Filip Dvořák o koaličních jednáních v Praze 1: „Třecí plochy necítím,“ říká v rozhovoru pro PrahaIN.cz

Nikoli tajně, ale v co možná nejširší sestavě – tak v současné době podle slov Filipa Dvořáka, exstarosty Prahy 1 a člena vyjednávacího týmu za ODS, vzniká budoucí koalice v Praze 1.

Můžete přiblížit zákulisí aktuálních jednání o koalici v Praze 1?

Žádné zákulisí není. Jedním z významných subjektů jsou Piráti, minimálně ti jsou zvyklí vše řešit na sociálních sítích. Já osobně jsem také příznivcem jednání v co nejširším kruhu přítomných. Jednání se účastní vždy 3 zástupci každé volební strany, jsem pouze jedním z nich. Celkem 15 osob u stolu, to dává naději na minimalizaci nesprávných interpretací. Osobně jsem také potěšen pro mnohé možná překvapivou podporou mé osoby – v komunálních volbách, kde jsem kandidoval do zastupitelstva, mne hlasy voličů na naší kandidátce posunuly o dvě místa dopředu.

V jaké atmosféře schůzky probíhají a jaký z dosavadních dohod máte vy osobně pocit?

Diskuze je velmi otevřená. Z vystoupení všech přítomných je cítit zájem o Prahu 1 a její obyvatele. Jedinou dohodou je snaha o nalezení takového personálního obsazení Rady a takový průnik volebních programů, aby se v Praze 1 žilo lépe.

Dosavadní rozložení sil nenahrává tradičním spojenectvím, kde vidíte největší třecí plochy s partnery, s nimiž aktuálně stavíte koalici?

Jednání probíhají za účasti většiny subjektů tvořících stávající vládní koalici. Jsem přesvědčen, že se budou schopny dohodnout. Třecí plochy jsem zatím nevycítil. Podrobně se vyjasňuje i problematika trestního stíhání některých zastupitelů, na které například Pirátům velmi záleží.

Hovořili jsme o tom, že je dobré v politickém vyjednávání hned zkraje odkrýt karty a vyjasnit si názory na potenciálně sporná témata. Daří se to v rámci probíhajících jednání?

Na to jistě musí přijít. Zatím probíhají práce na prolínání programů.

Věříte tedy, že má aktuální koalice šanci vydržet po celé volební období? Přeci jen se v ní setkávají subjekty, které by jindy a jinde mohly být spíše soupeři...

Žádná koalice ještě nevznikla. Piráti jsou navíc rozkročeni mezi alternativy dvou koaličních uspořádání. S Prahou sobě a bez ní. Všechny zapojené strany musí vynaložit úsilí, aby bylo maximum témat vyjasněno a minimalizovat překvapení, která mohou nastat. I bez toho sám život za 4 roky dost překvapení přinese.

Jak pohledem dlouholetého politika z Prahy 1 vnímáte aktuálního vítěze voleb, hnutí Praha 1 sobě?

Není to jen Pavel Čižinský, ta volební strana pojala na přední místa mnoho z těch, kteří kandidovali ve volbách 2018 za Zelené. Tím je to mnohem nepřehlednější subjekt.

Je podle vás nyní na stole nějaká varianta, kdy by se Pavel Čižinský dostal do vedení městské části?

Ano, jak jsem uvedl, Piráti stále nechávají otevřenou alternativu koaličního uspořádání s Praha 1 sobě.

Za dobu svého působení v komunální politice jste již leccos zažil. Jak na vás působí vývoj v komunální politice za poslední řekněme dvě volební období? Můžete porovnat, jaký je podle vás osobně rozdíl třeba mezi tím uplynulým a dobou, kdy jste byl radním na magistrátu?

Mnohokrát jsem slyšel kritiku období, kdy Praha nabírala dech. Vše se formovalo. Byli jsme schopni za několik let připravit a schválit územní plán, nastartovali jsme Prahu k úspěchu. Připomeňme, že v těch letech byla Praha chudá. Musela si půjčovat. Nebyli jsme v NATO, nebyli v EU. Panovaly obavy ohledně ochrany investic. Museli jsme usilovat o důvěru rozvinutého světa. Ať si kdo chce co chce říká, ty roky blednou před neskutečnostmi, kterých jsme byli nedávno svědky. Všem nám tenkrát šlo o budoucnost Prahy, o to zodpovědně ji řídit.

Do jaké míry se promítá dnes magistrátní politika do fungování radnice Prahy 1. Nemám teď na mysli samotnou provázanost (například rozpočtovou a legislativní) mezi hlavním městem a jednotlivými městskými částmi, ale spíše tu skutečně praktickou politickou vazbu. Zohledňujete nějak možný vývoj povolebního uspořádání v zastupitelstvu hlavního města ve vlastních koaličních krocích „na jedničce“?

Budu samozřejmě šťastný, pokud se většinově budou obě koalice zrcadlit. To samozřejmě nahrává šancím na rozumnou spolupráci. Při tahu za jeden provaz bude možno hodně problémů snáze vyřešit. Ale ukažme si na příkladu koloběžek, že i když hnutí STAN bylo v koalici na obou úrovních, nepodařilo se s nimi pohnout ani o píď. A pak je tu odvěká, pro mě stále nepochopitelná, řevnivost mezi Magistrátem a Prahou 1. Například díky souboji v roce 1992 mezi starostou Bachnou a náměstkem primátora Exnerem, jehož předmětem byl mimořádný odvod peněz z kasy Prahy 1, pak po mnoho let byla v rámci odvety Praha 1 připravena o výnos z poplatku z ubytovací kapacity.

