Desítka v Senátu. Obhajuje Renata Chmelová

PŘEDSTAVUJEME SENÁTNÍ OBVODY Konstrukce jednomandátových volebních obvodů, především ve městech, se občas pěkně vyřádí na jejich tvaru. V Praze je v tomto směru asi nejkurióznější senátorský obvod nazývaný Praha 10. Obvod, kde obhajuje mandát Renata „VLASTA“ Chmelová ale nabízí mnoho dalších zajímavostí.

Gerrymandering, to je mezinárodně známý pojem zkoumající tvar volebních obvodů. Ve světě se občas děje, že politici využijí příležitosti a nakreslí je tak, aby zahrnovaly co největší množství jejich voličů a co nejméně od konkurence. To dává smysl, zejména když se v obvodu obsazuje jenom jeden mandát a platí zásada „vítěz bere vše“. Při tomto kreativním limitování hranic často vznikají velmi kuriozní plochy, které pak vstupují do učebnic a ještě po desítkách let se o nich učí studenti politologie.

Někdy ale podobně pozoruhodný tvar vznikne i bez podlého záměru, prostě proto, že to jinak nejde. Což je i případ pražských senátorských obvodů. Hlavním cílem při jejich vzniku bylo, aby všechny obvody byly přibližně stejně lidnaté. Tak se stalo, že jako číslo 22 na jihozápadě Prahy byl utvořen obvod, který zahrnoval dvě v podstatě oddělené části, spojené na severu úzkým pruhem. A navíc jeho podstatná část vůbec nepatří do katastru Prahy 10, podle které je nazýván.

Letos tedy půjdou k senátním volbám voliči ve Vršovicích, Strašnicích, Záběhlicích a Malešicích na Praze 10, ale také ve vedlejších Štěrboholech. Tím však nekončíme, senátní obvod pokračuje na východ rozsáhlým katastrem Dubče.

Ostrý pravičák Kondr

Jak z popisu vyplývá, obvod Praha 10 patří mezi pražské okrajové, kde dominují periferie a sídliště. Takže vlastně nepřekvapí, že v prvních senátorských volbách tu v atmosféře devadesátých let vyhrál Milan Kondr, považovaný v ODS za jednoho z nejostřejších antikomunistických radikálů. Inženýr z ČKD začal svou politickou kariéru výzvami ke konfiskaci majetku KSČ, pak se předvedl jako zcela neřiditelný svéráz v pozici primátora (kolegům radním došla s jeho osobitostí trpělivost po necelých dvou letech) a v roce 1996 zkusil nakopnout svou kariéru právě na „desítce“.

A povedlo se mu to mimořádně. Stal se jedním ze čtyř senátorů, které zvolili hned v prvním kole. Získal 50,84 procent hlasů. Konkurovat mu nedokázal kandidát ČSSD, profesor medicíny Václav Kordáč, ani právník Oldřich Choděra za lidovce. Nejméně hlasů ze všech získal Jaroslav Anděl, který se alespoň stal ve 92 letech celostátním rekordmanem coby nejstarší kandidát a jako takový pronikl i do pořadu S politiky netančím Miloslava Šimka a Zuzany Bubílkové.

Milan Kondr se stal předsedou senátního klubu ODS a jednou z nejvýraznějších tváří nového tělesa české politiky, jak bylo jeho zvykem a přirozeností.

O dva roky později ale při obhajobě svého suverénního vítězství čelil velmi silné soupeřce. Zuzana Roithová byla bývalou ředitelkou vinohradské nemocnice, ale především ministryní zdravotnictví v populární úřednické vládě Josefa Tošovského. Kondra dokázala porazit už v prvním kole, ve druhém pak získala dvojnásobek jeho hlasů a stala se druhou senátorkou za Prahu 10, první s plným šestiletým funkčním obdobím.

Aby totiž bylo možné rozdělit Senát na třetiny obměňované po každých dvou letech, museli první senátoři z jedné třetiny obvodů strpět zkrácení mandátu na dva roky, a druhá třetina na čtyři. Praha 10 spadla díky svému číslu obvodu 22 do první skupiny.

Zuzana Roithová, ač zvolena bez stranické příslušnosti, v roce 1999 vstoupila do KDU- ČSL a v jejím klubu se stala jednou z nejviditelnějších senátorek. V květnu 2004 byla v historicky prvních eurovolbách zvolena poslankyní Evropského parlamentu a tím zanikl její mandát v Senátu. Protože však už o čtyři měsíce později měly proběhnout řádné volby, ty doplňující (kterými má být mandát v případě uvolnění obsazen do konce řádného termínu) už se nekonaly.

