foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Andrej Babiš
Konec koncesionářských poplatků oznámila vláda Andreje Babiše (ANO). Financování veřejnoprávních médií se má přesunout pod státní rozpočet. Pro příští rok má Česká televize (ČT) dostat z eráru 5,74 miliardy korun, Český rozhlas (ČRo) 2,065 miliardy. Přiřknuté finance rozpočtově vrací média veřejné služby do roku 2008.
Babiš společně s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé) na tiskové konferenci představil plán na změnu financování veřejnoprávních médií. Obě instituce mají dostat ze státní kasy pro příští rok 7,8 miliardy korun a mají mít stejně peněz jako v roce 2024. Tedy před zvýšením poplatků, které prosadila vláda Petra Fialy (ODS). Oproti letošnímu roku je to o zhruba 15 procent méně.
Obě média se již dříve vyjádřila, že škrty v jejich rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. „Návrh je naprosto šokující, nečekal jsem to. Myslím, že nikdo nečekal, že bychom se vrátili k roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl pro ČT její ředitel Hynek Chudárek.
„Bude to pro nás znamenat velké úspory a škrty nejen v oblasti režie a provozu, ale hlavně se to dotkne posluchačů v oblasti výroby, programů, vysílání,“ komentoval šéf ČRo René Zavoral.
Jelikož byl před loňským navýšením televizní poplatek zmrazený od roku 2008, dostanou média veřejné služby podobnou sumu, jakou inkasovala před 18 lety. S tímto tvrzením ale Babiš nesouhlasil, a když mu reportér České televize oponoval, že to tak je, tvrdošíjně se bránil, že jde o úroveň z roku 2024.
Čísla z výročních zpráv ale říkají, že na poplatcích vybírají obě instituce plus mínus stejně od roku 2008 u ČT, respektive od roku 2011 u ČRo, kdy od tohoto roku jsou na stránkách instituce dostupné výroční zprávy.
„Nešetříte, slíbili jsme to“
Babiš míní, že všude v Evropě je trend šetření, podle něj ale ČT a ČRo tuto snahu neprojevily. „My chceme, abyste šetřili, a vy nešetříte,“ vmetl Babiš reportérovi ČT, který se jej na změny financování dotazoval. „A to hlavní je, že jsme to měli v programu,“ řekl popuzeně premiér.
„Určitě na to vybereme v rámci EET 2.0,“ odpověděl premiér na argument, že přesunutím rozpočtu médií pod veřejný rozpočet – který dlouhodobě hospodaří s obřími schodky – budou jejich provoz fakticky platit všichni.
„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokáží, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř.
„Tu částku ředitelé (ČT a ČRo – pozn. red.) nevědí, nevěděl to nikdo až do dnešního rána,“ řekl po dotazu Babiš.
Nezávislost obou médií podle vládních politiků zajistí to, že stávající zákony o ČT a ČRo budou nadále platit v současném znění, až na pasáž o jejich financování.
Podle Klempíře má změna financování také obsahovat valorizační vzorec, který automaticky dorovnává financování v případě, že „kumulovaná inflace přesáhne deset procent“.
Opozice připomíná Slovensko
Velmi ostrá reakce přišla z opozičních řad, které vládní záměr dlouhodobě kritizují. „Odmítáme převedení financování ČT a ČRo přímo pod státní rozpočet. Takový krok by oslabil nezávislost veřejnoprávních médií a otevřel prostor pro politický tlak. Vládní sliby nepovažujeme za dostatečnou garanci. Jsme připraveni využít všechny dostupné možnosti, abychom tomuto kroku zabránili,“ uvedl předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).
Šéf ODS Martin Kupka řekl, že Babiš „uvedl slovenské mafiánské praktiky v život“, a krok označil za zestátnění veřejnoprávních médií. „Vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy jeho vlády. Hanba,“ dodal Kupka.
„‚Měníme jen způsob financování,‘ tvrdili. Lhali jako vždycky. Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ nešetřil kritikou předseda STAN Vít Rakušan.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje snížení sumy, kterou mají veřejnoprávní média dostat, za de facto jejich likvidaci. „Že jejich financování zaplatí EET, je nesmysl. To není perpetuum mobile na veřejné výdaje. Zaplatí to daňoví poplatníci a média budou závislejší na vládě po vzoru Fica,“ napsal na síti X.
„Veřejnoprávní média mají hlídat politiky. Ne být závislá na tom, jestli jim zrovna vláda pošle peníze, nebo kolik jim seškrtá příště. Překopat financování ČT a ČRo bez řádné debaty a připomínek je nebezpečný krok. A výmluva, že už se to přece ‚někdy připomínkovalo‘, je jen fíkový list. Všichni víme, že tady jde o politickou kontrolu,“ podotkl poslanec Ivan Bartoš (Piráti).