foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Zdeněk Koudelka
ROZHOVOR: „Zákon o střetu zájmů zakazuje, aby člen vlády byl členem představenstva nebo dozorčí rady Agrofertu. Pouhé vlastnictví akcií nezakazuje, pokud Agrofert neprovozuje rozhlas, televizi či nevydává noviny, což nečiní. Prezident může jmenovat, koho chce. Zdůvodnění má však být pravdivé,“ řekl serveru PrahaIN.cz JUDr. Zdeněk Koudelka.
Má prezident republiky z ústavního hlediska pravomoc odmítnout jmenování předsedy vlády nebo ministra kvůli nevyřešenému střetu zájmů? A jaké jsou limity této pravomoci?
Z ústavní úpravy nemá prezident republiky povinnost jmenovat předsedu vlády konkrétní osobu. Může jmenovat, koho chce. Své rozhodnutí může zdůvodnit, jak uzná za vhodné. Zdůvodnění má však být pravdivé. Prezident nemá lhát.
Jak české právo definuje střet zájmů veřejně činné osoby? A představuje současný stav vlastnictví Agrofertu Andrejem Babišem podle vás relevantní střet zájmů, který může ovlivnit proces jmenování ministerským předsedou?
Zákon o střetu zájmů zakazuje, aby člen vlády byl členem představenstva nebo dozorčí rady Agrofertu. Pouhé vlastnictví akcií nezakazuje, pokud Agrofert neprovozuje rozhlas, televizi či nevydává noviny, což nečiní. Andrej Babiš tedy může být jmenován předsedou vlády. Zákon o střetu zájmů to neomezuje.
Jaká realistická právní opatření by mohl Andrej Babiš přijmout, aby střet zájmů odstranil, nebo alespoň minimalizoval? Je skutečně možné jej vyřešit třeba převodem, prodejem nebo trustem?
Andrej Babiš ve střetu zájmů podle našeho zákona není. Po jeho jmenování nemůže společnost Agrofert pobírat dotace a získávat veřejné zakázky. To je však problém Agrofertu. Právo Andreje Babiše na účast ve vládě to neomezuje.
Pokud prezident trvá na tom, aby Babiš doložil vyřešení střetu zájmů, jaká to nese právní rizika pro obě strany? Může takový spor skončit před soudem/ústavní institucí?
Ze zákona Andrej Babiš ve střetu zájmů není. Prezident republiky nemusí jmenovat vítěze voleb předsedou vlády. Nemá však lhát. Pokud svou nechuť jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády odůvodňuje údajným rozporem s evropským zákonem o střetu zájmů, který neexistuje, či s naším zákonem, který vlastnictví akcií nezakazuje, lže.
Jaký precedent může tato situace vytvořit do budoucna? Může mít současný spor dlouhodobý vliv na ústavní zvyklosti a politickou kulturu v České republice?
Žádný nový právní precedent se nevytváří, protože, jak už jsem řekl, prezident nemá povinnost jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády.
Pokud Andrej Babiš prezidentovu podmínku nesplní, jaké ústavní kroky má prezident k dispozici? Může trvale odmítat jmenování, nebo by takový postup mohl být právně napadnutelný?
Prezident může jmenovat vládu dle svého uvážení. Poslanecká sněmovna však kromě neschválení žádosti o důvěru takové vládě také může neschválit státní rozpočet vládě, které nevěří. To omezí státní investice a povede k obrovskému tlaku na prezidenta z podnikatelské sféry, aby se s Poslaneckou sněmovnou na nové vládě, která prosadí rozpočet, dohodl.
Může v této souvislosti nastat krizová situace, která by třeba vedla až ke jmenování úřednické vlády?
Prezident může jmenovat vládu, jakou chce. Pokud však vláda neprosadí státní rozpočet, povede to k hospodářskému chaosu.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je známý český ústavní právník, vysokoškolský pedagog a bývalý poslanec za ČSSD. Dlouhodobě působí jako docent na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Ve veřejném prostoru je známý také jako komentátor ústavních a politických témat. Je velmi aktivní v publikační činnosti – má přes 370 odborných publikací na Masarykově univerzitě. Jeho práce zahrnují články v odborných časopisech, monografie i komentáře, přičemž publikuje i k aktuálním politickým a právním tématům. V minulosti pracoval na Nejvyšším státním zastupitelství a bývá spojován s debatami kolem kontroverzní amnestie exprezidenta Václava Klause. V současné době se profiluje jako právník s konzervativními názory. Je taktéž zastupitelem Jihomoravského kraje, do kterého byl zvolen v roce 2024 za SPD, Trikoloru, PRO a Svobodní.