ANALÝZA Rozhodne o budoucím prezidentovi Praha? Nemusí. Zeman v ní prohrál čtyřikrát po sobě

11. 01. 202206:51

foto: Hans Štembera / PrahaIN.cz (stejně jako ostatní snímky v článku)/Inaugurační projev Miloše Zemana. V pozadí Andrej Babiš. Rok 2018

Volba hlavy státu se blíží. Ta současná své působení na Pražském hradě ukončí po deseti letech dne 8. března 2023. Seznam osobností, jež oznámily kandidaturu, je už k dnešku poměrně široký. Další nad touto možností přemýšlejí. Mezi potvrzené patří armádní generál Petr Pavel, opakovaně bude kandidovat Pavel Fischer a Marek Hilšer. Kandidátku potvrdily i dvě ženy, právnička Klára Long Slámová a Denisa Rohanová.

Otazník se vznáší nad bývalým ministrem financí a zakladatelem TOP 09 Miroslavem Kalouskem, svou kandidaturu nevyloučil ani bývalý prezident Václav Klaus a expremiér (za ČSSD) Jiří Paroubek.

Ten největší otazník ovšem visí nad bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO 2011 Andrejem Babišem. Politikem, který vzbuzuje silné emoce, a to na obou stranách spektra.

Redakce PrahaIN.cz se na budoucí prezidentskou volbu rozhodla podívat dvěma úhly pohledu. První je bilanční, druhý analytický. Oba se zaměřují zejména na Prahu.

V první části připomeneme významné faktory voleb, v analýze ukážeme, jaké hlasy Miloš Zeman obdržel v obou kolech prezidentských voleb v letech 2013 a 2018.

O jeho elektorátu lze hovořit ve stejných nuancích jako u Andreje Babiše.

A pokud si někdo v tuto chvíli myslí, že Praha bude pro volbu prezidenta zásadní, historie ukázala, že je to přesně naopak. Miloš Zeman v Praze prohrál čtyřikrát za sebou. A přesto je prezidentem ČR.

Miloš Zeman v roce 2013

Trochu historie

Poprvé se hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše dostalo do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Skončilo s 18,65 procenty na druhém místě za ČSSD. Třetí nejsilnější stranou byla v tu dobu KSČM. Obdržela 14,91 procenta. ODS získala 7,72 procenta.

O čtyři roky později ANO drtivě vyhrálo.

Získalo 78 křesel a 29,64 procenta všech hlasů. A ačkoli mnozí označili poslední sněmovní volby za Babišův propadák, je třeba zmínit, že i v roce 2021 získalo jeho hnutí 72 křesel.

Pětistranná koalice celkem jednasedmdesát.

Procentuálně se bavíme o 27,12 procentech pro ANO a 27,79 procentech pro TOP 09, ODS, KDU-ČSL, STAN a Piráty.

Mluvit o prohře Andreje Babiše není zcela přesné.

Krajské nálady

V rámci celorepublikových voleb jsou důležité zejména výsledky v krajích, které mají vysoký počet obyvatel. Čím více lidí v kraji žije, tím vyšší je počet mandátů a větší šance dostat subjekt do PSP.

Příklad?

Praha posílá do Sněmovny celkem 23 kandidátů a třeba Plzeňský kraj pouze jedenáct. Což se stalo osudným bývalému ministrovi dopravy Vítu Bártovi, který v roce 2013 v tomto kraji kandidoval za Úsvit přímé demokracie a ačkoli obdržel 9,95 procent všech hlasů, na postup to nestačilo. Úsvit ovšem pětiprocentní hranici překonal (5,57 procenta).

V Praze se naopak dostali kandidáti s mnohem nižším ziskem. Do lavic ve Sněmovní ulici zasedl František Adámek z ČSSD s 3,01 procenta přednostních hlasů nebo Matěj Fichtner se 2,13 procenty. Fichtner proslul svými eskapádami především v dresu hnutí Andreje Babiše.

Mezi kraje, jež mají velký vliv na výsledky voleb, a to i prezidentských, patří Praha, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Připomeňme, že i prezident Zeman si byl vědom síly metropole a děkoval v projevu po druhé prezidentské volbě svým voličům v hlavním městě.

