Babišova vláda provádí čirou destrukci, tvrdí poslanec Benda z ODS

ROZHOVOR: Premiér Babiš prý bude řešit detaily. Ale v zásadní otázce, kam má země směřovat, nemá vůbec jasno. „Vládnutí bude působit jako chaos, řízený podle toho, co si zrovna ten den přečte v průzkumech veřejného mínění,“ řekl serveru PrahaIN.cz předseda poslaneckého klubu ODS, Marek Benda.

Politologové říkají, že Andrej Babiš po nevydání sněmovnou přitvrdí k veřejnosti i ke svým koaličním partnerům. Prozradíte mi, jaké kroky připravujete jako nejsilnější opoziční strana a stínová vláda ODS?

Je pravda, že oni mají v tuto chvíli už hotové všechno. Nevydali oba pány (Babiše a Okamuru), koaliční vláda získala v parlamentu důvěru a schválila si státní rozpočet na první rok. Sice děsivý, ale je to rozpočet. Podle mě vlastně už nic jiného nechtějí. Samozřejmě teď budou vykládat hromadu věcí a vypouštět spoustu balónků. Budeme svědky útoků na neziskový sektor, budou mluvit o rušení důchodové reformy, o předkupním právu a podobně. A nakonec přijdou s tím, že to tak vlastně nebude. Uvidíme, s čím přijdou. Úkolem opozice je nastavovat vládě zrcadlo, a to budeme dělat. Nebude to úplně jednoduché v pěti subjektech, protože se budou navzájem předhánět a budou mít pocit, že když začnou chodit pozadu ve flanelových košilích, upoutají na sebe více pozornosti. Nebo když budou vykládat, že jsou nová strana. Takže toto nebude triviální pozice ani pro ODS. Martin Kupka ustanovil stínovou vládu a jejím cílem bude, abychom dokázali připravit alternativní plán k tomu, co oni nám v reálu spíš nenabízejí než nabízejí.

Máte na mysli to, co vláda udělala doposud?

Toho zatím moc není. Když se podíváme zblízka, vidíme, že všechno, co předvádí Babišova vláda, je čirá destrukce. Kromě EET (elektronická evidence tržeb) nepřišli s téměř žádnou myšlenkou. Kromě toho, že všechno, co udělal Petr Fiala, je potřeba zrušit. Nám neustále někdo vyčítal „antibabiše“, no a teď je spojenectvím vlády „antifiala“.

Politologové říkají, že vláda zatím působila poněkud zmateným dojmem. Vidíte to podobně, bez ohledu na skutečnost, že jste opoziční politik?

Pokud se na dosavadní výkon vlády podívám normálníma očima, musím konstatovat, že Babišův kabinet zatím nepředvedl nic. Přinesli pouze několik návrhů, většinou mimo legislativní plán. Dělali to zjevně se snahou obejít standardní legislativní orgány, protože věděli, že by přes ně tyto návrhy pravděpodobně neprošly. Předložili například návrh na zmrazení platů politiků a novelu jednacího řádu. Tu jsem podepsal, protože ji považuji za správnou, a také proto, že jsem ji sám připravoval (smích). Dále přinesli novelu zákona o státní službě a novelu stavebního zákona. Ani jeden z těchto návrhů však nedokázali prosadit přes vládu a všechny je bude potřeba výrazně přepracovat.

V tomto týdnu jsme tu měli kontrolu regulace velkých platforem. Vláda kolem toho obstruuje a tvrdí, že návrh přepíše. Ve skutečnosti ale nepřepíše nic, protože vůbec nemá představu, jak by to měla udělat. Přesto k tomu bude dramaticky vystupovat a jedna z jejich poslankyň kvůli tomu dokonce oznámila rezignaci na poslanecký mandát.

A to hodnocení vlády?

Byl to chaos a je to chaos. Vládne Andrej Babiš. To už jsme zažili v letech 2017 až 2021. Jen na to lidé mezitím zapomněli. Je to mikromanažer, který bude řešit i takové detaily, jako jsou sedadla v repatriačních letech z Blízkého východu do Evropy. Když ale jde o zásadní otázku, kam má země směřovat, v tom vůbec nemá jasno. Vládnutí tak bude působit jako chaos, řízený podle toho, co si zrovna ten den přečte v průzkumech veřejného mínění. Pokud si občané budou přát, začne řešit třeba tresty za týrání zvířat, neplacení výživného a bude se zabývat právě tím. Půjde o jednotlivé dílčí problémy, které přinesou média. Vždy někdo „nasliní prst“, odhadne náladu veřejnosti a řekne: „Pozor, to by mohlo přinést nějaké politické body.“

Expremiér Špidla pokládá za nebezpečnou snahu vládních politiků destrukci služebního zákona. Jaký je váš názor?

