VÝZKUM: Češi žijí méně zdravě než zbytek Evropy

Česká republika se dlouhodobě drží za evropským průměrem v řadě zdravotních charakteristik. Naděje dožití se sice zvýšila, oproti evropskému průměru je ale stále výrazně nižší. Může za to zejména nezdravý životní styl, zvýšená konzumace alkoholu, kouření nebo nedostatek fyzické aktivity.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v posledních letech v České republice stoupá naděje dožití. Oproti původním necelým 73 letům pro muže a 79 letům pro ženy, se hranice naděje dožití při narození posunula asi na 76 a 82 let. Průměrně je to tedy asi o dva roky méně, než hlásí evropský průměr.

„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních dvaceti letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny šedesátých let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ uvedla v tiskové zprávě Dagmar Dzúrová z Národního institutu SYRI.

Nezdravý životní styl stojí asi za polovinou úmrtí

Důvodem je dle výzkumníků nezdravý životní styl. Do něj lze zahrnout zvýšenou konzumaci alkoholu, kouření, nezdravou stravu či nedostatek fyzické aktivity. To vše může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, které by se jinak ve společnosti objevovaly v mnohem menší míře.

Behaviorálním rizikovým faktorům lze přičíst asi polovinu všech úmrtí v Česku. Podíl kuřáků sice v populaci mírně klesl, přibylo ale uživatelů elektronických cigaret a nikotinových výrobků, jak uvádí zpráva. Ohledně alkoholu zůstává Česká republika mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou.

Podíl kuřáků se snižuje, chování ohledně tabáku se ale nelepší

„Ačkoli se podíl kuřáků v populaci postupně snižuje, celkové chování Čechů se ohledně tabáku a alkoholu celé roky opravdu významným způsobem nelepší. Zároveň se opakuje zjištění, že pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Zdravotní rizika užívání tabáku a alkoholu se přitom v organismu násobí. To celé má samozřejmě negativní zdravotní, sociální i ekonomické dopady a jako ministr zdravotnictví i jako lékař vnímám, že tlak na snížení těchto škod vyžaduje soustavnou práci především v oblasti prevence a zvyšování informovanosti každého člověka o tom, jak zásadně si může poškodit zdraví,“ uvedl v tiskové zprávě Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Kouření přitom může způsobovat rakovinu nebo onemocnění kardiovaskulárního systému. „Někteří lidé jako by tato fakta odmítali vnímat. I podle Světové zdravotnické organizace je přitom tabáková epidemie jednou z největších hrozeb pro veřejné zdraví, kterým kdy svět čelil. Tabák každoročně zabije více než 8 milionů lidí. Více než 7 milionů z těchto úmrtí je důsledkem přímého užívání tabáku, zatímco přibližně 1,2 milionu je důsledkem vystavení nekuřáků pasivnímu kouření. Alkohol je pak po kouření označován odborníky jako druhý nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik rakoviny,“ dodala ve zprávě ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Prostředkem může být prevence

Prostředkem pro snižování zdravotních rizik a zlepšování celkového zdraví populace může být důslednější využívání preventivních opatření, a to včetně očkování, pravidelné preventivní prohlídky nebo screeningová vyšetření. Důležitá je také podpora zdravého životního stylu.

„Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,“ uvedla ve zprávě Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Češi se cítí zdravě

Dle studie Česko: Zdravotní profil země ale většina dospělých Čechů vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý. 68 procent dotázaných uvedlo, že je v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá průměru Evropské unie. Vetší jsou ale rozdíly mezi jednotlivými příjmovými skupinami. Dosažené vzdělání má dle zjištění vliv na prevenci kouření i míru fyzické aktivity.

Obezitou trpí v Česku asi 19 procent lidí. Hlavními příčinami nadváhy je nezdravá výživa a nedostatek pohybu. Jen 7,5 procenta dospělých uvedlo, že v roce 2019 konzumovali alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně, jak doporučuje WHO. Jen 25 procent dotázaných pak odpovědělo, že se alespoň 2,5 hodiny týdně věnovali alespoň mírné fyzické aktivitě.