Exministr Tlustý: Stát posílá bilion korun. A my nevíme komu

V letošním roce budou ze státního rozpočtu rozděleny subvence a dotace ve výši bilionu korun. „Děsivé je, že jde o obrovské částky a my vůbec netušíme, kdo jsou příjemci,“ říká v rozhovoru pro server PrahaIN.cz exministr financí Vlastimil Tlustý.

Dluh České republiky podle stavu k 31. březnu 2026 dosáhl 3,72 bilionu korun. Jak hodnotíte přístup bývalé vlády Petra Fialy (ODS) a současného kabinetu Andreje Babiše (ANO) k rostoucímu zadlužení České republiky?

Během existence obou vlád bylo zadlužení České republiky zvýšeno o zhruba 2 biliony korun. Zároveň dramaticky narůstají splátky dluhu i úroků. Vládní kabinety tomu říkají „obsluha státního dluhu“, aby tomu nikdo nerozuměl. Ve skutečnosti jsou to normální úroky, jak je lidé znají ze svých půjček.

Co je příčinou tohoto růstu?

Zaprvé roste základ. Napřed byl státní dluh 1,5 bilionu a teď je přes 3,5 bilionu. A růst základu znamená nárůst platby.

Zadruhé tím, že se Česká republika posouvá od spolehlivého dlužníka směrem k méně spolehlivému, rostou i úrokové sazby. Před deseti lety jsme platívali do dvou procent. Teď už je to přes čtyři procenta.

Před třemi lety stát zaplatil úroky ze svého dluhu ve výši 40 miliard. V letošním roce už to má být nejméně 110 miliard.

To je i pro laika překvapující tempo...

Ano, rychlost růstu je zničující. Co považujete za hlavní problémy dnešní situace v České republice – penze, platy zdravotníků a příslušníků bezpečnostních sborů nebo výstavbu komunikací? U každého takového problému odhaduji, že to budou částky typu 5, 10, 15 miliard korun.

Za čtyři roky vzrostla splátka úroku státního dluhu ze 40 na 110 miliard, tedy o 70 miliard. Co všechno by každý rok mohlo být u nás vyřešeno, postaveno, zaplaceno, kdyby k tomu nedocházelo?

A teď tady máme vládu, která tvrdí, že „zatím dobrý“. A to mě děsí.

Jak si vysvětlujete neochotu bývalé i současné vlády se státním dluhem „něco“ razantním způsobem udělat?

Zaprvé neschopnost. Prostě nemají lidi, kteří by dovnitř rozpočtu viděli. Zadruhé se jim nechce, protože necítí potřebu. Je to pohodlné.

Nedávno jste kritizoval, že se ve státním rozpočtu objevují v jednotlivých kapitolách subvence a dotace pro resorty, které dohromady přesahují bilion korun. Teď po vládě chcete, aby vysvětlila, na co budou tyto peníze použity.

V přepočtu to znamená, že na jednoho občana je někomu ze státního rozpočtu posíláno v průměru 100 tisíc korun. Děsivé je, že my zvenčí vůbec netušíme, kdo jsou ti příjemci. Přitom jde o obrovské částky. 

Pokud budou třeba použity na přípravu výstavby atomových elektráren nebo podobně, je to v pořádku. Ale z minulých zkušeností vím, že oni posílají podpory na neuvěřitelné věci, které navíc narušují konkurenční prostředí. Je rozdíl, když si někdo postaví lyžařský areál za svoje peníze, anebo když na něj dostane desítky milionů státních subvencí.

Ať vláda zveřejní jmenný seznam příjemců všech subvencí. Jsem si jistý, že se tam objeví strašná spousta položek, u kterých je naprosto jasné, že stát je platit nemá. A že to je přesně to, jak se dají ve výdajích státního rozpočtu ušetřit stovky miliard, což je v tuto chvíli nezbytné.

Ve kterých oblastech státního rozpočtu se dají podle vašeho názoru ušetřit další finanční prostředky?

Kromě proškrtání nebo úplného zrušení nesmyslných subvencí je na druhém místě snížení nákladů na státní úředníky. Během 20 let jejich počet neuvěřitelně narostl. A s nimi samozřejmě i náklady.

Ekonomové upozornili, že v minulém roce ukončilo činnost 48 tisíc OSVČ. V roce 2024 to bylo téměř 100 tisíc firem a podnikatelů. Platí pořád stará poučka, že snížení daní rozhýbe podnikatelskou sféru?

Samozřejmě. Jsme v krizové situaci a vláda by v této věci neměla vůbec váhat. Mnoho lidí si myslí, že podnikatel může svoje služby nebo výrobky zdražovat podle své potřeby. Ale to není pravda. Když snížíte daně, tak se to projeví schopností lépe konkurovat. Tím pádem se začne více vyrábět a zvýší se počet pracovních míst.