foto: Jan Kudrna, se svolením/Jan Kudrna
ROZHOVOR: Benzín zdraží, topení také. Green Deal se dotkne každého. Jedinou šancí na změnu je politické rozhodnutí vlády. O tom, co teď platí a co nás čeká, hovoří v rozhovoru pro PrahaIN.cz ústavní právník Jan Kudrna.
Pane docente, lze Green Deal nějak právně zvrátit, například přes Ústavní soud?
Změna právní cestou, myšleno soudní, nepřichází v úvahu. Soudy jsou zákonem a právem jako takovým vázány, nejsou oprávněny části zákonů neaplikovat. Nedodržení práva Evropské unie by Českou republiku vystavilo citelným sankcím. Jediná možná cesta změny je cesta politická. Tedy v té části, nakolik se jedná o náš závazek vůči právu Evropské unie, usilovat o jeho změnu. To může udělat v tomto okamžiku jedině vláda. Jediná možnost je politická. Otevřít to téma na evropské úrovni a pokusit se přesvědčit ostatní státy.
Jak chápat nová pravidla, která fakticky zavedou „daň z emisí“, ale určují ji tržní mechanismy?
Formálně se nebude jednat o daň, ale materiálně bude poplatek působit jako daň. I kdyby se o daň jednalo, naše Listina základních práv a svobod stanoví, že daně lze ukládat na základě zákona. To v tomto případě bude splněno. Samozřejmě určování výše platby s charakterem daně na burze je krajně neobvyklé. Možná poprvé v dějinách bude výše daně de facto určována burzou. To je zcela nový prvek v daňové politice. Náš Ústavní soud, stejně jako teorie, uznávají širokou daňovou svrchovanost státu. Jednoduše řečeno, stát může zdanit v podstatě cokoliv, pokud to nebude provedeno zjevně diskriminačním způsobem a výše platby nebude mít rdousivý charakter.
Co to znamená pro občany? Může stát chránit nízko a středně příjmové skupiny, jak to slibuje?
Podle mého názoru nemůže, ačkoliv to vidím jako zásadní problém. To je stav trvající desetiletí, platíme často západoevropské ceny, ale naše mzdy jsou v porovnání s většinou starých členských zemí výrazně nižší. Je tedy otázkou, proč by to nyní mělo být jinak. Dopad u nás bude po přepočtu přes kupní sílu zhruba 2,5krát vyšší než třeba v Německu nebo Rakousku. Benzín může zdražit o čtyři až pět korun, topení o třicet až čtyřicet procent, což může být pro mnoho lidí likvidační.
Tuším, že typická oběť těchto rozhodnutí je občan, který žil na vesnici, vlastními rukama postavil dům, aby byl zajištěný na stáří. Neměl velké příjmy, často pracoval v zemědělství nebo místní továrně a dnes má malý důchod. Paradoxně je v dnešní době majetný, protože má dům, ale nezatopí si, protože mu důchod nestačí. Dá se vůbec v právní rovině taková situace řešit, nebo je tento typ nespravedlnosti zcela mimo možnosti státu?
Právo na to nemá nástroj. Jedinou možností jsou kompenzační programy, ale i ty jsou v rukou státu. Navíc občané nebudou dostávat kompenzace přímo, ale formou podpůrných opatření. To samozřejmě nejvíc zasáhne nízko a středně příjmové domácnosti.
Toto téma se začalo více řešit až teď. Proč?
Nevím, jako by tohle téma ani neexistovalo. Přitom je velmi zásadní. Vidím to ale jako daleko širší problém, který se týká celé společnosti, včetně sdělovacích prostředků. Systém nových emisních povolenek se neobjevil před měsícem. Je připravován řadu let a nikoliv v utajení. Až na výjimky se v médiích nestal výraznějším tématem. Ale zdaleka nejde jen o problém médií. Ani veřejnost se o toto téma nezajímá a nevyjadřuje se k němu. Nezaznamenal jsem ani větší aktivitu politických stran nebo občanských iniciativ. Toto přeci mělo být primárním tématem, spolu s otázkou zákazu aut se spalovacím motorem, loňských voleb do Evropského parlamentu. Odtamtud se odvíjí nová Komise EU a její politika. Nestalo se tak. V podstatě byl vloni potvrzen, i v České republice, nastoupený kurz. Ne všichni s ním souhlasí, ale ti nespokojení nejsou vidět.
doc. JUDr. Jan Kudrna , Ph.D. je ústavní právník a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá otázkami státní suverenity, ústavních limitů a právních důsledků členství České republiky v Evropské unii. Ve veřejném prostoru se opakovaně vyjadřuje k zásadním otázkám klimatické politiky EU i právní vázanosti států včetně Česka. Green Deal podle něj představuje právně nezvratitelný rámec, jehož dopady budou výrazné – především na nízkopříjmové obyvatele.