Praha může být v prezidentských volbách v roce 2023 pověstným jazýčkem na vahách, ale jak ukazuje příklad Miloše Zemana, i bez ní se Andrej Babiš může teoreticky obejít, pokud dokáže oslovit tři jiné velké regiony.

Už vyjel?

Aniž by se Andrej Babiš vyjádřil jasně, ve svém videu, které zveřejnil na konci prosince, uvedl, že koupil 'obytňák'. Nejen proto, že si ho prý vždy přál, ale rovněž proto, že: „Vracím se do roku 2013, kdy jsem hlavně jezdil za lidma.“

Mohou jeho slova znamenat, že se o prezidentský post bude ucházet? Redakce PrahaIN.cz si myslí, že ano.

V roce 2013 Babiš poprvé kandidoval do Poslanecké sněmovny a jeho kampaň byla postavena na setkávání s občany. Podle politologa Jana Kubáčka je tento krok tím pravým: „Babiš ji potřebuje (myšleno kampaň), ať se rozhodne pro jakoukoliv variantu, jestli pro prezidentskou, nebo být tváří vyhraněné opozice,“ uvedl pro iDnes.cz.

„Pak si podle nastalé situace a podpory mezi lidmi může vybrat, jestli zůstane předákem opozice, anebo bude kandidovat na prezidenta,“ dodal Kubáček k Babišově objíždění republiky.

Rok 2018, historie se opakuje

„Začnu asi v únoru a budu za vámi jezdit a těším se, že někde zastavím a vy možná přijdete, nebo nepřijdete, ale určitě mě to bude bavit,“ řekl ve svém videu předseda ANO.

Expremiér se však o Prahu dlouhodobě příliš nezajímal.

Respektive nechával dění v pražském ANO volný průběh. Právě to by se mu však nemuselo vyplatit. Pražskému ANO v tuto chvíli chybí krajský šéf. Ačkoli jsou posty předsedů jednotlivých organizací obsazeny, nejvyšší chybí. Samozřejmě je možné přimět voliče rovnou, prostřednictvím kampaně, ovšem nemít v české metropoli výraznou osobnost je nezvyklé.

Jenomže to hovoříme spíše o politologických otázkách. Pojďme na ryzí matematiku.

Jak to Praha s Andrejem Babišem má?

V roce 2013 získal jako kandidát do PSP v Praze celkem 18.955 hlasů, což bylo přesně 19,62 procenta všech obdržených hlasů pro jeho hnutí. ANO mělo v Praze rovných 16,46 procent.

Byl to třetí nejvyšší počet přednostních hlasů.

Nad ním byl pouze Karel Schwarzenberg, 37.794 hlasů, a Miroslava Němcová s 26.866 hlasy. Jeho možný protikandidát Miroslav Kalousek kandidoval ve Středočeském kraji a obdržel tehdy 10.246 hlasů, 11,14 procent přednostních hlasů.

O čtyři roky později se Babiš přesunul právě tam. Ve Středočeském kraji se mu podařilo nasbírat celkem 48.645 lístků, což představovalo každý čtvrtý vložený blanket. Růst to byl skokový.

Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013, výsledky hlasování za územní celky, Praha. Zdroj ČSÚ / Volby.cz

Setkal se zde s Miroslavem Kalouskem, jehož na plné čáře porazil. Lidé mu hodili 8.018 volebních lístků. Jen pro zajímavost, současný ministr vnitra Vít Rakušan tehdy získal 7.334 hlasů.

V posledních volbách roku 2021 bývalý premiér kandidoval v Ústeckém kraji. Lístek mu přišlo hodit celkem 38.277 lidí. Miroslav Kalousek nekandidoval. Petr Fiala obdržel 38.555 hlasů, Vít Rakušan 59.792, Ivan Bartoš 14.646, Markéta Pekarová Adamová 49.074 hlasy.

Hnutí ANO jako celek získalo ve volbách v roce 2013 v Praze 16,46 procenta, v roce 2017 to bylo 20,35 procenta a stalo se vítězem, v roce 2021 17,46 procenta. Koalice SPOLU měla 40,02 procenta a Piráti a Starostové 22,64 procenta.

