Cyril Svoboda o V4: Fiala se Fica malicherně stranil, Babiš je pragmatik

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky se po období ochlazení znovu sešli ve čtvrtek v Bratislavě. Obnovení této spolupráce považuje za důležité bývalý ministr zahraničí a zakladatel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Situace v Evropě se podle něj výrazně mění a není možné, aby spolu představitelé středoevropských států nemluvili. „Přestat komunikovat byla chyba,“ říká Svoboda o přístupu bývalého premiéra Petra Fialy.

V čem podle vás byly hlavní příčiny krize V4, kdy představitelé členských států přestali v jejím rámci spolupracovat?

Důvody byly ryze osobní. Tehdejší předsedové vlád i prezidenti spolu nebyli schopní komunikovat. Nemělo to vlastně nic společného s Visegrádem, protože každý z představitelů, který se bránil komunikaci, to dělal z čistě domácích vnitropolitických důvodů. Myslím, že úplně malicherně, protože voličům je jedno, zda se premiér Tusk setká s premiérem Péterem Magyarem nebo premiérem Babišem. Reálný důvod k přerušení spolupráce neexistoval žádný.

Jakou roli sehrál bývalý maďarský premiér Orbán?

Tato otázka je velmi důležitá. Viktor Orbán je jednou z nejvýraznějších osobností moderních dějin Evropy, tedy samozřejmě i Maďarska. Zároveň je kontroverzní. Právě on vedl velký konflikt s Evropskou unií jako takovou. Blokoval otázku migrace a další důležité věci. Ovšem i náš bývalý premiér Petr Fiala (ODS) nemusel souhlasit s Orbánem a jeho migrační politikou, s postojem k Evropské unii a k Ukrajině. Ale byla řada témat, na kterých se mohli shodnout. Úkolem politiků je spolu mluvit, stýkat se a jednat. A nemusí spolu ve všem souhlasit. Přestat komunikovat je chyba.

Jak do tohoto dění zapadla osoba slovenského premiéra Roberta Fica?

To je ze stejného soudku. Robert Fico také přišel s úplně odlišnou politikou, než tehdy byla a stále je hlavní linie v Evropské unii. Náš bývalý premiér Fiala se s ním z čistě vnitropolitických důvodů nestýkal a omezil setkávání na vládní úrovni. Byla to chyba. Voličům je nesympatické, když se sousedi nepotkávají.

Expremiér Petr Fiala tedy sehrál poměrně důležitou roli v ochlazení vztahů uvnitř V4?

Samozřejmě. Velkou roli, protože on byl prototypem tehdejšího hlavního proudu Evropské unie. Dělal všechno pro to, aby nikde nebyl stín pochybnosti o tom, že by to mohlo být jinak. To vedlo k tomu, že se zablokovaly vládní konzultace mezi Českou republikou a Slovenskem, že se nestýkala naše vláda s Viktorem Orbánem. No a podívejte se. Přešlo pár let a je všechno jinak. Proto znovu opakuji, že rozumím tomu, když si představitelé různých politických stran a různých proudů nerozumí v některých otázkách. Nesouhlasím ale s tím, že se spolu nestýkají.

Visegrádská čtyřka se opět probudila. Jde také o výsledek politických aktivit premiéra Babiše (ANO) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé)?

Sehráli v tom svoji roli. Jsou v této oblasti pragmatičtější a mají realističtější přístup k některým důležitým věcem. Ani oni se nemohou na všechno dívat shodně například s premiérem Magyarem. Je ale sympatické, že jsou schopni se přenést přes tyto rozpory, abychom mohli diskutovat o tom, v jakých oblastech můžeme postupovat společně. To je velmi důležité.

Začne V4 po čtvrtečním jednání v Bratislavě pracovat naplno?

