Alexander Tomský: Trump i Netanjahu jsou hrdinové, děkujte

ROZHOVOR: „Izrael je pro íránské fanatiky malý satan, velkým satanem jsou Spojené státy. Teokraté v čele Íránu nenávidí západní civilizaci. Svobodomyslná společnost představuje pro teology islámu mimořádnou hrozbu. Je podvratná, neslučitelná s pravidly šaríja a vládou chálífátu,“ řekl serveru PrahaIN.cz Alexandr Tomský, politolog a vysokoškolský pedagog.

Jak lze charakterizovat současný režim v Íránu?

Íránský vůdce Alí Chameneí je stejný fanatik jako jeho předchůdce Chomejní a teokratická vláda podřizuje společnost pod jedinou oficiální verzi islámu. Přestože umožňuje ženám studium a je civilizovanější na rozdíl od Tálibánu, je to totalitní režim ideologické cenzury a mnoha omezení (alkohol, tanec, hidžáb). Trestná je manželská nevěra a homosexualita. Zdá se, že íránští mulláhové zbrojili, aby vyvolali apokalyptický konflikt s Izraelem a urychlili návrat Mahdího (spasitele) a konec časů. Západ ale náboženské motivy a fanatismus nebere vážně. Je zajímavé, kolik západních politiků tvrdilo celá léta, že Írán neusiluje o výrobu nukleárních zbraní a teď víme, že to už měli na 60 procent.

V jakém stavu je nyní Írán a jeho vedení?

V tragickém. Čtyřicet let íránští ajátolláhové budovali své impérium pomocí svých zástupců na Blízkém východě. Dnes je jejich politika po válce s Izraelem v troskách. Zločinecká organizace Hamás v Gaze ztratila podle izraelských zdrojů dvě třetiny svých bojovníků. Byla vytlačena ze dvou třetin území Gazy. Teroristická armáda Hizballáhu v Libanonu se rozpadla a během dvanáctidenní války s Íránem nevystřelila na Izrael ani jednu raketu. Její zásoby střel se nyní odhadují na polovinu. Co je ale důležitější, ztratila svou nadvládu v zemi, kde tvoří šíité jen pětinu obyvatel. A Hútiové jsou bez Íránu rovněž bezvýznamní.

Íránský vůdce Alí Chameneí ovšem tvrdí, že Írán je stále silný...

Opak je pravdou. Skutečnost je taková, že Teherán ztratil po pádu diktátora Asada vliv na Sýrii. Jeho nukleární výzbroj včetně balistických raket je v rozkladu. Z devastace zbrojního průmyslu se íránský režim hned tak nevzpamatuje. Předpokládám, že už jistě pochopil, že na technologickou a strategickou úroveň Izraele nestačí, to je mimo jiné také umožněno zavilými nepřáteli uvnitř perské společnosti, kteří pomáhali izraelskému Mosadu. Bez těchto lidí by Izrael jen těžko zlikvidoval 30 nejvýše postavených generálů armády i vedení revolučních gard a 14 atomových vědců.

A význam operace Půlnoční kladivo?

Mimořádný. Americká pomoc Izraelcům v bombardování nukleárních zařízení měla hlavně politický význam. Prolomila totiž dlouholeté tabu, naivní názor, že na všechno zlo na světě stačí diplomacie. Prezident Donald Trump získal prestiž. Totalitní režim, neschopný zajistit si vzdušný prostor, teď ví, že je bezbranný. Řeči o obnovení nukleárního programu jsou prostě jen řeči.

Lze odhadnout politické i bezpečnostní dopady americké operace Půlnoční kladivo a úder na íránská jaderná zařízení?

Podle izraelských informací byl útok naprosto zničující a obnovit vývoj atomové bomby na jiném místě by trvalo dlouhá léta. A nemělo by to už ani význam, vždyť by Izrael a USA mohly spolu opět udeřit. Rozpoutaly se pochopitelně debaty, zda byl Trump úspěšný. Média dnes objektivitu už ani nepředstírají, ale podle Davida Albrighta, ředitele amerického Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost, i kdyby obohacený uran Íránci včas odvezli, což není pravděpodobné, ztratili možnost bombu sestrojit.

Alí Chameneí tvrdí, že Írán ve válce zvítězil a Izrael zničí.