Pokud by prezidentské volby kopírovaly ty sněmovní, bude mít bývalý premiér problém. Jeho hnutí sice vyhrálo v Moravskoslezském kraji, ale chyběly další regiony. V Praze ho porazila koalice SPOLU a stejně tomu bylo i v Jihomoravském a Středočeském kraji.

Volby Miloše Zemana

První prezidentská volba se konala v lednu 2013. Celkem se ucházelo o post hlavy státu devět kandidátů. Mimo Miloše Zemana to byl Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Přemysl Sobotka, Vladimír Franz a dámské křídlo zastupovaly Jana Bobošíková, Taťana Fischerová a Zuzana Roithová. V prvním kole obdržel Miloš Zeman celkem 1.245.848 hlasů a postoupil do druhého spolu s Karlem Schwarzenbergem, který obdržel 1.204.195 hlasů.

V druhém, rozhodujícím kole, obdržel Miloš Zeman 2.717.405 hlasů, Karel Schwarzenberg 2.241.171 (54,80 procenta ku 45,19 procentům). Volební účast v prvním kole byla 61,31 procenta, ve druhém 49,11 procenta.

V prvních prezidentských volbách Miloš Zeman v Praze prohrál. V obou kolech.

V prvním obdržel o více než 150 tisíc metropolitních hlasů méně než Karel Schwarzenberg.

V druhém získal 33,99 procenta, Karel Schwarzenberg rovných 66 procent. V dalším velkém kraji, ve středních Čechách, Zemana v prvním kole volilo 147.141 obyvatel, Schwarzenberga 167.812.

V druhém kolem Miloš Zeman pravicového oponenta porazil; 50,95 ku 49,04.

V Jihomoravském kraji zaznamenal Zeman vítězství v obou kolech. V Moravskoslezském kraji to bylo podobné.

V druhé prezidentské volbě kandidovalo také devět osobností. Nejsilnějším protikandidátem současného prezidenta byl Jiří Drahoš. Mezi dalšími byl Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek.

I v těchto volbách zaznamenal nynější prezident v Praze drtivou porážku. Jiří Drahoš nad ním v prvním kole zvítězil o téměř 80 tisíc hlasů, ve druhém skoro o čtvrt milionu. Střední Čechy v prvním kole podpořily Zemana, obdržel 226.868 hlasů a Jiří Drahoš 190.236.

Zato v tom druhém Drahoše podpořilo 373.195 a Zemana 330.466 obyvatel.

Jihomoravský kraj poslal Miloše Zemana na první místo v obou volbách, taktéž sever Moravy respektive Moravskoslezský kraj. I v případě druhé volby prezidenta měl Zeman nejsilnější, nejvýraznější podporu na severu Moravy. Celkem Miloš Zeman ve všech krajích obdržel 1.985.547 hlasů v prvním kole a 2.853.390 ve druhém. Jiřího Drahoše v prvním kole podpořilo 1.369.601 obyvatel a ve druhém 2.701.206.

Komentář autorky tohoto článku

Pokud by se Andreji Babišovi podařilo získat podporu v Moravskoslezském, Jihomoravském a dalších menších krajích, měl by šanci na zvolení. Nepopularita v pravicové Praze a středních Čechách by mu nemusela dělat velké starosti.

Vzhledem k tomu, že má velmi podobný elektorát jako současná hlava státu, mohl by mít šanci. Nicméně jedná se pouze o statistiky a data z minulých období. Jaké budou nálady ve volebním roce, lze velmi těžko odhadovat.

Podle ekonomů nás čeká náročný rok. Prezidentskou volbu tak ovlivní určitě i současná vládní garnitura.

Pokud s ní lidé budou spokojeni, dá se předpokládat, že podpoří jejího kandidáta. V opačném případě by mohli volit protipól k vládě Petra Fialy. Jak jsem zmínila v úvodu, Andrej Babiš vzbuzuje silné emoce a říci dopředu, jak bývalého premiéra budou lidé hodnotit v budoucnu, je věštění ze skleněné koule. Důležitým faktorem bude rovněž Babišova medializace v době, kdy již nesedí ve Strakově akademii, a síla jeho protikandidáta.

Osobně mu dávám šanci 65 procent na postup do druhého kola a 45 procent na výhru v něm.