Bez Fialy by Evropa vypadala jinak, říká šéfposlanec ODS

ROZHOVOR: Přijetí konsolidačního vládního balíku bylo nutností, protože předchozí vlády vyjedly státní stůl. Za úspory v resortech leží odpovědnost na ministrech. Bez premiéra Fialy by zřejmě Evropa vypadala jinak. „Polský premiér Morawiecki by byl prohlášen za válečného štváče a na severské země by nikdo nehleděl,“ řekl redakci PrahaIN.cz předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

V reakci na vládní konsolidační balík předáci odborových svazů vyhrožují stávkovou pohotovostí, a dokonce generální stávkou. Nejde o poněkud přehnanou reakci?

Chápu, že někdo může mít proti našim krokům výhrady, ale konsolidační balík je nutností. Jde samozřejmě o dědictví předchozích populistických vlád. Je to už počtvrté v historii České republiky, kdy jsme převzali moc, sestavili jsme vládu a zjistili jsme, že státní stůl je zcela vyjedený. Že je rozpočet v naprosto strukturálních schodcích a musíme to nějakým způsobem spravovat. Zažili jsme to za vlády Václava Klause, Mirka Topolánka, Petra Nečase a je to i nyní za vlády Petra Fialy. Velkou vinu na současné situaci proto necítíme.

Teď nám jde o to dostat veřejné finance alespoň pod částečnou kontrolu. Je jasné, že musí být nějaké úspory na straně výdajů státu. Zatím to pro příští rok vypadá tak, že jsou dluhy v násobné výši narozdíl od příjmů, a že jsme museli sáhnout částečně i do příjmů státu. A to je vlastně to, co opozici a odbory rozčiluje. Že dochází k dílčímu navyšování některých daní. Radost z toho nemáme, ale pokládám to za správné. Upřímně řečeno, když jsme na podzim viděli odborářské demonstrace, tak to žádná sláva nebyla.

Vraťme se k varování odborů…

Nepokládám tyto výhružky za reálné. V žádném případě nechci zlehčovat sílu odborů. Jsem ale skutečně zvědavý na to, zda dokáže Středula a stávající vedení odborů vyvolat v zemi generální stávku. To vidím jako krajně nepravděpodobné. Možná se jim podaří uspořádat stávku státních zaměstnanců.

Pravicová část společnosti by ale raději viděla větší škrty ve výdajích státu a menší daně. Proč nešla vláda tímto směrem?

To je mi jasné. Musí si ale uvědomit, že konsolidační balík je výsledkem dohody pěti stran vládní koalice, které mají různé politické rozpětí. Od pravice až po téměř levici. Nebo minimálně liberály. Mimochodem… kdysi nám vyčítali, že chceme velkou koalici s ČSSD. Toto a teď je skutečná vláda velké koalice! Byli jsme v situaci, kdy v ČR byla vláda jednoho oligarchy. Proti němu se spojili všichni, a nakonec jsme vytvořili společnou vládu.

Teď nastala situace, kdy musíme v těchto věcech hledat kompromis, který nebylo snadné a triviální najít. Škrty ve státě také jdou poměrně postupně. Myslím, že pro příští rok je výrazný přebytek na straně úspor než navyšování příjmů. Pro rok 2025 už to pochopitelně tak dobře nevychází. Musíme se zamyslet nad tím, co ještě zkrátit během příštího roku. Máme celý rok 2024, abychom dále šetřili.

Řekli jste, že zeštíhlíte státní správu. Je známo, že velké množství svých lidí dosadilo do státní správy například hnutí ANO. Kdy začnou úsporná opatření v této oblasti?

Na ministerstva neposadil svoje lidi pouze Babiš. Ten si pouze dosazoval svoje lidi na klíčové pozice. S velkou radostí a chutí to ale prováděla i sociální demokracie. Ne, že by se nedalo ušetřit i na centrální správě, ale není to tak úplně triviální. Je to především odpovědnost každého ministra.

Například resort financí se skutečně šetřit snaží. Od toho, že ruší finanční úřady, přes redukci počtu centrálních úředníků a myslím, že dojdou i k dalším kapitolám, jako je celní správa a podobně.

Jestliže to podobně dokážou všechny ostatní resorty, tak to bude výborné. Zatím je k tomu tlačíme tím, že snižujeme objem mzdových prostředků (nikoliv platy) pro státní správu, aby ministři byli tlačeni k tomuto kroku. Mají na vybranou. Budou mít více lidí, ale hůře placených, nebo méně lidí lépe placených. Je to podle mého názoru jediná cesta. Dokázal bych si představit být radikálnější, ale tohle je způsob, na kterém jsme se dohodli.

Kdy začnou být vidět první výsledky dopadu konsolidačního balíku a dalších opatření?

