foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Český rozhlas
Veřejnoprávní média znovu zareagovala na návrh ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě). Kritika cíli například na převod financování a ohrožení nezávislosti, ale také na právní nepřesnosti nebo požadavek, aby rozhlas zajistil ve svém vysílání titulky či tlumočení do znakové řeči.
„Poplatky se ruší,“ řekl stručně a jasně ministr kultury Oto Klempíř už minulý týden na tiskové konferenci. Opozice v té souvislosti naopak vzkázala, že bude bojovat za nezávislost České televize a Českého rozhlasu, co jen to půjde.
„Návrh důsledně zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií. Nejsou podřízena žádnému ministerstvu ani státnímu úřadu. Do programové činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt. Nezávislost je dále podpořena tím, že rozhlas i televize hospodaří s vlastním majetkem odděleným od státu,“ uvedl dále Klempíř.
V pondělí po obědě vydala obě veřejnoprávní média společné prohlášení, které se od plánovaného kroku vlády distancuje. Uvedla, že návrh zákona nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v elementárních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.
Navíc prý neposkytuje dostatečné záruky pro skutečně nezávislou existenci Českého rozhlasu a České televize.
Deset bodů
Společné prohlášení Českého rozhlasu a České televize obsahuje deset bodů, ve kterých jsou vypsány údajné nedostatky zákona posvěceného ministrem kultury. Ten mimochodem na dotaz, jestli bude na prohlášení reagovat, neodpověděl.
Veřejnoprávní média například uvádějí, že návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize, není zajištěna kontinuita práv, povinností, majetku a závazků obou institucí, chybí jasné vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, ale prý také není jasná další platnost kodexů, statutů a memorand.
Opozice v souvislosti se zrušením koncesionářských poplatků hovoří o možné ztrátě nezávislosti veřejnoprávních médií. I k tomu se ve společném prohlášení vyjadřují.
Definování nezávislosti je v návrhu zákona podle České televize i Českého rozhlasu zmatečné, roztříštěné a nejednoznačné. Na jednom místě prý zakotvuje nezávislost na přímém vlivu státu, jinde pouze na výkonné moci, zatímco na dalším místě stanoví, že ČRo a ČT vystupují nestranně a nezávisle.
„Návrh také opomíjí mnoho dalších nežádoucích vlivů na nezávislost médií a otevírá tak prostor pro nepřímý vliv na vysílání od státu, výkonné moci, samosprávy, politiků i dalších mocenských či komerčních subjektů a skupin,“ uvádí se ve společném prohlášení.
Právní nepřesnosti
Zástupci veřejnoprávních médií také upozorňují, že text zákona je v rozporu se základními legislativními principy, neboť má opomíjet návaznost na související právní předpisy, jako jsou Evropský akt o svobodě médií, zákon o elektronických komunikacích, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon o integrovaném záchranném systému, krizový zákon.
Další problémy podle České televize a Českého rozhlasu? Návrh zákona prý zavádí prioritizaci funkcí veřejné služby, posiluje roli mediálních rad na úkor redakční autonomie a financování je prý pak nastaveno problematicky, neboť návrh zákona podle zástupců veřejnoprávních médií zakládá nejistotu ohledně vyplácení příspěvku ze státního rozpočtu, protože chybějí ustanovení specifikující způsob a termín vyplácení ročního příspěvku ze státního rozpočtu ČR.
Posledním bodem je pak povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením: „Zákon zavádí nové povinnosti, které jsou v praxi nerealizovatelné. V případě rozhlasového vysílání je titulkování nebo tlumočení do znakové řeči pro neslyšící v praxi nemožné zajistit.“
Co sport? Konkrétní nikdo není
Spousta diváků České televize se ptá, co se stane se sportem na veřejnoprávních obrazovkách. Pokud by nový zákon vešel v platnost již od začátku nového roku, ČT by hospodařila s výrazně nižší částkou ve výši 5.741.826.000 korun.
Server PrahaIN.cz se již minulý týden pokoušel zjišťovat, jaké případné pořady a různá mistrovství by mohla být na ČT Sport omezena. Zástupci ČT příliš sdílní nebyli, konkrétní už vůbec.
Šéf ČT sport Jiří Ponikelský nás odkázal na ředitelku komunikace Janu Mrákotovou. Ta vzkázala, že generální ředitel ČT Hynek Chudárek opakovaně veřejně komunikuje, že v případě vládou navrhovaných změn financování ČT nebude schopna plnit schválené dlouhodobé pětileté plány, a ty se samozřejmě sportu týkají.
„Jak již psala kolegyně, generální ředitel ČT Hynek Chudárek opakovaně veřejně komunikuje, že v případě vládou navrhovaných změn financování nebude ČT schopna plnit schválené dlouhodobé pětileté plány, a ty se samozřejmě sportu týkají,“ zopakoval pak mluvčí Michal Pleskot.