Budoucí vláda bude preferovat předlistopadovou zemědělskou filozofii, varuje Petr Havel

ROZHOVOR: „Pokud si jej přečte laik, který se v zemědělství neorientuje, může nabýt dojmu, že je dobrý. Opak je pravdou. Zemědělci mohou přijít o část evropských peněz,“ řekl serveru PrahaIN.cz analytik Petr Havel k agrární části programového prohlášení vlády.

Andrej Babiš nedávno odeslal návrh programového prohlášení vlády (koalice ANO, SPD a Motoristů) na Pražský hrad. Jak hodnotíte obsah dokumentu, který se týká oblasti českého zemědělství?

Obsahem nejsem vůbec překvapen. Programové prohlášení totiž vychází z celé řady už dříve publikovaných materiálů, včetně iniciativy soukromých zemědělských a potravinářských podniků, jejichž představitelem je budoucí uvažovaný ministr zemědělství Martin Šebestián. To, co programové prohlášení zahrnuje, tedy ve většině vychází z požadavků Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací, které zastupují velké zemědělské subjekty.

Z vašeho hlasu cítím jisté zklamání. Pletu se?

Vůbec ne. Z programového prohlášení možné budoucí vlády Andreje Babiše je totiž patrné, že opomíjí potřeby malých soukromých zemědělců. V prohlášení je sice uvedeno, že vláda bude podporovat střední a malé zemědělce, ale v tom samém textu se píše, že by měla být zrušena takzvaná redistributivní platba, nebo alespoň snížena. Jedná se o zvýšenou sazbu dotace na prvních 150 hektarů a jde o hlavní nástroj na pomoc malým a středním zemědělcům. Je tedy zřejmé, že sice nová vláda deklaruje podporu malých a středních zemědělců, ale podle toho, co je v programovém prohlášení uvedeno, bude realita jiná. To symbolizuje redistributivní platba, která bude novou vládou buď úplně zrušena, nebo se výrazně sníží.

To znamená odklon od současné zemědělské politiky?

Ano. Hlavní linkou české zemědělské politiky má být v příštích letech podpora takzvaného produkčního zemědělství, tedy podpora zemědělské produkce. Tam by měly směřovat hlavně dotační prostředky. To samozřejmě hezky zní, ovšem důležité je, že v rámci Evropské unie se už mnoho let od přímé podpory produkce ustupuje a spíše je kladen důraz na zajištění veřejného zájmu. To je například zlepšení stavu krajiny, ochrana zdrojů vody, snížení rizika eroze a podobně. Proto Evropská unie vydává peníze více na podporu menšího a mimoprodukčního zemědělství než na to, kolik kdo čeho vyrobí a vyprodukuje, často na úkor ochrany přírody. Návrat k jakémusi předlistopadovému pojetí zemědělství, jak je napsáno v programovém prohlášení, je problém.

Prosím konkrétněji.

Může se stát, že naši zemědělci přijdou o evropské peníze, pokud u nás dojde k omezování mimoprodukční funkce a zajišťování veřejného zájmu. V okamžiku, kdy budeme říkat, že ochranu krajiny nebudeme zajišťovat, nebo ji budeme omezovat a více podporovat produkci, tak na některé dotace zemědělci nedosáhnou, bude složitější je získat. A budou také hrozit pokuty, pokud něco v této oblasti nebudeme dodržovat. Základní věc je, že nová vládní reprezentace chce vsadit na produkční zemědělství. To znamená návrat k předlistopadové filozofii, v níž byla a je hlavní prioritou produkce.

Program pro agrární oblast je v prohlášení napsaný poměrně mazaně. Pokud si jej přečte člověk, který se v oboru zemědělství moc neorientuje, může nabýt dojmu, že je vlastně poměrně dobrý. Zmiňuje snížení byrokracie, což samozřejmě všichni chtějí, a je tam zmíněna i podpora přidané hodnoty. Ovšem právě zvyšování přidané hodnoty v zemědělské produkci je dlouhodobě největší problém českého zemědělství. Díky tomu se z něj stává něco jako montovna: vyprodukuje se surovina a ta se buď vyveze, čímž přidaná hodnota zůstane v zahraničí, nebo není tak vysoká, jak by mohla být.

Zmínil jste předlistopadovou zemědělskou filozofii. Znamená to snad návrat k principům komunistického zemědělství?

Svým způsobem ano. Pokud je aktivní zemědělec vnímán jako pouhý tvůrce produkce. Když ona zmíněná filozofie nahrává produkci a naznačuje, že budou více podporovány velké podniky, tak je to svým způsobem socialistické nebo komunistické zemědělství. Jde totiž o podporu vytváření větších celků, větší koncentrace a produkce. Jak už jsem zmínil, hrozí pak riziko, že naši zemědělci dostanou méně evropských peněz, které EU vynakládá na ochranu krajiny. A to je velmi špatně.