Jde o procesy, které jsou střednědobé, nikoliv dlouhodobé. Máme před sebou jedno volební období. První rok jsme trochu ostudně promrhali válkou na Ukrajině. Všichni jsme ale cítili, že máme důležitější věci na starost. Ale nastala situace, kdy Rus napadl svého souseda. Najednou jsme tady měli půlmilionovou migrační vlnu. Začala dramatická inflace, dramatické růsty cen energií a my jsme se v dané situaci museli zabývat něčím jiným než konsolidací veřejných financí. Teď jsme ale ve druhém roce vládnutí. Naším úkolem je udělat taková opatření, která by měla vést k tomu, že ty strukturální schodky v okamžiku, kdy půjdeme do voleb v roce 2025, budou mnohem nižší, než byly v okamžiku, kdy jsme nastupovali do vlády. Myslím, že se nám to podaří.

Zdá se, že se mírně oslabil nárůst inflace. Jak hodnotíte její vývoj v posledním období?

Zatím všechno nasvědčuje tomu, že inflace dále neroste. Za minulý měsíc máme zápornou a než se vrátí do klidového stavu, bude to ještě nějakou dobu trvat. Teď ale vyžíráme vysoké nárůsty z minulého roku. Nevím také, zda dostatečné kroky provádí Česká národní banka, aby se situací bojovala. Některé výmluvy, které bankéři předvádějí, například pan prezident ČNB, který prohlásil, že za růst inflace může vláda, jsou na hraně nebo dokonce za hranou. Určitě ale inflace klesat bude, a i tento vývoj pomůže veřejnému rozpočtu a ke zklidnění.

Politologové poukazují na to, že strany vládní koalice jsou v Parlamentu v neobvyklé situaci neboť opozici netvoří klasické strany. Na jedné straně blíže nezakotvené hnutí, na druhé straně formace, která je stále častěji označovaná spíš jako extrémistická. Jak se pracuje koaličním poslancům v takovém prostředí?

Byl bych opatrný v hodnocení, kdo je a není extrémista. Na tato hodnocení jsem trochu opatrný. Nechci se zastávat SPD, ale v poslední době se při posuzování těchto věcí stal v Evropě populární jakýsi zvláštní model. Podle něj jsou toto extrémisté a tito už ne, jakmile je někdo trochu nahnědlý, tak je už naprosto nepřijatelný, ale komunisté přijatelní jsou. Tento model je dnes módní všude možně po Evropě a mně to připadá nenormální.

Současně je pravda, že ANO i SPD jsou prapodivná hnutí, která podle mého názoru mají s politickými stranami pramálo společného. Takový je vývoj v celé Evropě a zejména v naší části. Když se například podíváme na Slovensko, tak tam už snad žádná normální politická strana není. Snad s výjimkou Smeru a KDH. Speciálně u případu ANO je jasné, že jde o stranu jednoho muže. A ten se nestále rozhoduje, zda bude kandidovat tam, nebo onde, zda se bude ucházet o funkci prezidenta, nebo nebude. Asi by to chtělo nějaký vývoj, který by jasně ukázal, o jaký subjekt vlastně jde.

Zatím je ANO krajně levicové, populistické hnutí, vlastněné jednou osobou, která má vždy rozhodující a poslední slovo. Proto se velmi špatně s tímto subjektem dělají jakékoliv výhledy, nebo třeba nějaké středně dlouhé dohody. Protože právě ta jedna osoba, jak už jsme se naučili v dobách covidu, jedná naprosto chaoticky a může cokoliv a kdykoliv zrušit.

Jak hodnotíte nástup a činnost prezidenta Petra Pavla?

Způsob, jakým pan prezident reprezentuje Českou republiku v zahraničí, je výborný. Zároveň je velmi aktivní doma a je všude. Jsem s panem prezidentem velmi spokojený a jeho činnost je nesrovnatelná s exprezidentem Milošem Zemanem, který v druhém funkčním období už téměř neexistoval. Zároveň je výkon prezidentské funkce v podání Petra Pavla mnohem klidnější.

Někdo tvrdí, že vyvedl Česko z určité mezinárodní izolace…

To si myslím, že ne. K tomu došlo o rok dříve, než Petr Pavel nastoupil do prezidentského úřadu. Pokud někdo naši zemi z mezinárodní izolace vyvedl, tak to byl nepochybně Petr Fiala poté, co se stal premiérem. Aktivita ČR na úrovni EU a NATO měla pod jeho vedením nebývalý rozměr. Kdybychom v ČR neměli vládu Petra Fialy v okamžiku ruského útoku na Ukrajinu, tak by možná situace v celé Evropě vypadala úplně jinak. Polský premiér Mateusz Morawiecki by byl prohlášen za válečného štváče a na severské země by nikdo nehleděl. Takto vývoj dostal úplně jiný kurz.