foto: PrahaIN.cz/Řečníci na čínské recepci (zleva): Tomio Okamura, Andrej Babiš a velvyslanec Qian Zhou
Nový čínský velvyslanec v Praze zaznamenal hned na začátku svého mandátu velký úspěch: na státní recepci pořádané jeho velvyslanectvím se objevili český premiér, předseda Poslanecké sněmovny a ministr obrany. Předchozí česká vláda přitom podobné akce bojkotovala.
V úterý předal své pověřovací listiny prezidentu Petru Pavlovi, ve středu ho svou návštěvou poctil sám český premiér Andrej Babiš (ANO). Nový čínský velvyslanec v Praze Qian Zhou zažil velkolepý nástup.
Na recepci k 77. výročí založení Čínské lidové republiky v pražské Bubenči vítal jednoho českého prominenta za druhým. Ještě před premiérem dorazili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a náměstkyně ministra zahraničí Marie Chatardová.
Rozhodnutí padlo na poslední chvíli
Podle informací zpravodajského serveru PrahaIN.cz se premiér Babiš rozhodl přijmout pozvánku na recepci na poslední chvíli. Chtěl tím dát najevo, že svůj záměr obrátit vztahy s asijskou velmocí bere vážně.
Ještě před rokem byla totiž situace úplně jiná. Ministři vlády Petra Fialy (ODS) se čínských recepcí osobně neúčastnili. Odráží to dlouhodobě chladnější vztah k Pekingu i protchajwanský postoj české diplomacie pod vedením Jana Lipavského (pův. Piráti, poté nestr.). Ten na oficiální čínské akce vysílal zástupce na nižší úřednické či protokolární úrovni.
Hlavními hvězdami čínských recepcí tak dříve bývali čeští politici z řad opozice nebo bývalí ústavní činitelé, například exprezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, který byl přítomen i letos. Miloš Zeman chyběl. Mezi návštěvníky byl také expremiér Jiří Paroubek a bývalí předsedové českých komunistů Vojtěch Filip a Kateřina Konečná.
Exprezident Klaus je tradičním návštěvníkem čínských recepcí Foto: PrahaIN.cz
Oteplení po deseti letech
Nový čínský velvyslanec překvapil přítomné projevem v češtině, který přečetl s velmi dobrou výslovností.
To přimělo Andreje Babiše, aby po připravené zdravici v angličtině pokračoval improvizovaně česky. Právě tato část jeho vystoupení byla nejzajímavější. Babiš zavzpomínal, že navštívil Čínu jako ministr financí spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou a že se účastnil oficiálních akcí během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze před deseti lety.
Tehdy prezidenti obou zemí, Zeman a Si Ťin-pching, podepsali strategické partnerství. Většina konkrétních dohod ale zůstala na papíře a po odchodu Miloše Zemana vztahy obou zemí významně ochladly.
Babišova vláda se nyní pokouší o pragmatický obrat. Svědčí o tom i premiérův plán navštívit Čínu v čele velké delegace v první polovině příštího roku. „Čínu jsem úplně poprvé navštívil v roce 1982. Tehdy jsem prodával československé plasty přes japonské firmy. Těšil jsem se, že navštívím Velkou čínskou zeď, ale nepovedlo se mi to, protože začalo sněžit. Doufám, že to vyjde, až Čínu navštívím teď,“ dodal premiér.
„Potěšilo mě, že pan velvyslanec použil slovo mír,“ pokračoval Babiš. „To je slovo, které neslyším často. Války pokračují. Myslím si ale, že Čína může jako velmoc přispět k tomu, aby tyto války skončily.“
Není vše sluncem zalité
Andrej Babiš a po něm také Tomio Okamura, který byl v Číně nedávno, mluvili o tom, že chtějí dosáhnout zrušení víz pro české občany a obnovení většího počtu přímých linek mezi oběma zeměmi.
Oba vrcholní politici se pak v doprovodu velvyslance a jeho manželky vydali na zahradu, kde se zúčastnili slavnostního oběda. U jejich stolu byli také Václav Klaus, Jiří Paroubek či Babišova pravá ruka, šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha.
Kulturní vložka v podání dětí z čínské školy v Praze Foto: PrahaIN.cz
Snaha o oteplení česko-čínských vztahů byla na recepci v pražské Bubenči více než zjevná. Vztahy ale letos kalí dva případy s nejasným pozadím i výsledkem. V lednu 2026 zatklo české Národní centrum proti terorismu ve spolupráci s kontrarozvědkou (BIS) čínského občana podezřelého ze špionáže.
V polovině července 2026 pak čínské úřady oznámily, že v Číně zadržely a vyšetřují českého občana pro podezření z „ohrožení státní bezpečnosti“. Zda jde o čínskou odvetu a zda tyto případy mohou překazit Babišovu cestu do Pekingu, se teprve uvidí.
„Povinná“ literatura Foto: PrahaIN