foto: Archív Miroslava Bárty, se svolením/Egyptolog a archeolog prof. Miroslav Bárta
Šíření dezinformací a nenávisti prý dovede čelit pouze vzdělaná společnost. Řešením není a nemá být cenzura. „Jsem spíše pravicově smýšlející člověk. Zároveň bych se ale neoznačil za konzervativce,“ řekl serveru PrahaIN.cz profesor Miroslav Bárta, světoznámý archeolog a egyptolog, který v podzimních senátních volbách kandiduje za koalici STAN a TOP 09 v obvodu 26, tedy v Praze 2 (ale i v Praze 3).
Co vás vede k tomu, abyste vstoupil do světa „vysoké“ politiky?
Moje kandidatura do Senátu se nezrodila letos, uvažoval jsem o ní už několik let. Nakonec to vyšlo nyní, za což může souhra několika okolností. Včetně toho, že volby probíhají v obvodu Prahy 2 a Prahy 3 a já mám k těmto městským částem velký osobní vztah, a to i díky působení na Univerzitě Karlově. Senát je pro mě jako vědce a archeologa ideální platformou pro vstup do politiky.
Horní komora Parlamentu má vedle zákonodárné iniciativy a takzvané pojistky demokracie všechny předpoklady, aby z ní vycházely impulsy k celospolečenským diskuzím. Senát zkrátka může nastolovat důležitá témata, která jsou významná pro celou společnost. A já věřím, že se svými zkušenostmi a znalostmi, které jsem načerpal jak při archeologických výzkumech, tak při studiu civilizací, mám občanům jako senátor co nabídnout. V neposlední řadě mám rodinu, přátele, blízké. A zkrátka mi záleží na tom, jakou budou mít budoucnost. Nechci jen nečinně přihlížet, chci hledat synergie a některé věci společně měnit.
Psali jsme
Politici musí být schopni prokazovat, že ve svých funkcích neslouží jenom sami sobě. Diskusi ve svobodné společnosti omezovat nelze, ale stát je…
Podle jakých měřítek jste si vybral kandidaturu za koalici STAN a TO 09?
To zásadní měřítko vychází ze základní DNA hnutí Starostové a nezávislí. Velké změny mají přicházet odspodu, což přesně vystihuje princip, na kterém Starostové vznikli a fungují. Se Starosty navíc spolupracuji už řadu let a podílím se na některých jejich programových akcích.
V případě, že budete zvolen a stanete se členem horní komory, jaké oblasti se budete v Senátu ČR věnovat?
Oblasti, kterým bych se rád v Senátu věnoval, vycházejí z mé celoživotní kariéry. Určitě mezi ně patří udržitelnost, která by se dle mého nejhlubšího přesvědčení měla stát filozofií 21. století. Ať už jde o životní prostředí, zacházení se zdroji, s potravinami, oblečením nebo recyklaci a oběhovou ekonomiku. Další mé velké téma je vzdělávání a vzdělanost. To vychází samozřejmě jednak z mého působení v pozici vyučujícího na univerzitách, ale také z vědomí, že právě na úrovni vzdělanosti naší společnosti závisí a bude záviset kvalita demokracie a celá naše budoucnost. Zkrátka, pokud říkáme, že chceme patřit do západního společenství demokratických a moderních států, pak nemůžeme nechat naše děti čekat na ulici ve frontách ve strachu, zda na ně zbude místo na střední škole.
Například. Kdybych měl být úplně konkrétní, pak bych v Senátu rád působil ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; či ve Stálé komisi Senátu VODA – SUCHO. Vedle toho se v posledních letech také ve svých pracích a přednáškách zabývám geopolitikou a její logikou vycházející nejen z aktuálních politických poměrů. Naopak, většina toho, co se děje nyní, má své hluboké historické, náboženské a přírodní příčiny, kterým se věnuje zoufale málo pozornosti.
V roce 2015 jste podepsal petici Vědci proti strachu a lhostejnosti, která se týkala migrace. Dnes jde opět o velmi aktuální téma. Jak ze svého pohledu hodnotíte v této oblasti situaci v Evropě? Především v Německu, ve Francii, ve Spolkové republice Německu?
Jako v mnoha případech podceněnou a nezvládnutou. To se v současnosti bohužel v řadě zemí ukazuje. To ale neznamená, že bych si nestál za tím, co jsem v roce 2015 podepsal. Jde totiž o dvě různé věci. Na jedné straně je umělé vyvolávání strachu a nenávisti, což používají různé populistické a extremistické politické strany a figury. Ostatně vidíme to i dnes u nás v případě SPD.
Na druhé straně já jsem ale nikdy neříkal, že Evropa se má otevřít dokořán a bez jasných a důsledně vymáhaných pravidel přivítat každého, komu se zachce sem přijet. To, co dnes vidíme třeba právě v Německu nebo v dalších zemích, je zásadní problém a politici musí najít odvahu ho řešit. Podívejte se na výsledky zemských voleb ve dvou spolkových zemích před několika dny…
Vaše vědecká činnost se mimo jiné zabývá zánikem civilizací. Je podle vás ohrožena evropská civilizace tak, jak se občas ozývá z různých stran?
Předně bych chtěl říct, že se zabývám růstem, propady a regeneracemi civilizací. Civilizace totiž nikdy zcela nezanikají, ale v důsledku nedostatku zdrojů a dalších faktorů obsažených v mé teorii sedmi zákonů se transformují do svou povahou odlišných forem civilizací. Kolaps se tedy nerovná zánik. A já nejsem a nikdy nebyl věštec kolapsu jako zániku (například v případě megafauny před 66 miliony let), jak mi někteří manipulativně nebo hloupě přisuzují.
