foto: KDU-ČSL, se svolením/Expředseda KDU-ČSL Jan Kasal
ROZHOVOR: Je zkušeným politikem a patřil k nejbližším spolupracovníkům dnes už legendárního předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe. Sice je už na odpočinku, ale ve straně má dodnes mimořádnou autoritu a respekt. „KDU-ČSL musí být samostatná, silná a sebevědomá strana,“ řekl serveru PrahaIN.cz expředseda lidovců Jan Kasal.
Ve vaší straně prý existují tři názorové proudy, které proti sobě budou stát na sjezdu KDU-ČSL v dubnu příštího roku. Část straníků prosazuje setrvání v koalici SPOLU, druhá skupina prý uvažuje o sloučení s ODS a další frakce žádá, aby KDU-ČSL působila na politické scéně jako samostatná formace. K jaké variantě se přikláníte vy osobně?
S tímhle dělením nemůžu tak úplně souhlasit. Nepochybně jsou v naší straně lidé, kteří chtějí určitým způsobem dál pokračovat v koalici SPOLU, určitě jsou také straníci, kteří chtějí, aby strana pracovala samostatně, ale to vůbec nejde proti sobě. Co jde proti sobě, a s tím já jsem se zatím nesetkal, je úvaha o slučování s ODS, vytváření jedné politické strany. Dovoluji si konstatovat, že je to mimo úvahy drtivé většiny našich členů. Neznám nikoho, kdo by se k tomu názoru přikláněl. Myslím, že v tuto chvíli, ať v koalici, nebo sami, si musíme říct, kam jako strana chceme jít a co chceme voličům nabídnout. A to můžeme udělat sami, k tomu nepotřebujeme koalici. Tím vůbec nechci předjímat, že se v komunálních a senátních volbách příští rok nebude v řadě měst a v řadě senátních obvodů spolupracovat na určité úrovni. Rozhodně si ale myslím, že pro případnou koalici za tři roky, která by se vytvářela před volbami do Sněmovny, bude KDU-ČSL užitečnější, když bude, pokud možno, stranou samostatnou, silnou a sebevědomou. A ne tak, jak ji dnes mnozí partneři vnímají, že jsme dvouprocentní stranou, která sama není schopná přežít.
To znamená, že vaší navrhovanou cestou je odchod z koalice. Vylučujete v určité situaci její obnovení?
Chci budovat silnou lidovou stranu a nechci předjímat, jak se situace vyvine za tři roky. To nevím, neví to nikdo. Se svými partnery v koalici SPOLU jsme si nic špatného neudělali, proto bychom měli v klidu dohrát svoji roli a pak se v dobrém vzdálit koaliční spolupráci. S partnery bychom se měli domluvit, že budeme dále spolupracovat pouze v oblastech, kde to bude užitečné. Ale KDU-ČSL je třeba budovat jako svébytnou politickou stranu, pouze tak budeme mít smysl pro případnou další koalici.
Velmi často z vaší strany zaznívá, že by se na sjezdu měla vytvořit názorová jednota v tom, že strana by měla provést jakýsi restart a po něm se představit voličům jako moderní strana. Souhlasíte?
Tak to skutečně je a v určité fázi vývoje o něco podobného usiluje každá politická strana. Spíše jde o ten termín restart a co si pod ním představit. Filozoficky a ideologicky stojíme jako strana na jasných pozicích. Samozřejmě může být rozdílný názor na určité otázky, například ve věcech, kterým se říká kulturní válka. Co ale se týká základního směřování, podpory rodiny s dětmi, vlastenectví, principy svobody, solidarity a spravedlnosti, tak to je náš koridor a v něm se budeme pohybovat. Na minulém sjezdu byla přijata Charta KDU-ČSL, jde o materiál, kterému se říká artikuly křesťanskodemokratické politiky. Na tom není co měnit. Ale pozor, ten restart, a to není potřeba si zastírat, potřebuje mít věrohodného nositele. To se neschová za nějaké usnesení kolektivního stranického orgánu. Musí být někdo, kdo předstoupí před veřejnost a srozumitelně a věrohodně řekne a vysvětlí, kdo jsme a kam směřujeme. A to je úkol před sjezdem pro všechny naše členy.