Tam je spíše trochu děsivý způsob, jakým to dělají. Vůbec mi nevadí, že služební zákon bude blíže zákoníku práce než správnímu řízení a všechno bude vyřizováno jako úřední úkol. Návrh si připravili někde stranou, bez řádného připomínkového řízení. Přitom právě jeho nedodržování nám dříve sami vyčítali. Nyní je k tomu navíc zhruba padesát pozměňovacích návrhů, které chtějí projednávat ve výborech.

Chápu, že tvorba zákonů probíhá ve Sněmovně. Pokud se ale odehrává ve Sněmovně příliš, je velká pravděpodobnost, že výsledkem bude špatně připravený a nedostatečně promyšlený zákon. V tomto směru proto považuji postup, který zvolili, za chybný.

Samotný směr změn mi přitom zásadně nevadí. Nemyslím si, že představy Vladimíra Špidly o státní službě – tedy že by téměř všichni měli spadat pod režim státní služby – jsou pro stát ideální. Je také zřejmé, že si chtějí zjednodušit výměnu úředníků za vlastní lidi a některé kroky v návrhu tomu skutečně výrazně napomáhají. To se mi úplně nelíbí.

Z dlouhodobého hlediska ale může být určitý posun tímto směrem spíše správný. Nemyslím si však, že bychom jim měli pomáhat s prosazováním změn v takovém tempu a chaosu, v jakém to dělají teď. Kdyby s návrhem přišli v polovině volebního období a byl rozumně připravený, jsem připraven o něm jednat. V současné podobě mi ale připadá, že ho předkládají hlavně proto, aby si mohli odškrtnout, že něco udělali v oblasti státní služby.

Ve volební kampani používali hlavní argument, že vláda Petra Fialy zadlužuje stát. Pak schválili rozpočet a schodek 210 miliard zvýšili na 310 miliard. Překvapilo vás to?

Bylo to zřejmé už od samého začátku. Bohužel to souvisí s velmi nízkou úrovní veřejné debaty – a to jak ve sdělovacích prostředcích, tak, bohužel, i mezi některými ekonomy. Neustále se totiž operuje s absolutními čísly. Jenže na ta se nikde ve světě primárně nehledí. Důležité je především to, jaký podíl na HDP představuje případné zadlužení státu.

Když Zbyněk Stanjura nastupoval do funkce, byl navržený schodek rozpočtu na úrovni 5,5 % HDP. Když končil, byli jsme na 2,2 % HDP. To je rozhodující ukazatel, nikoli absolutní čísla, která se nám neustále předkládají, ať už jde o celkovou výši dluhu nebo o jeho nárůst. Ten je samozřejmě značný. Osobně bych byl pro razantnější konsolidaci už v minulém volebním období, ale v tehdejší vládní koalici na tom nebyla shoda.

Bylo ale zřejmé, že oni přijdou a začnou znovu rozhazovat peníze. A přesně to se stalo. Rozdělili 64 miliard korun svým zájmovým voličským skupinám a zároveň škrtají oblasti, které jsou pro stát strategicky důležité – například naše vztahy s NATO nebo výstavbu jaderné energetiky.

Čeho se nejvíce obáváte, že zažijeme během čtyř let?

Obávám se, že nás čeká chaotický mikromanagement. Tomio Okamura ještě nedávno na náměstích symbolicky „řezal“ výdaje motorovou pilou a podobně se tehdy vyjadřovali i někteří představitelé hnutí ANO. Dnes je ale všechno jinak. Dokážou tvrdit, že rozpočet s o 64 miliard vyšším schodkem je lepší než ten náš. Člověk jen žasne, s jakou samozřejmostí to dokážou prezentovat.

Mám také obavu, že se budou snažit rozebrat nebo zrušit všechno, co se podařilo prosadit za vlády Petra Fialy. Největší riziko pro zemi vidím v tom, že by výrazně zasáhli do důchodové reformy. Ta je nastavena jako dlouhodobý systém a její výsledky se neprojeví během jednoho volebního období. Parametry byly nastaveny tak, aby byl důchodový systém udržitelný i ve čtyřicátých a padesátých letech tohoto století.

Jenže jim je to zřejmě jedno. Budou vládnout s horizontem příštího roku, nikoli s dlouhodobou perspektivou. Podobně se to může týkat i našich závazků vůči NATO. Tam může případně zabránit úplnému ústupu snad jen silný tlak ze zahraničí, například ze strany případné Trumpovy administrativy.