Ban Čajkovskému řešila i Sněmovna. Zjistili jsme, proč ho dostal

27. 03. 202212:47

foto: Foto Balet Národního divadla /Na snímku výpravný balet Spící krasavice hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského, který se normálně hraje.

Celý tento týden „jela“ Sněmovna. Politiky zde zaměstnal i spor o rozhodnutí Národního divadla neuvést připravovanou operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky. „Budeme odevzdávat knihy ruských klasiků Dostojevského, Puškina nebo Gogola? Budeme ničit obrazy ruských realistů?“ interpelovala ministra kultury Martina Baxu z ODS poslankyně ANO Ivana Mádlová. Chtěla také vědět, zda se na blacklist dostane i ruská pohádka Mrazík… I nás rozhodnutí Národního divadla trochu překvapilo, tím spíše, že na repertoáru dále zůstávají jiná Čajkovského díla, jako balet Labutí jezero nebo Spící krasavice. Ale vraťme se teď na chvilku do Sněmovny.

„Nikdy jsem si však, pane ministře, nemyslela, že za Putinovy činy budeme principem kolektivní viny trestat ruské umělce druhé poloviny 19. století, kteří jsou celému světu tolik vzácní a s Putinovou válečnou agresí nemají nic společného. Petr Iljič Čajkovskij, autor světoznámých baletů Labutí jezero, Louskáček nebo Šípková Růženka, má dnes platit za Putinovu válečnou agresi?“ zeptala se Mádlová ministra při interpelacích. Svou otázku nicméně uvedla tím, že i ona dobře ví, že ruský prezident Vladimir Putin, který vede útočnou válku proti Ukrajině, je agresorem, a tak podpořila usnesení této Sněmovny, které to konstatuje.

Národní si může dělat, co uzná za vhodné

„Národní divadlo se připojilo k výzvě na podporu Ukrajiny. Z toho důvodu se rozhodlo nerealizovat operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky, již plánovalo uvést v příští sezóně. Učinilo tak především proto, že opera je zasazena do doby Kateřiny Veliké a v libretu jsou sborové scény, které oslavují carevnu. Vyzdvihují nepřemožitelnost ruské imperialistické armády a všeobjímající velikost carského Ruska,“ opáčil jí ministr kultury Baxa. Postup Národního divadla je podle něj zcela legitimní a je na Národním divadlu, která díla bude nebo nebude inscenovat.

„Rozhodnutí Národního divadla neznamená apriorní odmítání ruské umělecké tvorby, tím méně Petra Iljiče Čajkovského. Na repertoáru zůstávají jeho balety Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček. V lednu 2023 uvede díla jiných významných ruských autorů,“ dodal ministr. „Já osobně bych takto nerozhodl, kdybych byl na místě dramaturgů ND, na druhou stranu chápu, že rozhodování nebylo jednoduché a existují argumenty, které ho podporují. Dokážeme si asi představit, jaká by mohla být reakce publika na scény opěvující velkou ruskou říši ve vztahu k Ukrajině,“ sdělil na závěr Baxa.

Co je na Střevíčcích „závadného“?

O tom se rozepsala Jana Machalická v Lidovkách.cz. Střevíčky jsou totiž operním zpracováním jedné Gogolovy povídky ze souboru Večery na samotě poblíž Dikaňky, které tvoří fantaskní a hrůzostrašné příběhy podané se svébytnou autorovou ironií a vypravěčským umem. Konkrétně povídka Svatá noc, jež se stala předlohou opery, má kouzelnou atmosféru, vystupují v ní rázovité vesnické figurky, kozáci, nadpřirozené postavy – čert, který ukradne měsíc a strčí si ho do kapsy, čarodějnice a další. Je to napůl pohádka, napůl fraška, barvitá, zábavná, výsměšná.

„Děj se točí kolem kováře Vakuly, který usiluje o krásnou Oksanu. Ta svolí, že bude jeho, jen když ji přinese carevniny střevíce, Vakula proto za pomocí nadpřirozených sil letí do Petrohradu ke dvoru. Děj opery, jejíž libreto napsal Jakov Petrovič Polonskij, se odehrává v době vlády Kateřiny Veliké, kdy byla Ukrajina součástí carského Ruska, pročež je ve třetím dějství scéna, kdy dvořané holdují carevně a vyzdvihují hrdinství ruského vojska. Kovář se dostane ke dvoru spolu se záporožskými kozáky, kteří si jdou vyřídit svou supliku, ale zatímco Vakula střevíčky dostane, kozáci jsou blíže nespecifikovanou Jeho jasností víceméně odbyti a líčení jako troubové, což ale u Gogola bývají všichni jeho „hrdinové“. Právě Čajkovského vlastenecké, až militantní sbory velebící ruskou armádu přišly dramaturgii opery v době ruské agrese na Ukrajině krajně nevhodné,“ vysvětlila Jana Machalická celou kauzu.