foto: Ministerstvo zahraničních věcí/Eva Filipi s ministrem zahraničí Petrem Macinkou
Podle elitní diplomatky Evy Filipi je spor prezidenta s vládou o účasti na summitu NATO velmi nešťastný a přišel v krajně nevhodném okamžiku. „Pokud vláda řekla, že chce být na summitu zastoupena premiérem, na místě pana prezidenta bych její rozhodnutí respektovala,“ řekla serveru PrahaIN.cz Filipi, která v současné době působí jako externí poradkyně ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).
Prezident Petr Pavel před odletem do Ankary oznámil, že se na summitu NATO zúčastní neformální večeře, neboť dostal pozvánku od prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Byla to ze strany tureckého prezidenta strategie nebo zdvořilostní gesto?
Nebyla. Turecký protokol je velmi striktní. Sloužila jsem tam a vím, jak to tam chodí, pokud jde o hierarchii. Pozvánku na neformální večeři dostal premiér Andrej Babiš. V Turecku je ale prezidentský systém. Když tedy pan Erdogan zjistil, že do Ankary dorazí také náš prezident, asi z toho měl trochu zamotanou hlavu. Tak to vyřešil tímto způsobem.
Jaký je váš názor na spor prezidenta Pavla s vládou o jeho účasti na summitu, kde nakonec bude premiér i prezident?
Celá ta situace není úplně v pořádku. Jsme parlamentní demokracie, nikoli prezidentský systém. Pokud vláda řekla, že chce být na summitu zastoupena premiérem, protože nese odpovědnost za to, co se tam dohodne, pak bych na místě pana prezidenta její rozhodnutí respektovala.
Proč myslíte, že se spolu nedokázali dohodnout?
V minulosti se uměli domluvit i prezidenti a premiéři, kteří spolu často nevycházeli, ale dnes je jiná situace. Svět i Evropa procházejí výraznou proměnou. Mění se také pohled na zahraniční politiku, geopolitiku i mezinárodní vztahy. O to důležitější je dobře promýšlet, jakou cestou se Česká republika vydá a jak bude v tomto měnícím se prostředí hájit své zájmy.
Právě proto považuji summit NATO za natolik významný, že by na něm měla Českou republiku zastupovat především vláda. Nemáme prezidentský systém a současná situace je zbytečně nešťastná.
Opakuji, vzhledem k současné mezinárodní situaci, od Blízkého východu přes Spojené státy až po Čínu, myslím, že budoucnost NATO i Evropské unie je natolik důležitá, že by hlavní odpovědnost měla nést vláda. A v Ankaře nejde o běžnou konferenci. Právě nyní se tam rozhoduje o zásadních otázkách bezpečnosti. Proto je důležité pečlivě zvažovat, kdo bude Českou republiku zastupovat.
Psali jsme
Prezident Petr Pavel tvrdí, že podle protokolu má českou delegaci na summitu NATO v Ankaře vést hlava státu. Vláda však trvá na tom, že ji povede…
Odborníci se shodují v tom, že letošní summit má být jedním z nejdůležitějších v historii NATO. Souhlasíte?
Také jsem to slyšela z několika stran. Nicméně můj pohled je poněkud odlišný. Samozřejmě tento i další summity budou mít velmi zásadní charakter. Osobně si ale nemyslím, že v Turecku nyní půjde o nejdůležitější summit.
Jeho obsah a průběh ovlivní pohled prezidenta USA Donalda Trumpa na Evropu a koneckonců i na samotnou Severoatlantickou alianci. A také jeho postoj k tomu, ve kterých oblastech světa mají mít USA rozmístěny příslušníky svých ozbrojených sil. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že Trump je vlastně nechce nikde.
Druhou zásadní věcí je situace na Ukrajině, která vzdoruje ruské agresi, a také diskuse o tom, co v současné situaci dělat a jak se proti Rusku bránit. Třetím zásadním bodem summitu bude probíhající regionální válka na Blízkém východě. V této oblasti hraje Turecko velmi zajímavou roli.
Jaká role to je?
Nikoliv prostředníka. To je úloha pro Pákistán, Omán nebo Katar. Ale Turecko je ve velmi zvláštním postavení. Jednou nohou je na Blízkém východě a jednou nohou v Evropě. Zároveň je členem NATO a disponuje druhou největší armádou v alianci. Do budoucna proto bude jeho role hodně zajímavá.
Jaké je nynější postavení České republiky v oblasti Středního a Blízkého východu v době probíhajícího konfliktu?
To je otázka za milion dolarů. Při výkladu se musíme vrátit do dob studené války. V jejím průběhu to bylo postavené tak, že i v této oblasti byl rozdělený svět na státy, které inklinovaly k Západu, Washingtonu, a na druhou stranu. Pak se to proměnilo. Na Blízkém východě máme velmi rozsáhlou diplomatickou síť. Jsme středně velká země a postupujeme stejně jako ostatní, i větší státy EU. Do probíhajícího konfliktu nezasahujeme. Občas se s nějakým výrokem ozval Macron nebo Starmer z Londýna, ale v podstatě do této „věci“ nikdo nemluví.
Kterým směrem se podle vás bude ubírat další vývoj ve světě?
Svět podle mého názoru přestává být unilaterální a bude stále více multilaterální. Vztahy mezi státy budou více založené na konkrétních zájmech a spolupráci než na ideových spojenectvích. Půjde především o ekonomiku, obchod a prosperitu, které mohou přispívat ke stabilitě.
Měli bychom se proto snažit udržovat běžné vztahy, rozvíjet ekonomickou spolupráci a pokud možno se vyhnout dalším konfliktům. Česká republika i Evropa by měly usilovat o to, aby nebyly zataženy do dalších válek.
Dále čtěte:
Pavel zaskočil před odletem Babiše s Macinkou. „Ať si to užije,“ vzkázali mu
Babiš letěl VIP letadlem se salonkem, na Pavla zbyl obyčejnější stroj