Adam Scheinherr (Praha sobě): Má mít Praha svoji jadernou elektrárnu?

25. 08. 202507:34
3 min. čtení
Adam Scheinherr (Praha sobě): Má mít Praha svoji jadernou elektrárnu?
foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Adam Scheinherr

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Člen zastupitelstva hl. m. Prahy za Praha sobě na svém Facebooku 20. srpna k jaderné energii.

Ačkoliv to zní bizarně, tuhle otázku si v 70. letech minulého století skutečně položili tehdejší plánovači. A navrhli v Praze postavit dokonce dva jaderné zdroje! Jak měla pražská jaderná energetika vypadat?

První otázka je, proč se nad jádrem v Praze vůbec uvažovalo. Motivace socialistických plánovačů byla vlastně jednoduchá: rozrůstající se Praha kromě elektřiny potřebovala hlavně teplo. To se tehdy vyrábělo primárně spalováním nekvalitního hnědého uhlí, což mělo neblahý dopad na pražské ovzduší, které bylo plné nečistot a prachu.

A který zdroj energie byl tehdy nejčistší? Jádro! V roce 1970 tak vznikla studie Československé komise pro jadernou energii, která do Holešovic umístila jadernou elektrárnu s odběrem tepla. Vzniknout měla namísto tehdejší uhelné elektrárny mezi Partyzánskou ulicí a Výstavištěm.

Elektrárna měla mít dva reaktory o tepelném výkonu 1400—1500 MWt. Každý reaktor měl být umístěn v ocelové kouli o průměru 42 metrů, která měla být schovaná v metr tlusté železobetonové obálce. Chlazení pak měla zajišťovat voda z Vltavy.

A co bezpečnost? Tehdejší projektanti ujišťovali, že „výsledky výpočtů při havárii jsou v rozmezí přijatelném pro hygienické orgány“ a že za běžného provozu by byla dávka radiace pro okolí naprosto zanedbatelná. Naopak zdůrazňovali zlepšení ovzduší i dopravy, protože není třeba dovážet uhlí — jaderce by totiž stačily dva vagony s palivem ročně.

A protože jedna jaderná elektrárna by požadavky Prahy na vytápění domácností i průmyslu nepokryla, v plánu byla i druhá. Nejprve se uvažovalo o Braníku, poté se vybralo místo v Radotíně, na soutoku Berounky a Vltavy.

Jaderka v Radotíně měla mít také dva reaktory a z generovaného tepla se dle různých zdrojů měly kromě bytů a továren vytápět i rozlehlé skleníky pro pěstování plodin, případně obří rekreační areál s bazény a plážemi podél Vltavy.

Ačkoliv tehdejší projektanti a plánovači přistupovali k vizi pražských jaderných elektráren zcela seriózně, po revoluci nakonec z plánů logicky sešlo. Místo jádra se tak dnes Praha vytápí z různých zdrojů: z plynu, uhelky v Mělníce anebo odpadního tepla ze spalovny.

Myšlenka lokálních jaderných zdrojů ale jen tak nezmizela. Světovým trendem jsou nyní tzv. malé modulární reaktory (SMR), jejichž výstavba by měla být jednodušší a ekonomičtější než u klasických jaderných elektráren. SMR jsou zatím v plenkách, ale třeba se jednoho dne dočkáme i v Praze.

Jaderná energie je skvělá: čistá a stabilní. Ale asi můžeme být rádi, že nám komunisti jaderné elektrárny uprostřed města nakonec nepostavili.

Mimochodem, v Praze přeci jen dva jaderné reaktory máme. Víte kde? Napište do komentářů.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze

Tagy

Speciály

Aféry & zločiny
Příběhy zapsané do mapy