foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Josef Váňa
ROZHOVOR: „Občas si ve Sněmovně připadám jako onuce. Poslanci vládní koalice si prosadí, co chtějí, i naprosté nesmysly. Zásadně jsem byl proti zvýšení platů politiků. Už jsou tak dost velké,“ řekl serveru PrahaIN.cz bývalý žokej a poslanec Josef Váňa (ANO).
Jste ve Sněmovně od září loňského roku, už jste se zabydlel?
Je pravda, že v Poslanecké sněmovně jsem zatím krátce, ale už jsem se dostal do zdejšího pracovního tempa. Chci nabrat co nejvíc zkušeností. Sedím tam s kolegy, kteří „slouží“ druhé až třetí volební období. Tak od nich „sbírám“ rozumy a učím se. Občas ale prožívám pocity jistého rozčarování. Řeknu to lidově, člověk si v opozici občas připadá jako „onuce“. I když se s kolegy snažíme, co to dá, stejně si poslanci vládní koalice prosadí, co chtějí, včetně hromady věcí, se kterými nemohu souhlasit. Snažíme se, jak jen to jde, abychom jim nějak ty nesmysly, které tlačí Sněmovnou, neulehčovali. Občas je to takový donkichotský boj. Ale snažíme se a děláme, co můžeme. Na podzim budou volby a doufám, že se změní vládnoucí garnitura.
Co vás, kromě předvolebních průzkumů, vede k tomuto přesvědčení?
Podívejte se, žiju v maličké vesničce. Když byly poslední krajské volby a volilo se do krajského zastupitelstva, tak například vládní STAN měl u nás reklamy a fotky snad na každém plotu. A stejně je místní lidi nevolili, asi věděli proč. Když se podíváte na to, co vládní politici předvádějí, tak je snad jasné, proč u nás hlasy nedostali. I na venkově lidé sledují, jak politici pracují a chovají se.
Říkal jste, že se občas necítíte ve Sněmovně dobře. Vysvětlíte mi to?
Občas tam cítím ze strany určitých lidí jakousi aroganci. Takové chování nemám rád. Celý život jsem byl vždy spíš skromný, chtěl jsem ukázat, že něco umím a dokážu. Že nechci nic zadarmo. Jsem zvyklý se podle toho chovat. Ale tady, ve Sněmovně, je něco, co vlastně nedovedu k ničemu přirovnat. Trochu mě to zaskočilo, protože nikdy předtím jsem v takové pozici nebyl. Poslední čtyři roky jsem působil jako zastupitel v radě Karlovarského kraje a tam to bylo vlastně podobné. Vládla tam ta samá struktura lidí, jaké teď vidím ve Sněmovně. Z bývalého hejtmana je dnes ministr, z někdejšího senátora je jeho pravá ruka. Je to zvláštní.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Vrchol první poloviny sezóny. Druhý nejlépe dotovaný dostih roku. Těmito slogany lákali organizátoři na sobotní dění v Pardubicích. Šlo…
Hlasoval jste proti zvýšení platů politiků, ale návrh Sněmovnou prošel, jak se cítíte?
Zásadně jsem byl proti zvýšení platů. Nešel jsem do politiky s úmyslem, že to bude moje obživa, nebo abych se tady obohatil. Celý život jsem musel poměrně tvrdě pracovat, abych uživil rodinu, lidi kolem, ale i sebe. Znám dobře cenu práce a peněz. Rozumím tomu, že funkce vrcholného politika je náročná a odpovědná, že musí být dobře zaplacena. Přesto si ale myslím, že by platy politiků určitě tak vysoké být nemusely. Pokud se nedaří státu, tak by se platy politiků neměly zvyšovat vůbec. Vím, že s platy politiků je to poněkud složité díky platnému zákonu. Nejsem právník, a tak dalece této problematice nerozumím. Přesto si ale myslím, že platy politiků se nyní zvedat neměly. Na to stačí zdravý selský rozum. Nelíbí se mi také, když ve Sněmovně sedí poslanec, který je zároveň třeba hejtmanem a bere dva platy. To také není úplně košer.
Máte také svůj program, se kterým jste šel do voleb. Pracujete na něm?
Snažím se. Myslel jsem si, že se mi podaří prosadit zákony, nebo jejich novely, které se týkají koní a sportu. V této oblasti je velké množství „věcí“, které by se měly změnit. Potřebujeme například změnit loterijní zákon tak, aby se u nás daly brát sázky na takzvaný totalizátor, tedy na závody živých zvířat. Návrh už mám rozpracovaný, možná to do konce ledna načteme a zkusíme prosadit. To je věc, která tady měla být dávno. Navíc to státní pokladnu nebude stát ani korunu. Naopak by z toho mohly do státní kasy přijít nějaké peníze.
Už delší dobu rezonuje napříč Českou republikou kauza hřebčína Napajedla. V této věci se hodně angažujete. Podaří se tuto památku a tradici zachránit pro další generace?
Pracujeme na tom, jak to jde. Samozřejmě potřebujeme, aby se v České republice znovu choval anglický plnokrevník. Ovšem bez podpory to určitě nepůjde. Už se podařilo za posledních pár měsíců v tomto směru něco udělat. Naším cílem je, aby se podpora chovu anglického plnokrevníka v Čechách obnovila. Možná to dopadne tak, že chov anglického plnokrevníka nakonec nebude prodělečný, ale aspoň soběstačný. Bývalý hřebčín v Napajedlích je velký případ. Jde především o velmi cenné pozemky a pastviny, které jsou historicky nedílnou součástí hřebčína. Je naprostou iluzí, že by třeba hřebčín koupil zájemce se záměrem chovat anglického plnokrevníka a neměl by k dispozici pastviny a pozemky. Hřebčín bez pastvin nemá cenu.
Na ty pastviny si prý brousil zuby jakýsi developer a chtěl tam stavět. Někteří lidé to dokonce označili za zločin.
Je to tvrdé, ale bohužel je to tak. Pastviny jsou přitom přesně na míru koním. Stát by měl udělat naprosté maximum, aby hřebčín v Napajedlích znovu postavil na nohy. Jde o národní kulturní dědictví.
Budete znovu kandidovat do Sněmovny?
Zatím nevím. Jak už jsem řekl, musím nabrat co nejvíc zkušeností. Ještě před volbami si sám pro sebe musím vyhodnotit, zda jsem ve Sněmovně byl něco platný. To je pro mě velmi důležité. Proto narovinu říkám, že v tomto okamžiku nevím, zda do voleb na podzim půjdu.