno jako vzor. Je rozdíl oproti našemu skutečně tak výrazný, například v kardiologii?

Rozdíly oproti Německu jsou obrovské a jejich popis by zabral několik stran textu. Oba systémy, jejich i náš, jsou neefektivní, ale každý ze zcela jiného důvodu.

Co je nejmarkantnější?

Pokud bych měl najít hlavní rozdíl, pak by jím byla lepší dostupnost, kvalita a organizace péče v Německu. Nabídka jejich zdravotnických služeb však vysoce překračuje poptávku, což je ve svých důsledcích velmi drahé a systém se stovkou zdravotních pojišťoven vede k nejrůznějším deformacím zdravotní péče. Nicméně poslední dva roky se aspoň snaží o reformu.

Zůstaňme u vašeho oboru. Jaký máte názor na aktuální dění v IKEM? Předpokládám, že Ivana Netuku a Jiřího Malého osobně znáte. Čekal jste, že by profesor kardiochirurgie Malý mohl být někdy obžalován?

Profesora Netuku trochu znám, s profesorem Malým jsem osobně nikdy nemluvil. Byl jsem členem Vědecké rady 2. LF UK, když získal svůj profesorský titul. Dění v IKEMu příliš nesleduju a o obžalobě profesora Malého nic nevím. Všem bych v této souvislosti doporučil přečíst si o IKEMu články na serveru Seznam Zprávy a texty pana Kmenty. Myslím, že jsou smutným obrazem určité části českého zdravotnictví.

Před několika dny zemřel Michal Stiborek, bývalý ředitel IKEM. Okamžitě se objevily spekulace, že byl obětí systému, a to právě v souvislosti s Jiřím Malým. Souhlasíte s tímto pohledem?

Nemám žádné informace o příčinách úmrtí pana Stiborka. Podle mých informací udělal v IKEMu i mnoho dobré práce a v tomto duchu by se s ním měli jeho spolupracovníci důstojně rozloučit.

Nedávno jsem popsal situaci ve FN Bulovka, kde odmítli několik pacientů centrové léčby kvůli nedostatku financí. Kdo za to podle vás nese hlavní odpovědnost – ministerstvo, nebo zdravotní pojišťovny?

Neznám konkrétní případ nedostatku financí pro centrovou léčbu ve FN Bulovka. Z obecného hlediska nese hlavní zodpovědnost resort zdravotnictví. Náklady na centrovou léčbu rostou exponenciálně a letos budou přes 40 miliard korun. Stát by měl férově zveřejnit svoje záměry, protože při pokrocích v medicíně je zcela jisté, že nůžky mezi tím, co medicína umožňuje a zdravotnické systémy mohou současně zaplatit, se stále rozšiřují. Je třeba říct občanům, co stát zamýšlí a kde jsou jeho hranice.

Rozumím.

Praktickým vykonavatelem této politiky by měly být zdravotní pojišťovny fungující na tržních principech a ve vzájemné soutěži. To by mohlo podstatně snížit náklady celého systému. Nic z toho se však zatím neděje.

Jak tedy vnímáte působení ministra Válka?

Ministr Válek udržel zdravotnictví České republiky v chodu. Žádnou reformu však neudělal. Čekáme na ni již čtvrt století.

Kromě lékařské praxe jste byl v letech 2004–2023 přednostou Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, tedy i manažerem. Jak náročné je skloubit lékařskou praxi s řízením týmu lidí?

Práce lékaře je nejhezčím povoláním na světě. Největší zklamání mé kariéry nebyla nikdy spojena s medicínou, ale s chováním lidí. Řízení kolektivu proto považuji za těžší než kardiologii samotnou. A jestli se dá skloubit praktická medicína, věda i management kliniky? Samozřejmě, že dá.

Ptám se kvůli článku o FN Motol, kde na to údajně znepokojení zaměstnanci naráželi… Dočasně stojí v čele FN Motol lékař Petr Polouček. Určitě máte informace o aktuálním dění v nemocnici. Vnímáte výraznější rozdíly v řízení oproti éře Miloslava Ludvíka?

Manažerský styl Miloslava Ludvíka a jeho nejbližších byl naprosto toxický nejen pro FN Motol a 2. LF UK, ale i pro celé české zdravotnictví. Oni byli čtvrt století významnými představiteli určitého ekosystému, který známe například z předchozího vedení FN Bulovka, Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, Homolky a stejně tak nedávného boje o moc v IKEMu. K současnému dění ve FN Motol se nemohu vyjádřit, protože nemám dostatek věrohodných informací. Dr. Poloučka znám trochu z minulosti a vnímal jsem ho jako slušného a pracovitého člověka.

Souhlasil byste se sloučeným řízením FN Motol a Nemocnice Na Homolce či IKEM a Thomayerovy nemocnice? Je podle vás reálné, aby takové celky efektivně řídil jeden člověk?

Celé české zdravotnictví, nejen to pražské, potřebuje reformovat. Nicméně v Praze je problematika specifická. Různá pracoviště s identickou činností jsou zde stovky nebo i jen desítky metrů od sebe, přičemž jinde nemohou nemocní najít požadovaného specialistu. Všichni o tom vědí, kuloárně to všichni kritizují, ale systém zatím garantuje, že penězovody jsou stabilní a určití lidé stále sedí ve svých funkcích. Nehybnost a stagnace tak vítězí nad rozumem.

Jinými slovy je změna nutná.

Celý systém potřebuje reformu a v rámci ní by mělo přijít na řadu i slučování a restrukturalizace pražských nemocnic. Bez silného ministra zdravotnictví a podpory premiéra se to však nestane. A samozřejmě ano, jeden člověk může řídit velké areály nemocnic. Měl by však být obklopen skutečnými odborníky a rovněž i dozorčími orgány, jak je to ve světě běžné.