154krát opozice, 500krát koalice. Radní Českého rozhlasu řeší nepoměr ve vysílání

Český rozhlas podle svého kodexu poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy. Zřejmě i z toho důvodu zpracoval jeho radní Tomáš Kňourek „analýzu zastoupení osob s politickou afiliací ve vybraných publicistických pořadech ve vysílání Českého rozhlasu“, kde sledoval, kolik prostoru dostává opozice a kolik vládní koalice.

Téma Kňourek otevřel na listopadové schůzi. Rada Českého rozhlasu dostává od roku 2020 přehled zastoupení politiků podle stran a hnutí. Z těchto přehledů Tomáš Kňourek srovnal období od 1. října 2020 do 30.černva 2021 a období od 1. července 2022 do 30. června 2023.

„V tom prvním období ještě před sněmovními volbami v roce 2021 bylo zastoupení standardní. K tomu nemám žádné výhrady,“ uvedl na jednání rady Kňourek s tím, že vládní strany ANO a ČSSD byly zastoupeny 89krát a opozice včetně SPD a ostatních 120krát. To dokumentuje větší zastoupení opozice vůči vládním představitelům.

„Po volbách v roce 2021 ale došlo k diametrální změně, kdy má současná koalice oproti nynější opozici výrazně vyšší zastoupení v těchto pořadech,“ podotkl.

PrahaIN.cz má analýzu k dispozici.

Nejde o čárky

Vyplývá z ní, že od 1. července 2022 do 30. června 2023 šlo o 147 představitelů ANO, o 162 zástupců ODS, 65 zástupců TOP09, 81 lidovců, 13 zástupců SPD, 100 Pirátů, 34 zástupců ČSSD a 92 hnutí STAN. Komunisté nebyli ani jednou.

Celkově šlo o 154 zástupců opozice a 500 představitelů koalice.

„Nejvíce mě zajímá ta změna, ke které došlo po volbách. Také je zajímavá nadprezentace ČSSD, která je mimoparlamentní stranou a stejně tak mimoparlamentní KSČM má nulu, zatímco ČSSD má 34 zmínek,“ ptal se Kňourek.

Sám prý ví, že v publicistice nejde, aby bylo všechno naprosto vyrovnané do jednotek, ale popsaná nerovnost je podle něj až příliš velká.

„Když Český rozhlas tyto údaje sdílí, pracuje s nimi? A pokud ano, jak jsou pro tvůrce pořadu důležité?“ ptal se.

„Ten materiál je v podstatě kvantitativní sonda, která vychází z materiálů, které zasíláme. Poměrně dost důležitá věc je, že naše pořady nejsou vždy bytostně politické. I na tom vzorku, který jsme my sledovali, je nutné říct, že skoro 80 procent účastníků pořadů nejsou politici. Nemáme například žádnou politickou talk show nebo diskuzní pořady,“ uvedl generální ředitele ČRo René Zavoral.

Zároveň zdůraznil, že volby nejsou mezníkem k tomu, že se něco mění. Prý je důležité si uvědomit, co důležitého se stalo.

Opozice uvnitř koalice

„Dnešní vládní koalice se neskládá ze dvou nebo tří subjektů, ale z pěti. Zároveň se stalo, že v rámci samotné pětikoalice jsou dost zásadní názorové rozdíly, proto oslovujeme více zástupců v rámci koalice, protože ne všichni mají na danou věc podobný názor. Pokud se podíváme na opozici, tak pořád vnímejte jednu věc. Objektivitu nevnímáme ryze kvantitativním způsobem,“ dodal.

Jak také na jednání rady uvedl, nejde se prý řídit pravidlem: „Na pět Židů pět Hitlerů.

„My s daty pracujeme a vnímáme je, ale na druhou stranu stále platí, že objektivitu nevnímáme tak, že si čárkujeme, aby to vycházelo kvůli statistikám, ale abychom byli schopni objektivně popsat publicistickou událost,“ dodal ředitel.

Jakékoliv pochybení odmítli i šéf zpravodajství Ondřej Suchan a Julie Stejskalová, šéfredaktorka rozhlasového zpravodajství a publicistiky.

Naše redakce se s dotazem obrátila i na tiskové oddělení Českého rozhlasu.

Mluvčí Jiří Hošna nás však odkázal na jednání Rady ČRo.

„Na tomto zasedání také generální ředitel ČRo celou věc poměrně podrobně a v celkovém kontextu vysvětlil. Odkázal bych vás tedy v první fázi na záznam z jednání Rady ČRo, kde vše podstatné zaznělo,“ uvedl pro PrahaIN.cz.