Babišův exministr Pilný: Nynější příprava rozpočtu je naprosto otřesná

Bývalý ministr financí Ivan Pilný (dříve ANO) v rozhovoru pro server PrahaIN.cz kritizuje způsob přípravy státního rozpočtu pod vedením Aleny Schillerové (ANO). Za absurdní označuje některé argumenty v debatě o přijetí eura a vyjadřuje se k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře. „Žádná vláda nemůže zakázat prezidentovi, aby reprezentoval Českou republiku v zahraničí,“ říká.

Sněmovna v květnu schválila rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice do dopravních staveb. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v té souvislosti varoval, že výjimky mohou být zneužity. Je to legitimní obava?

Snaha o posouvání investic mimo rozpočet je možná chvályhodná, ale má to několik závad.

Jakých?

Dluh samozřejmě roste. Zvyšuje se také obsluha státního dluhu, to znamená to, kolik ročně platíme za dluhopisy a úroky.

Pan Hampl má pravdu, že vláda má poměrně volné ruce, aby mohla v dalším kroku rozpočet upravit, aniž by se zabývala zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Do investic jsou započítány zajímavé položky, jako například opravy silnic. To podle mě investice nejsou.

Pokud v současné době mandatorní výdaje dosahují výše toho, co se vybere, některé priority, jako jsou investice do vzdělávání, vědy a výzkumu, nebude z čeho platit. To je dlouhodobě velký problém.

Jednání o rozpočtu probíhá za zavřenými dveřmi. Je to správný postup?

Není. Je to naprosto nestandardní postup, který nemá obdoby. Tohle je věc, která by se měla definitivně zarazit. Jsou to veřejné peníze a jednání o nich by mělo být absolutně transparentní, jako to bývalo kdysi zvykem.

Deficit teď bude vyšší, i když nevím jak. Předpokládám, že 30. září bude něco hozeno do Sněmovny, a tam se dozvíme konečný výsledek.

Když to dělal Zbyněk Stanjura (ODS), tak ho Alena Schillerová kritizovala.

Přesně tak.

Alena Schillerová za vlády Petra Fialy (ODS) zmiňovala fráze jako atentát na rozpočtovou transparentnost. Teď vysvětluje, že se změnila legislativa. Co vy na to?

To je přece úplně jedno. Já i všichni moji předchůdci jsme sestavovali rozpočet tak, že jednotlivé kapitoly byly veřejně probírány a byly z toho veřejné závěry. Vláda navíc měla už v květnu schválené základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a deficit, případně přebytek, a přes to vlak nejel.

Teď vůbec nevíme, jaké parametry rozpočtu budeme mít. Jediná informace je, že deficit bude zcela jistě vyšší. Je to naprosto otřesný způsob a už by se to mělo zarazit.

V posledních týdnech znovu sílí debata o euru. Měli bychom v nejbližší době přijmout společnou evropskou měnu?

Takový kondicionál je zbytečný. Zavázali jsme se, že euro přijmeme, a tak to je.

Je to problém ekonomický, nebo politický?

Jednoznačně politický. Z pohledu ekonomiky žádný problém není. A argument, že si můžeme libovolně hrát s korunou, je podle mě naprosto absurdní. Jsme proexportně orientovaná ekonomika, jež si nemůže stanovit pravidla výrazně odlišná od toho, co se děje ve zbytku Evropy.

Eurozóna má jednání, kde je stanovena celá řada základních pravidel. A my u toho nejsme, protože nejsme členy eurozóny. Jsme postaveni před hotovou věc.

Co s tím?

Mělo by se víc investovat do vysvětlování lidem, co to pro ně znamená. Nikde to nepřineslo žádnou katastrofu a ten závazek bychom měli splnit. K tomu tady musí být politická shoda, ale té se nedosáhne tím, že to budete v médiích zavrhovat nebo schvalovat.

Čím si myslíte, že je způsobená skepse velké části společnosti vůči euru?

Myslím, že lidé tomu úplně přesně nerozumí. Hlavní problém nastává v okamžiku přechodu na euro, kdy dochází k nárazu, který se skoro v každé zemi projevil zvyšováním cen – ať už kvůli zaokrouhlování, nebo kurzu měny daném v okamžiku.

Přijetí eura je věc, která se připravuje přibližně dva roky, a je potřeba pracovat na tom, aby podmínky byly co nejpřijatelnější. To ale lidem nikdo nevysvětluje.

Politici tvrdí, že eurem ztratíme svou zlatou korunu, se kterou si údajně můžeme dělat, co chceme. A prý budeme platit za všechno víc. To je absurdita.

Na závěr bych změnil téma. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že kompletní složení delegace na summit NATO bude známé až za dva týdny. Měl by prezident do Ankary letět, nebo je to zkrátka rozhodnutí vlády, protože ta určuje politiku?

Probíhá tady strategie, které se říká vrtěti psem. To znamená odvádění pozornosti od skutečných problémů.

Když chtěl americký prezident Donald Trump anektovat Grónsko, Babiš si koupil glóbus za patnáct tisíc a ukazoval, že ví, kde je Grónsko. Místo toho, aby se vyjádřil k problému, že jsme členy nějakého uskupení, a když na něj někdo útočí, nemůžeme utéct za postranní čáru. A tohle je přesně to vrtěti psem.

Co je tedy podle vás ten skutečný problém?

Jestli budeme plnit závazky vůči NATO. Zřejmě je neplníme. Budeme se k tomu muset nějak postavit a nikdo zatím neřekl jak. Každý dává úplně jiné vyjádření. To je jádro problému, které se uměle zastírá tím, jestli někdo někam pojede.

Váš názor je ale jaký?

Pan prezident zastupuje stát a podle mého názoru si může jet, kam chce. Žádná vláda mu nemůže nic takového zakázat. Může mu třeba říct, že nepoletí vládním speciálem.

Problém je opravdu umělý, o tohle skutečně nejde. Je to stejné, jako když celý rok řešíme výroky nějakého Turka a Motoristů, kteří si udělali projekt na jedno období.

Na konci května Babiš řekl, že závazek NATO dávat dvě procenta HDP na obranu asi nesplníme. Dodal, že je trumpista a budeme díky tomu mít výhodu. Myslíte, že když se s americkým prezidentem párkrát setkal, něco se mění?

No, já hlavně teď nevím, co platí. Nedávno zase paní ministryně financí říkala, že ta dvě procenta dodržíme.

Ale k otázce: jestli někdo byl, či nebyl v Bílém domě, nemá žádný vliv. Jsou to závazky, které máme vůči NATO, ne vůči Trumpovi.