Dramatická dvouminutovka: Rakušan si to šel vyříkat s příznivci Ruska

VIDEO: Na Národní třídu dorazil v pátek kolem desáté hodiny ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po tiché vzpomínce se odebral mezi lidi a začal hovořit s několika muži. Ti měli řadu dotazů, týkaly se zejména Ukrajiny a ruského prezidenta Putina.

Místy nesrozumitelná debata se nesla v duchu otázek na Rusko, český dluh a českou podporu válkou zasažené Ukrajině. Šéf resortu vnitra několik minut stál pár centimetrů od zmíněných mužů a snažil se jim odpovídat.

Během řeči neustoupil o píď.

„Víte, co mě štve? Že ty dezinformace, které jste považovali za dezinformace, se ukázaly, že tak nejsou,“ uvedl jeden z mužů. Zároveň se Víta Rakušana ptal, proč České republika platí ukrajinský dluh. „Jaký ukrajinský dluh?“ opáčil Rakušan. „Víte, proč podporujeme Ukrajinu? Protože je Putin diktátor,“ doplnil.

Několik přítomných se po těchto slovech rozesmálo.

„Vy se smějete? Smějete se tomu, že tam umírají lidi? Tomu se smějete?“ zeptal se jich člen Fialova kabinetu. „Ale vždyť ty lidi tam umírali už v roce 2014, pane Rakušane,“ odpověděl jeden ze skupiny.

Hlavní postava debaty. Foto: PrahaIN.cz

Tak daleko zašla demokracie…

„Já jsem Ukrajinka ruského původu a nikdy nás nikdo nediskriminoval,“ ozvala se z hloučku přítomných žena.

Ministr vnitra se potom znovu vyjádřil k popsanému smíchu. „Víte, že se smějete tomu, že tam umírají lidé. Já měl doma ženskou, které v té rodině zabili několik lidí, a ještě se mě ptáte, kolik jsem za to měl, to ukazuje na to, jak uvažujete,“ doplnil.

Jeden z mužů chtěl vzápětí vědět, proč Česká republika nepodala trestní oznámení například na někdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona, který prý také může být považován, stejně jako Putin, za válečného zločince.

Zástupce vládnoucí koalice na to pochopitelně nereagoval. Řekl jen, že on žádná trestní oznámení nepodává.

Celou debatu ukončil předseda hnutí STAN s tím, že je rád, že se dne 17. listopadu dostala demokracie tak daleko, že lidé mohli na deset centimetrů hovořit se členem vlády a říct mu, co si myslí.

„Ale to jsme se takhle bavili i dřív,“ oponovali ihned muži.

Vyhrocenou diskusi sledovali policisté i novináři. Trvala přibližně dvě minuty.