103 tisíc od příslušníka bývalé kontrarozvědky… Zkoumali jsme peníze Pražanů na účtu politických stran

Politické strany, hnutí a uskupení předložily účty. Do pondělní půlnoci měly čas na to, aby zprávu o svém financování dodaly Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Většina povinnost splnila. Koho finančně podpořili Pražané? Budete se divit.

Začneme zleva.

Komunistická strana Čech a Moravy mezi pražskými voliči podporu ztrácí dlouhodobě. Již v roce 2006 ji podpořilo pouze 7,9 procenta obyvatel, v roce 2010 to bylo 6,53 procenta. Výkyv nastal v roce 2013 po předčasném konci vlády Petra Nečase. Pražané tehdy komunistům vhodili 8,52 procenta. O čtyři roky později už to bylo pouze 4,6 procenta. A loni?

Pouhá 2,14 procenta hlasů.

Na základě dat, která komunisté poskytli ÚDHPSH, vidíme několik zajímavých faktů.

Prvním je, že Pražané jako fyzické osoby neposkytly straně v podstatě žádné peníze. Respektive jeden finanční dar na účet dorazil. Věnoval jej bývalý příslušník SNB, starší referent IV. odboru Kontrarozvědné ochrany. Poslal 103 tisíc korun.

Druhou zajímavostí je, že u nadepsaných jmen jsou často nulové částky. Je to proto, že tito lidé poskytli dary bezúplatné. Pražané to ale nebyli.

ČSSD v ekonomické i preferenční krizi

Sociální demokracie je na tom podobně.

V Praze o svou podporu dlouhodobě přichází.

V roce 2006 ji v Praze volilo 23,29 procenta obyvatel, ačkoli za celou republiku obdržela 32,32 procenta. V roce 2010 to bylo 15,17 procenta, o tři roky později 14,09 procenta. Ve 2017 pouze 5,57 procenta a v loňských volbách pouze 4 procenta. Stranické výdaje na volby v roce 2021 činily celkem 54,38 milionů korun.

Od obyvatel metropole na účet dorazilo pouze 240 tisíc.

Piráti a STAN

Ačkoli letos Piráti kandidovali se středopravým subjektem STAN, jsou řazeni spíše do levého spektra politické reprezentace, proto na ně v tomto textu nezapomeneme.

Názorový levicový proud ve straně zastupuje například neúspěšná kandidátka na post předsedy strany Jana Michailidu. Ta se hlásí k původní komunistické ideologii.

Ačkoli jsou Piráti vnímání jako levicový subjekt, Praha je podporuje.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 od Pražanů Piráti obdrželi 3,63 procenta hlasů, nejvíce z celé republiky. O čtyři roky později to bylo 17,59 procenta hlasů. 12,08 procenta obdrželi ještě ve Středočeském kraji, ve zbytku České republiky se pirátské preference pohybovaly okolo deseti procent. Hnutí STAN získalo v roce 2017 v Praze 5,05 procenta hlasů.

Podobně tomu bylo u poslední důležité volby. V Praze koalice Pirátů a STAN obdržela 22,64 procenta hlasů, ve středních Čechách 19,46 procenta. A díky Martinu Půtovi, libereckému hejtmanovi, v Liberci uskupení získalo 21,37 procenta. Ve zbytku republiky byla jejich podpora nižší. Pohybovala se okolo 14 procent.

Co se týče veřejné podpory, ta se pohybujeme ve zcela jiné dimenzi.

Celková částka, kterou poslali Pražané Pirátům, sice na první pohled neuchvátí, ale co týká množství přispěvatelů, pak jednoznačně ano. V tabulce oficiálních dat se pohybujeme při sčítání všech darů na řádku 1289.

Jen pro upřesnění uvádíme, že taky u Pirátů jsou některé řádky nulové, dar byl poskytnut bezúplatně.  Piráti a Starostové za kampaň utratili celkem 81,337 milionů korun. Pražané svými dary pokryli přibližně 3,5 procenta veškerých výdajů.

Zelení drží

Poslední stranou, kterou v tomto díle uvedeme, jsou Zelení.

V roce 2006 obdrželi 6,29 procenta všech hlasů v rámci České republiky. V Praze 9,19 procenta, což bylo nejvíc. Ještě v roce 2010 jim Pražané vyjádřili svou podporu, když jim vhodili 4,78 procenta hlasů. Opět to bylo nejvíc z celé republiky. Na postup to nestačilo.

V dalších volbách, v roce 2013, to bylo podobné. Praha by je sice do Sněmovny poslala, dostali zde 6,45 procenta, ale zbytek republiky to viděl jinak. V roce 2017 Zelení obdrželi 2,4 procenta hlasů v Praze, celkově 1,46 procenta. Minulý rok Zelení nedosáhli ani na podporu ze strany státu. Získali 0,99 procenta, v Praze o tři setiny míň.

Finanční podpora Zelených je odlišná. Má totiž své pravidelné přispěvatele.

Velké množství lidí posílá peníze opakovaně. Zajímavé také je, že se ve většině případů jedná o podporovatele mladších ročníků, narozených třeba v roce 1975 a dál.

Zelení vykázali na loňskou kampaň výdaje ve výši 2,327 milionů korun. Z Prahy na účet dorazilo hned 709 tisíc. Poměr příspěvků z Prahy a celkových výdajů na kampaň je v případě SZ největší. Praha „uhradila” zhruba 30 procent nákladů na kampaň.

V příštím díle se podíváme na další subjekty. Budeme analyzovat SPD, SPOLU, Přísahu a formaci Trikolora Svobodní Soukromníci.

Možná se budete divit.