Egyptolog Bárta varuje před bezhlavým používáním AI

ROZHOVOR: Český egyptolog a vědec varuje. Rozhodování vlád musí být podle něj založeno na tvrdých datech, ne na náladách sociálních sítí. „Klíčová je obranyschopnost, fungující instituce, občanská společnost a důvěra lidí ve stát. Bez toho nám nepomůže žádná strategie na papíře,“ řekl serveru PrahaIN.cz senátor Miroslav Bárta (za STAN s podporou TOP 09).

Varoval jste před nehlídanými dopady umělé inteligence. Jaké konkrétní kroky by podle vás měla Česká republika podniknout, aby minimalizovala bezpečnostní rizika AI?

V tomto ohledu se bojím primárně používání analýz AI v rozhodovacích procesech bez kontroly člověka. Vedle toho sem řadím i dehumanizaci společnosti na základě čistě technicistních rozhodnutí.

Jako senátor se zaměřujete na strategické řízení státu. Jaké konkrétní strategie plánujete prosazovat pro zvýšení odolnosti Česka vůči globálním krizím?

Jako senátor se chci soustředit na to, aby Česko vydrželo tlak současných i budoucích krizí – od bezpečnosti přes energii až po stárnutí společnosti. Nestačí jen hasit požáry, potřebujeme dlouhodobé plánování napříč vládami, založené na datech, ne na náladách sociálních sítí. Klíčová je obranyschopnost, fungující instituce, občanská společnost a důvěra lidí ve stát. Bez toho nám nepomůže žádná strategie na papíře. Proto také připravuji s právníky analýzu toho, co by měl a má být státní zájem této země. Naše historie a draze nabyté zkušenosti jsou v tomto ohledu bohatou studnicí poučení…

Ve své teorii sedmi zákonů vývoje civilizací uvádíte klíčové vzorce vývoje lidských společností. Který ze zákonů považujete za nejaktuálnější v kontextu současného světa?

Nejaktuálnější je podle mě zákon společenské smlouvy – tedy to, jestli většina lidí věří, že systém je spravedlivý a dává jim šanci. Když se tato důvěra rozpadá, nastupují populisté, dezinformace a rozdělená společnost, a to vždy končí hlubší krizí. Úzce s tím souvisí schopnost přizpůsobit se novým technologiím a energetice. Kdo to nezvládne, začne rychle zaostávat. A pokud jde o zákon, který říká, že vývoj každé společnosti je determinován dostupnými a levnými zdroji, to snad již v dnešní době komentář nepotřebuje.

Vaše dlouholetá práce v Abúsíru vás přivedla k hlubokému porozumění civilizacím. Jak vám zkušenosti z archeologie pomáhají při rozhodování v politice?

Studium civilizací mě naučilo, že žádná není nesmrtelná a že rozhoduje schopnost včas reagovat na změny. Když se díváte na tisíce let lidských dějin, pochopíte, že zkratky nefungují a že jsou důležité instituce, elity a soudržnost společnosti. V politice se proto snažím rozhodovat tak, aby z toho mělo Česko užitek i za desítky let, ne jen do příštích voleb.

Co považujete za nejdůležitější opatření pro podporu vědy a výzkumu v ČR, aby byla země konkurenceschopná globálně?

Potřebujeme stabilní a předvídatelné financování vědy, které nebude kolísat podle toho, kdo právě vládne. Vědcům musíme ubrat byrokracii a víc zapojit soukromé zdroje i mecenáše, jak je běžné v úspěšných zemích. Zároveň si moc přeji, aby se vědci víc podíleli na tvorbě politik, ne jen jako „dodavatelé expertiz“, ale jako partneři při rozhodování.

Kromě AI se často diskutuje o kybernetických útocích, hybridních hrozbách a klimatických krizích. Kterou hrozbu považujete za nejurgentnější pro Česko?

Za nejurgentnější považuji kombinaci kybernetických útoků, hybridních hrozeb a informační války, protože míří přímo na naši demokracii a státní správu. AI i klima jsou obrovská témata, ale jejich dopad zvládneme jen tehdy, pokud budeme mít odolné instituce a informované občany. Proto chci přispívat k posilování obrany i odolnosti společnosti vůči dezinformacím, jinak bude každá krize mnohem dražší. Zde je alfou a omegou vzdělanost, tím myslím především kvalitu základního a středního školství. Bez něj nemůžeme mít ambici být silnou občanskou společností.

Jste nestraník za hnutí STAN s podporou TOP 09. Jak vám tato nezávislost pomáhá prosazovat konkrétní politická opatření?

To, že jsem nestraník, mi dovoluje dívat se na politiku jako na službu, ne jako na souboj týmů. Spolupráce se STAN a podpora TOP 09 mi dávají lidské a intelektuální zázemí, ale zároveň si držím akademickou nezávislost a možnost říkat i nepopulární věci. Mým cílem je, aby se přes stranické hranice prosazovala témata jako bezpečnost, vzdělání a inovace. Obecně můžeme vidět, že relevance politických stran v posledních letech upadá, zejména pro nedostatek leadershipu a jasných vizí.

Jako egyptolog a archeolog jste zvyklý chránit historické památky. Jaké paralely vidíte mezi ochranou kulturního dědictví a ochranou moderního státního systému?

U památek platí jednoduché pravidlo: když se o ně dlouhodobě nestaráte, ztratíte je, často nenávratně. Se státem i demokracií je to podobné. Vyžadují péči, pevná pravidla a respekt k hodnotám, které nás přesahují a stojí a padají se vzdělaností společnosti. V obou případech jde o vědomí, že jsme jen jedna generace v dlouhém příběhu a máme odpovědnost vůči těm, kteří přijdou po nás. Bez toho oboje zmizí jako pára nad hrncem.

Měla by AI podle vás hrát roli při strategickém řízení státu a rozhodování ve veřejné správě? Pokud ano, jak zajistit, aby byla bezpečná a transparentní?

AI by měla být chytrým nástrojem, pomáhat s daty, scénáři a efektivitou úřadů, ale nesmí rozhodovat místo lidí. Potřebujeme jasná pravidla a dohled nad tím, jak se s daty pracuje. Když to zvládneme, může AI posílit naši schopnost lépe předvídat rizika, aniž by podkopala důvěru lidí v demokracii. AI může také obrovsky pomoci v tom smyslu, že se staneme zemí stejných příležitostí. Tou zdaleka nejsme a na to má každý občan této společnosti právo.

Jak vidíte roli odborníků z akademické sféry v české politice v příštích deseti letech? Je podle vás Senát vhodným místem pro takovou odbornou participaci?

Česko zažívá velké změny a bez lidí z akademické sféry v politice hrozí, že nám unikne širší obraz stále složitějšího světa. Senát je pro odborníky ideální, je méně svázaný každodenními střety a dává prostor pro promyšlené zákony a dlouhodobé debaty. Rád bych, aby se stal místem, kde se potkávají vědci, politici, obecně úspěšní lidé s důvěryhodným životopisem a občanská společnost, a společně debatovali o tom, kam má naše země směřovat.