Daniel Kunc (Zelení): To ruský děda vyprávěl vnoučatům, že došel až do Berlína

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Zastupitel Prahy 4 za Zelené na svém Facebooku 13. února ke generační paměti české versus ruské

Když jsem byl kluk, vyprávěl mi děda, jak si jej za mlada pozval ředitel továrny do kanceláře a pochválil jej za dobrou práci. Děda byl z chalupy, z rodiny slévače, ale udělal si strojní průmyslovku a po ní nastoupil do strojírenského podniku do Prahy. Jakou práci tehdy dělal, nevím, ale už zřejmě nestál u soustruhu a kreslil u rýsovacího prkna. Příhodu děda doplnil tím, že jej pan ředitel pohostil kávou se smetanou, že to bylo něco.

Děda tím chtěl ilustrovat to, že měl úspěch, že začal dráhu, dnes by se řeklo selfmademana, ale také to byla ilustrace toho, jaké byly za první republiky poměry, pro obyčejného kluka z chalupy to bylo vyznamenání, když mu takto osobně děkoval ředitel firmy.

Podobných historek z rodiny mám celou řadu, tvoří nějakou mezigenerační paměť a zkušenost. Samozřejmě na ně má navazovat čtení, vzdělání, čtení apod. Ale ta paměť je myslím základem pro to, jak chápeme svět.

Na Rusko míří oprávněná kritika, není to jen Putin, ruský šovinismus, přesvědčení, že mají právo na to určovat, jak mají nebo nemají žít sousedé, to je zřejmě v Rusku všeobecně rozšířené. Přirovnání k pobláznění Němců nacismem ve třicátých letech, přesvědčení o vlastní morální nebo jaké nadřazenosti, zřejmě není od věci. Jenomže, jak asi mohou uvažovat, když hlavní pozitivní vzpomínka, co ruský děda vyprávěl vnoučatům v Rusku, co se mu podařilo, byla, že došel až do Berlína?

Publikováno se souhlasem autora

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze