foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Dítě, ilustrační foto
Sněmovna chce opět zpřísnit tresty za neplacení výživného. Návrh koaličních poslanců už prošel druhým čtením. Od ledna tohoto roku se totiž podmínky zmírnily a trestné jsou jen případy, kdy rodič zanedbáním povinné výživy vystaví dítě nouzi. Nově by měli být postihováni všichni neplatiči. V budoucnu by se měla také zvednout výše zálohovaného výživného.
Podle koalice bylo uvolnění pravidel pro rodiče, kteří neplní povinnost a neplatí na své dítě, špatným rozhodnutím, které negativně dopadá na děti, ale i na rodiče, kteří se o ně starají.
„Předchozí vláda to nastavila tak, že je to na rodiči samoživiteli, zda bude mít dvě, tři, čtyři práce, aby dítě nebylo v nouzi. Anebo jestli nechá dítě v nouzi proto, aby mohl podat trestní oznámení na neplatícího rodiče. To je strašně nefér, protože se tím přesouvá povinnost zaopatřit dítě na rodiče samoživitele, proto aby jeho dítě nebylo v nouzi,“ uvedla pro server PrahaIN.cz šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá.
Návrhem tak poslanci vrací zpět přísnější postihy. Slibují si od nich, že budou mít odstrašující účinek. Trestnost neplacení alimentů by ale neměla být tak široká, jak to platilo do konce loňského roku. Dlužníkům bude možné ukládat alternativní tresty, aby mohli chodit do práce.
„U neplatičů se změní to, že bude trestné neplatit výživné, i v případě, že dítě není v nouzi, protože žádný zodpovědný rodič nedostane dítě do nouze,“ upřesnila Malá. Novela tak navrací postih v případě neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení.
Přeplněné věznice
Odpůrci novely tvrdí, že věznění neplatičů k úhradě výživného nepovede. „Zavírání do vězení nevede k zaplacení výživného,“ upozornil Jan Bureš (ODS).
Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN), upozornil, že cílem velké změny trestního práva, kam spadá i neplacení alimentů, bylo snížení počtu vězňů i recidivy. A také úspoře státního rozpočtu.
Velká novela například rozšířila možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů. „Primárním cílem státu nemá být plnit věznice dlužníky, ale zajistit dětem finanční prostředky k životu,“ zdůraznil Dvořák.
Vyšší náhradní alimenty
Samoživitel má možnost žádat stát o náhradní výživné. Podmínkou ale je, že musí peníze po dlužníkovi vymáhat v exekuci či u soudu. Podle Malé to spoustu rodičů samoživitelů odrazuje a nežádá o ně. „Než aby čekali na zálohované výživný ve výši tří tisíc korun, jdou raději do jiné práce,“ upozornila.
V plánu je také samotnou částku navýšit. „Zálohované výživné by se do budoucna mělo zvýšit. O tom se chceme bavit, protože 3000 korun je strašně málo,“ přiblížila Malá.