Na magistrátní úrovni se stále nedaří dosáhnout dohody, spekuluje se i o možné koalici SPOLU s hnutím ANO, kde i řada členů spolu vidí poměrně velký programový průnik. Jak to vnímáte vy osobně? Je podle vás třeba držet i přes komplikace linii jednání na vládním půdorysu, nebo by mohla třeba právě výše zmíněná dvojkoalice na úrovni hlavního města smysl?

Jsem natolik ponořen do jednání na úrovni Prahy 1, že jen držím palec kolegům, aby byli úspěšní.

Kde je podle vás ona hranice mezi celostátní a komunální politikou? Není tomu skutečně tak, jak naznačují i mnohé koalice v krajích a městech, že vládní půdorys ne vždy plně reflektuje lokální nebo regionální specifika?

Jeden z mých učitelů Karel Šplíchal mně vštípil, že politika je především o povahách. Na té komunální úrovni jsou politici blíže lidem i problémům. Proto mnohdy celostátní ideologie bledne před řešením konkrétních problémů.

Praha 1 má svoje specifika... Kde vidíte vy největší úskalí, konkrétní problémy, se kterými si radnice musí poradit? Mohou to být i „prubířské kameny“ chystané koalice?

V uplynulém volebním období jsem se řadil k nejčastěji interpelujícím občanům. Problémy života v Praze 1 jsou mi blízké. Zatím se jedná o obecných tezích. Tam jsem žádný rozpor nenalezl. Bude však záležet na ujasnění si významu slov. Ne každý například slovem eliminace chápe totální konec, šmytec. Přijde však na vyjasňování postojů ke konkrétním tématům, o kterých volební programy mlčely. Vzpomeňme třeba zjitřenou debatu na jednání Zastupitelstva o budoucnosti 1.Slovanského gymnázia v Masné.

Zmínili jsme i vaše působení v hospodářské komoře. Hospodářská komora Praha 1 je zřejmě nejpočetnější v republice. Je podle vás potřeba tento fakt potřeba zohlednit v rámci komunální politiky v Praze 1. Máte nějaký konkrétní plán, jak podnikatele podpořit?

Jsem nepřítelem dotací a podpor. Ježí se mi chlupy, když mnoho podnikatelských plánů začíná položkou dotace. To není žádné podnikání. O to více si vážím všech, kteří podnikají podle konzervativních kritérií. Jsem hrdý, že takové podnikatele sdružujeme. Máme již mnoho let uzavřenu smlouvu o vzájemné spolupráci s naší radnicí. Zakládá příležitost konzultovat postupy vedoucí k podpoře podnikání. Mnohdy nešetříme kritikou. Dobrým nástrojem pro pomoc místním obchodníkům je například systém CORRENCY. Pilotní projekt skončil úspěchem. Podpořila jej drtivá většina členů Zastupitelstva. Jeho kouzlo spočívá v tom, že o tom, kdo získá podporu z veřejných prostředků, rozhodují občané. Jejich odpovědnost je navíc zesílena podmínkou, že k veřejným prostředkům musí přiložit i vlastní koruny.

Je velký počet podnikatelů, nebo například fakt, že v Praze 1 je největší přírůstek nových podniků, pro městskou část výhodou, nebo to s sebou nese i nějaké problémy? Co je klíčem k rovnováze mezi podnikatelskou sférou a samotnými občany, kteří v Praze 1 žijí?

Největším problémem je neprovázanost výnosů plynoucích z podnikání s územím, kde výnosy vznikají. Nejen naší radnici tak uniká potřebný týmový duch. Díky tomu si radní například pletou pomoc nájemcům s pomocí podnikatelům. Kdyby tam bylo to jednoznačné propojení s výnosy z podnikání, věřím, že by na podnikatele mnohdy nehleděli jen jako na potíž. Dovoluji si pro přesnost zacitovat z programových cílů: Hospodářská komora Praha 1 podporuje podnikatelské aktivity, které napomáhají zvyšování standardu Prahy 1 jako centra moderního evropského města v souladu s historickou tradicí jeho utváření a změn a usiluje o eliminaci negativních dopadů podnikatelských aktivit na obyvatele Městské části Praha 1 a maximální harmonizaci jejich soužití na jejím území.

Ve svém nedávném projevu jste se zabýval i energetickou krizí. Jaký je váš názor na aktuální kroky vlády Petra Fialy a co soudíte o samotném pozadí současné krize? Jak podle vás dopadnou rostoucí ceny energií na městské části a na jejich obyvatele? A co s tím na komunální úrovni mohou politici dělat?

Energetická krize započala již před lety. Evropská energetika je pokroucena nesmyslnou regulací. Ta po mnoho let přinášela nízké ceny pro spotřebitele a vylučovala ekonomickou možnost nových investic. Nyní tatáž regulace vychýlila rovnováhu na druhou stranu. Je nezbytné konat. Jsem jako dobrovolný hasič postižen touhou po bezodkladném řešení krizových situací. Jsem postižen potřebou aktivního přístupu k prevenci. Proto mám pocit, že Česko přihlíží vlaku, který pozvolna opouští nádraží. K lítosti nás všech mám navíc pocit, že na dlouho to byl vlak poslední. Mě se zkrátka vše zdá být pomalé, nepřehledné, neaktivní. Jsem výrazně ovlivněn maminčinou poučkou, kterou mi každý den vtloukala do hlavy a tu si dovoluji uvést v originále: morgen, morgen, nur nicht heute, sagen alle faulen Leute. (co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra – pozn. aut.)