Nepochybně. Především o obnovení usilují Poláci. Jsou si vědomi toho, že představují regionální mocnost. Zároveň ostatní členské státy Visegrádu vědí, že když budou dohromady s Polskem, tak mohou velmi výrazně ovlivnit některé kroky v Evropské unii. Například otázky emisních povolenek, migrace, Green Dealu a dalších citlivých témat. V Evropě můžete něco změnit jenom tehdy, když vytvoříte koalici. A koalice s Polskem má hodně hlasů. Proto si myslím, že bude velký zájem pokračovat dál, protože tady jsou k řešení velmi silná témata.

Evropou silně zarezonovalo vítězství AfD v Sasku-Anhalsku v Německu. S tím úzce souvisí otázka nelegální migrace. To je důležité téma i pro V4…

Určitě ano. Pokud Německo provede restriktivní opatření v této oblasti, tak to dopadne na nás. Například migrace z Ukrajiny i z dalších zemí bude končit na slovenském, českém, polském území. Proto nás tato věc samozřejmě výrazně musí zajímat. 

Jak by v této oblasti měly postupovat státy V4?

Migrace je problém jako takový. První vlna, která přichází, se vždycky adaptuje. Protože ti lidé v ní mají k migraci vážný důvod. Druhá vlna se adaptuje pouze částečně. Třetí už neadaptuje vůbec. Naším společným úkolem je, že se musíme bránit druhým a třetím vlnám. První potíže nedělá. To teď vidíme i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Až to, co přijde po ní, bude ohrožující. Na to se musíme soustředit.

Jaký význam má oživení V4 pro Českou republiku?

Je velmi dobře, že se konečně nadechla a opět spolupracujeme. Znamená to, že teď vlády mají k sobě blízko. Existují totiž témata, která máme společná, a oblasti, kde se lišíme. Tak to bude vždycky. Myslím ale, že navzdory určitým rozdílům je potřeba udržet velmi intenzivní komunikaci a spolupráci. Tuto iniciativu velmi vítám.

Nejdůležitější témata?

Kromě zmíněné migrace a dopadů Green Dealu si velkou pozornost také zasluhují evropské systémy emisních povolenek ETS1 a ETS2. Aby bylo možné v Evropě postupně prosadit změny, je potřeba, aby byla vytvořena koalice. Nyní je důležité, aby se Visegrád dohodl, kde má společnou pozici, aby vystupoval v Evropské unii jako celek.

Které další oblasti k jednání jsou podle vás pro Českou republiku podstatné?

Musí se také hovořit o válce na Ukrajině a zabývat se otázkou, co s ní dál. Zároveň nelze přehlížet širší změny, ke kterým v Evropě dochází. Ani proměnu názorů obyvatel jednotlivých evropských zemí. Tyto otázky je třeba znovu diskutovat a možná některé otázky přehodnotit.

Zůstávají mezi zeměmi V4 jisté třecí plochy?

Obnovení spolupráce samozřejmě neznamená, že by zmizely všechny sporné otázky uvnitř V4. Ty samozřejmě zůstanou i nadále, protože nejsme úplně jednolití. Například Maďarsko a jeho otázky, které se týkají Benešových dekretů nebo revize pozemkových úprav na Slovensku.

A otázka společné evropské měny?

Tam rozdílné postoje existují také. Slovensko je součástí eurozóny, zatímco ostatní země Visegrádské skupiny euro nepoužívají. Budeme se vždy lišit v různých oblastech. To ale vůbec nebrání intenzivní spolupráci.

Dále čtěte: 

Slovenská recepce: Fiala ji bojkotoval, Babiš teď přišel s půlkou vlády

Visegrádská skupina vznikla 15. února 1991 v maďarském Visegrádu jako spolupráce Československa, Polska a Maďarska. Po rozpadu Československa v roce 1993 ji tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Původním cílem byla spolupráce při návratu postkomunistických zemí do Evropy a jejich integraci do NATO a EU. Po vstupu do EU se V4 zaměřila na koordinaci postojů k evropským otázkám, bezpečnosti, energetice a migraci. V posledních letech ji oslabily rozdílné postoje jednotlivých zemí k válce na Ukrajině a k některým otázkám evropské politiky.