Podle kritiků koalice SPOLU poněkud selhávala komunikace s veřejností.
Ano, to je problém všech, a potýkala se s ním i ještě současná vláda. Ale na chyby v komunikaci se nedá svádět všechno. Dnes je to, díky internetu, téměř bezbřehá záležitost. Domnívám se, že naši programovou linku bychom měli zřetelně, věrohodně a srozumitelně zprostředkovat veřejnosti. Je dobré nezastírat, že nám koalice pomohla k tomu, že jsme se udrželi ve Sněmovně a že máme slušný poslanecký klub. Zároveň ale naše účast v koalici znamenala, že naše „jedinečnost”, kterou disponuje každá strana, tu, kterou dělá lidovou stranu lidovou stranou, se rozmazala nebo zanikla v hledání kompromisů. Tím nekritizuji nikoho z ODS, pokud vím, tak část jejich členů má podobný pocit.
Jako zkušený politik nezastíráte, že nové vedení strany bude mít před sebou velmi těžký úkol. Podaří se uskutečnit vaše plány a vizi?
Myslím, že to zvládneme. Z křesťanskodemokratického proudu nás nikdo vytlačovat nebude, má svoje svébytné místo na české politické scéně. Dokonce i lidé, kteří nás nemají rádi, nebo nás dokonce nenávidí, rozumí tomu, že tady křesťanská demokratická strana nebo lidová strana má místo. Hovoří se o tom, že snad má vzniknout pravicová strana. Členové ODS jsou podle mého soudu v daleko těžší pozici než my a rozhodování mají obtížnější. My patříme do rodiny Evropské lidové strany. Je určitý koridor, ve kterém se pohybujeme, a je to i přehledné pro voliče a členy.
Ještě nedávno, i přes různé skandály, byla české politická scéna celkem přehledná a relativně klidná. Téměř bez problémů vznikaly vládní koalice a strany se střídaly u moci. Proč a kdy se situace změnila až do současného téměř chaosu?
Bohužel je to tak. K tomuto stavu české politické scény nepochybně nahrála skutečnost, že vznikly a ve volbách nyní nekandidují jenom politické strany, ale také různá hnutí. A teď si představte tvar budoucí vládní koalice. Nevím, zda Motoristé o sobě mohou říct, že jsou klasickou stranou. A další dvě formace jsou také hnutí. A to je problém. Hnutí má totiž úplně jinou strukturu než politická strana. Uvnitř naší strany můžeme a vždy jsme mohli před kterýmkoliv sjezdem hovořit o tom, kdo se stane předsedou lidové strany. Uvnitř hnutí ale nemůžete vést diskusi na toto téma. Například o tom, kdo bude šéfem hnutí ANO nebo SPD.
Ano, politická mapa byla přehledná v tom, že tady byly jednoznačné proudy. ODS jako pravicově liberální strana, KDU-ČSL jako křesťanskodemokratická strana, ČSSD silná jako sociálně demokratická partaj, a vlastně i komunisté byli z tohoto pohledu také dobře přehlední. K tomu ODA nebo Unie svobody. To byly jakési podkmeny, které se pohybovaly někde mezi KDU a ODS. Ale nebyly mimo obrys politické mapy. Byl to skutečně přehledný stav. To je minulost a rozhlédněte se kolem sebe. Kromě ODS a KDU-ČSL si netroufnu hovořit o tom, kam mám zařadit ostatní politické subjekty. Dělá mi například problém někam zařadit i STAN. Když se řekne starostové, tak místo jasné definice éterem zazní jakási ozvěna. A mimochodem naše strana má víc starostů než oni. To dávám jako příklad současného stavu politické scény. Obávám se, že po nějakou dobu to tak asi zůstane. Na jak dlouho, to netuším.