Každá krize je především příležitost a potenciální ozdravný proces. Právě v krizích se rodí leadership. Tak vidím také situaci evropské civilizace. Ano, čelíme velkým výzvám. Budeme se muset vypořádat s mnoha překážkami. A já jsem často velmi kritický k tomu, jak se jako evropská civilizace zatím k těmto výzvám stavíme. Ale je to proto, že mi na ní záleží a nechci žít jinde. Jsme častěji, než by bylo zdrávo, pomalí, neakceschopní, váhaví. Na druhou stranu se podívejte, kam jsme se jako Evropská unie posunuli za ty více než dva roky od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Ani to není zdaleka ideální, ale některé věci, které jsme za tu dobu dokázali, byly dříve úplně nemyslitelné. A já chci věřit tomu, že i v případě naší evropské civilizace bude platit, že krize rovná se příležitost pro ozdravný proces.
Psali jsme
ROZHOVOR: Pětikoalice je prý nesmysl a není schopna ničeho. Dopad takzvaného Green Dealu na českou ekonomiku bude obrovský, ta je totiž z velké…
Jste věřící? Pokud ano, v které církvi máte svůj „domov“ ?
To je poměrně osobní, téměř intimní otázka. Přesto vám odpovím. Jsem věřící, ale nejsem nikde „organizován“.
V roce 2020 jste se připojil k petici proti cenzuře. Už delší dobu probíhá vyhrocená diskuse o dezinformacích, konspiračních teoriích a podobně. Jaký je váš názor na svobodu slova?
Na tuto petici se mě lidé také občas ptají a já rád vysvětlím, proč jsem ji podepsal. Za prvé, přesný název byl Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích. Za druhé, s textem i požadavky petice jsem souhlasil, proto jsem ji podepsal. Skutečně si totiž myslím, že ačkoliv sociální sítě sehrávají neblahou roli v šíření dezinformací, nenávisti a často také vyložených lží, řešením není a nemá být cenzura. Jak jsme se mohli přesvědčit mnohokrát v minulosti, cenzura je nakonec vždy nástroj, který se zvrhne a napáchá víc škody než užitku. I kdyby byla zpočátku zavedena s dobrými úmysly.
Jedinou správnou cestou, jak řešit šíření dezinformací či nenávisti, je vzdělanost společnosti. Náš vzdělávací systém nemá dětem primárně lít do hlavy data, fakta a vzorečky, ale má je především naučit kriticky myslet, hledat a ověřovat informace a pak je vyhodnocovat. Ano, je to delší cesta než cenzura, ale rozhodně je správnější. Svoboda slova je pro mě jako pro člověka, který dospíval v komunistické totalitě, naprosto nedotknutelná. Samozřejmě až na výjimky typu propagace nacismu, genocidy a podobně. Za třetí bych rád řekl, že mi někteří lidé podpis této petice vyčítají kvůli tomu, kdo ji podepsal spolu se mnou. K tomu bych chtěl říct, že opravdu nenesu odpovědnost za to, že stejnou petici, kterou podepíšu, pak podepíše také někdo, jehož morální kredit nebo činy jsou přinejmenším pochybné. Podpořil jsem myšlenku, nikoliv petenty.
Psali jsme
ROZHOVOR: Křesťané od samého začátku konfliktu velmi silně vnímají ruskou agresi vůči Ukrajině. Pomáhají podle svých možností uprchlíkům…
Pokud bude ve volbách úspěšný, zůstanete ve vysoké politice trvale, nebo svoje angažmá omezíte pouze na jedno funkční období v Senátu?
Funkční období senátora trvá šest let. V tuto chvíli dělám vše pro to, abych se senátorem stal. Co bude případně za šest let, o tom teď opravdu nepřemýšlím.
Řadíte se svými politickými názory ke konzervativní pravici nebo preferujete levici?
Především nemám rád škatulkování. Radši se bavím o konkrétních tématech, názorech a postojích. Ale pokud bych se měl nějakým způsobem zařadit, pak jsem spíše pravicově smýšlející člověk. Zároveň bych se ale neoznačil za konzervativce. Teď v kampani do Senátu, když se potkávám a bavím s lidmi ve svém obvodu, často jsou překvapeni, že mám na řadu věcí liberální názory. Zřejmě čekají, že muž mého věku, navíc archeolog, musí být třeba v otázkách typu manželství pro všechny konzervativní. Jenže já jsem v mnoha tématech typický liberál.
Stanete se v budoucnu členem SPOLU?
Nevidím k tomu důvod. Do Senátu kandiduji za koalici Starostové a TOP 09, nejsem ale členem žádné politické strany a nechystám se jím stát. Musím ale ocenit působení současné vlády, která se skládá z pěti stran, což samo o sobě není jednoduché. Jakkoliv mohu mít k některým konkrétním věcem své výhrady, tak řadu věcí tato vláda pod vedením Petra Fialy zvládla na výbornou. Zejména pak zahraniční politiku, ve které jsem byl po dlouhé době opět vážně hrdý na to, jak a kde jako Česká republika stojíme. Vláda to přitom neměla vůbec lehké. Musela se vypořádat s končící pandemií, následně Rusko vpadlo na Ukrajinu, přišla energetická krize a tak dále. Nadávat a kritizovat je jednoduché, měli bychom ale umět také pochválit a myslet pozitivně. I to bych rád do politiky přinesl.