Deset let se Štětinou

V říjnu 2004 nad kandidátními lístky zajásali fanoušci historie, za ODS totiž kandidoval Jan Malypetr, stejnojmenný vnuk jednoho z premiérů z časů první republiky. Sestava adeptů obsahovala i jiná zajímavá jména, třeba prostořekého disidenta Johna Boka za Balbínovu poetickou stranu, nebo mezinárodně slavného romského hudebníka Antonína Gondolána. Kandidoval také známý ekonom Lubomír Mlčoch nebo známá tvář české krajní pravice Jan Skácel.

Všechny ale nakonec porazil Jaromír Štětina, kandidát Zelených. Někdejší novinář a cestovatel, který inspiroval vznik neziskové organizace Člověk v tísni, se proslavil reportážemi z války v Čečensku. Jana Malypetra z ODS porazil ve druhém kole, když první prohrál, ale získal podporu ostatních kandidátů.

V roce 2010 pak Jaromír Štětina dokázal senátorský mandát obhájit, opět proti kandidátovi ODS, kterým tentokrát byl starosta Prahy 10 Vladislav Lipovský. Volby se nesly především ve znamení medializace jeho komunálních skandálů, radnice desátého obvodu tehdy byla spojována s podnikatelem Tomášem Hrdličkou a opravdu neměla dobrou pověst.

Další kandidáti dvěma nejsilnějším nestačili, ať to byl Miroslav Svoboda za ČSSD nebo Eva Svoboda za SPOZ. Senátní volby na Praze 10 v roce 2010 byly také jednou z mnoha neúspěšných politických kandidatur Jany Bobošíkové, která ale tentokrát získala 9,20 procent hlasů, což patřilo mezi jejími výsledky k těm lepším.

Zelená, zelená...

Po Zuzaně Roithové i Jaromír Štětina „povýšil“ do Evropského parlamentu, protože však tehdy do vypršení jeho mandátu ještě chyběly více než dva roky, vypisovaly se doplňovací volby. A ty v září 2014 překvapily mimořádně vysokým počtem kandidátů. Znovu po letech se voličům připomněl Oldřich Choděra, tentokrát v barvách ODS. A také třeba Antonín Panenka, jedna z největších hvězd desátého obvodu na fotbalových trávnících.

Finále ale nakonec obstaraly dvě dámy. Profesorka lékařka Jana Dušková v barvách hnutí ANO a biochemička Ivana Cabrnochová za ČSSD a Zelené mezi sebou měly po prvním kole rozdíl pouhých 32 hlasů.

I ve druhém se opakoval těsný výsledek, a opět ve prospěch kandidátky ČSSD a Zelených. Se ziskem 3 664 hlasů se na dva roky stala zástupkyní Prahy 10 v horní parlamentní komoře.

Pokus o obhajobu v řádných volbách roku 2016 ovšem magistře Cabrnochové nevyšel. Vůbec nepostoupila do druhého kola, když ji předběhla kandidátka lidovců a Pirátů, lokálně známá občanská aktivistka Renata Chmelová, ale také lékař Jiří Holubář v dresu TOP 09 a profesorka Eva Kislingerová za hnutí ANO.

Za sebou nechala třeba záchranáře Zdeňka Schwarze, který už dříve senátora dělal, kandidátku kdysi dominující ODS, výrazného ředitele školy Miroslava Korandu nebo hudebníka Felixe Slováčka. V jeho případě možná voliče nad lístkem zmátlo uvedení občanského křestního jména Antonín a populární saxofonista tak získal pouhých 207 hlasů.

Druhé kolo vyhrála Renata Chmelová, pro kterou to byl začátek úspěšného politické tažení. O dva roky později se po komunálních volbách stala na Praze 10 za kandidátku s poetickým pojmenováním „VLASTA“ i starostkou. Z této funkce byla zastupiteli odvolána letos v červnu kvůli kontaktům se zatčeným náměstkem primátora Petrem Hlubučkem.

Letos zvláštně tvarovaný obvod od Vršovic po Dubeč nabízí méně početnou, ale přesto silnou konkurenci.

Renata Chmelová svůj mandát obhajuje, tentokrát s podporou Zelených, hnutí STAN, strany LES a senátního klubu SENÁTOR 21.

Proti ní stojí kandidát vládního seskupení SPOLU, kterým je uznávaný profesor z IKEM, kardiochirurg Jan Pirk. Dále kandidát ČSSD Štěpán Kavur a nebo poslanec za SPD Jiří Kobza. Místně známou tváří je Bohumil Zoufalík, bývalá starosta, který kandiduje za Hnutí pro lepší desítku.