Izrael válku vyhrál. Chameneí a jeho klika má teď vnitropolitické starosti. Zjistili, že mají uvnitř státu strašlivé vnitřní nepřátele. Pravděpodobně v zemi zahájí teror a utuží diktaturu. Škoda, že v Íránu není silná jednotná opozice. Doufejme, že se časem objeví. Na vojenský převrat to zatím nevypadá. Revoluční gardy se své moci a hospodářských výhod jen tak nevzdají.

Analytici mnoho let vyslovují varování v souvislosti s íránským režimem. Jak vážnou hrozbu představuje Írán pro naši civilizaci?

Dnes je smrtelně oslaben. Ale ještě donedávna představoval nebezpečí destabilizace Blízkého východu. Šíité a sunnité se navzájem nenávidí. V minulosti už jednou Írán napadl ropná pole Saúdské Arábie. Velké škody napáchal také v USA. S pomocí miliard z Kataru financoval levicové studentské organizace v jejich nenávisti vůči Izraeli, a ovšem i v nenávisti vůči západní civilizaci. Demonstrace a protesty na univerzitách Íránci do jisté míry platili. Pokoušeli se i o atentát na poradce bezpečnosti Johna Boltona a nedávno i na samého prezidenta USA Donalda Trumpa. Islám Západ nenávidí. Ze své podstaty je iracionální a sektářský. Rozlišuje svět na dva tábory, my a oni. Na říši božího zákona a říši zla. Je to podobné jako marxistický třídní dualismus - vládnoucí a utlačovaní. I umírněný muslim nesouhlasí s principy západní civilizace. Džihád je sice extrémní výhonek islámu, ale svobodomyslná společnost představuje pro teology islámu mimořádnou hrozbu. Je podvratná, neslučitelná s pravidly šaría a vládou chalífátu.

Zmínil jste se o pravidelných akcích v Íránu, na nichž hřmí protizápadní hesla. Kdo je organizuje?

Každoroční přehlídku branné moci připravuje vláda. Skandují se tady hesla proti malému satanovi (Izrael) a velkému satanovi (USA). Je tragické, že západní myšlení ignoruje náboženskou motivaci, vždyť Írán je od Izraele 2 000 kilometrů vzdálený, neměl by s ním mít žádný konflikt. Ve většině článcích o Íránu se dočtete o katastrofální americké politice, která se v minulosti historicky provinila a o neschopnosti Západu vyjednat kompromis.

Jak hodnotíte v této věci postoj prezidenta USA Trumpa?

Velice pozitivně. Trump i Netanjahu jsou hrdinové, svět je bezpečnější a měl by jim děkovat. Nevypočitatelný prezident svým činem varoval i Putina a ruské militaristy. A diktatury se z vojenské porážky těžko pozvedají. Každý mimo tvrdé jádro teheránského režimu si teď v Íránu řekne, k čemu byly naše oběti, nechceme už třít bídu. A všimněte si, jak slabá byla kritika Trumpových nepřátel ve světě a že jich nemá málo.

Některé hlasy tvrdí, že údery na Írán měly pokračovat.

Těžko říct. Trump útoky omezil a nakonec za letu izraelské bombardéry přinutil k návratu. Chce mít image umírněného politika a zbytečně nedráždit.

Českou republiku a stát Izrael spojuje velmi úzká spolupráce. Jak toto spojenectví hodnotíte z politického pohledu?

Samozřejmě velmi kladně. Česko je nejbližším spojencem Izraele v prostoru Evropské unie, což je pro Izrael obrovská velká vzpruha. V Izraeli jsou Češi i Česká republika z mnoha různých důvodů velmi populární. V roce 1938 byl v Izraeli založen jeden z největších kibuců a byl pojmenován Kfar Masaryk (Masarykova vesnice). Dokonce v zakládací listině je uvedeno, že kibuc byl pojmenován po prvním českém prezidentovi T. G. Masarykovi jako projev úcty k jeho osobnosti, jeho humanismu a z vděčnosti za jeho podporu svobody Izraele. Po Masarykovi jsou také pojmenovány v izraelských městech ulice, náměstí i školy. Izraelci také nikdy nezapomněli, že v roce 1948 v okamžiku, kdy na ně zaútočily arabské armády, tak jsme jim v nejkrizovější situaci dodali zbraně a vycvičili jsme izraelské piloty. Pak čeští komunisté, kteří na slovo poslouchali rozkazy z Moskvy, s Izraelem přerušili diplomatické vztahy. Krátce po listopadu 1989, už 9. února 1990, obnovilo tehdejší Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Vlastně od toho okamžiku trvá velmi úzká spolupráce obou zemí. Během 36 let se ještě prohloubila a to je velmi dobře.