Fiala má nejhorší hodnocení ze světových lídrů

Americká agentura Morning Consult dlouhodobě sleduje postoj veřejnosti ke krokům jednotlivých vlád. Ten vždy hodnotí respondenti v dané zemi. Podle posledních dat je na tom ze všech vybraných světových politiků nejhůře český premiér Petr Fiala.

S jeho politikou nesouhlasí 73 procent Čechů. O tři procenta lépe je na tom jihokorejský prezident Yoon Seok-youl a francouzský prezident Emanuel Macron.

Agentura sleduje politiky z Austrálie, Rakouska, Belgie, Brazílie, Kanady, České republiky, Francie, Německa, Indie, Irska, Itálie, Japonska, Mexika, Nizozemska, Norska, Polska, Španělska, Jižní Koreji, Švédska, Švýcarska, Spojeného království a Spojených států amerických. Statistiky všech dvaadvaceti zemí jsou obnovovány každý týden.

Nejnovější zveřejněné hodnocení (kompletní je ZDE) vyplývá z výsledků shromážděných od 10. do 16. května letošního roku. Respondentů je ve Spojených státech 45 tisíc, v ostatních zemích jde podle jejich velikosti o 500 až 5.000. Výzkum probíhá přes internet. 

Statistická chyba je mezi jedním až čtyřmi procenty.

Podobně velké vzorky dotázaných jsou u nás nestandardní. V českém prostředí je vzorek obvykle mezi 800-1.500 respondenty.

Špatný trend

Nejvíce občanů souhlasí s politikou indického premiéra Narendra Modiho, přesně 78 procent Indů, na druhém a třetím místě je prezident Švýcarska Alain Berset a prezident Mexika Andrés Manuel López Obrador, s nimi souhlasí 62 procent. S 53 procenty následuje premiér Austrálie. Z Evropy je na dalším místě předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová. S tou souhlasí 49 procent Italů, naopak 46 procent jich nesouhlasí. Ještě o trochu lépe je na tom prezident USA Joe Biden, se kterým souhlasí 42 procent obyvatel, 51 procent jich naopak nesouhlasí.

Na opačném konci, na posledním místě, se nachází český premiér Petr Fiala. S kroky jeho kabinetu nesouhlasí 73 procent oslovených, jen 23 procent souhlasí. Špatně je na tom také francouzský prezident Emanuel Macron, s ním souhlasí cirka třetina Francouzů, 70 procent s ním naopak nesouhlasí. Následuje předseda vlády Nizozemska Mark Rutte, norský premiér Jonas Gahr Støre a na šestém místě od konce je polský předseda vlády Mateusz Morawiecki.

Premiér Petr Fiala. Foto: PrahaIN.cz

Zajímavý je také vývojový graf.

Prvního ledna 2022 Petra Fialu schvalovalo 32 procent lidí, na druhé straně stálo 45 procent a ostatní nebyli rozhodnutí. Ještě v březnu ho schvalovalo zhruba 40 procent Čechu a 50 procent bylo proti. V květnu ho již neschvalovalo zhruba 60 procent Čechů a začátkem srpna téměř 70 procent.

V lednu letošního roku se proti němu vyjádřilo 67 procent všech Čechů. Zjednodušeně řečeno se kladná procenta zmenšují a negativní rostou.

Agentura u českého premiéra uvádí (ZDE), že jeho data od 10. března do 15. března kvůli dočasné chybě nejsou dostupná.

Údaje agentury Morning Consult lze považovat za relevantní. Dlouhodobě je cituje jak agentura AP, tak třeba prestižní New York Times (ZDE).

Jak to vidí lokální agentury? Záporné hodnocení současného kabinetu ovšem není ničím překvapivé. Už z výstupů CVVM z března letošního roku vyplývá, že „v dlouhodobějším srovnání je vláda Petra Fialy hodnocena hůře, než všechny předchozí vlády od roku 2014. Ve všech zkoumaných aspektech ale její hodnocení zůstalo výrazně lepším, než bylo hodnocení vlády Petra Nečase v letech 2012 a 2013.“ V citovaném šetření se proti práci vlády vyslovilo 69 procent dotázaných. Podle volebního modelu agentury Kantar by v březnu získala ODS rovnou pětinu všech voličů (ZDE).  Dle březnového volebního modelu Medianu (ZDE) by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí. Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (34,5 procenta), následují ODS (15,5 procenta), SPD (10 procent) a Piráti (8,5 procenta). Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v tomto součtu podporu 41 procent potenciálních voličů.