Flexibilnější zákoník práce má přinést novela

Zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů i posílení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů má přinést novela zákoníku práce, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změnit má například délku zkušební doby i podmínky pracujících na rodičovské dovolené.

Změny v zákoníku práce mají být podle tiskové zprávy ministerstva reakcí na aktuální potřeby současného trhu práce. Výsledná novela má být poté reflexí podnětů, které ministerstvo získalo od zástupců ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů.

„Chceme, aby Česká republika byla konkurenceschopná a nehrála v Evropě druhé housle. K dosažení tohoto cíle je nezbytný moderní a pružný pracovní trh. Tento požadavek na větší variabilitu pracovně-právních vztahů dlouhodobě rezonuje jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Proto nyní představujeme takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která vychází z praktických podnětů z praxe. Inspirujeme se u zemí, jako jsou Německo, Rakousko a Dánsko, kde podobné systémy úspěšně fungují,“ uvedl ve zprávě ministr Jurečka.

Podpora rodičů na rodičovské dovolené

Představená novela by měla umožnit na dohodu vykonávat u téhož zaměstnavatele stejný druh práce jako před nástupem na rodičovskou dovolenou. Na stejnou pracovní pozici by poté měl být rodičům umožněn návrat ještě před dosažením 2. roku dítěte.

„Jedná se o výrazné posílení práv na straně zaměstnanců oproti dnešnímu nastavení. Dosud totiž platí nárok na stejné místo pouze v případě návratu z mateřské dovolené. Jde o motivační opatření, které doplňuje jiné již existující kroky, jako je například podpora částečných úvazků či dětských skupin,“ doplnil Jurečka.

Výpověď i zkušební doba s novými pravidly

Při podání výpovědi by měl být nově počátek výpovědní lhůty stanoven od jejího doručení. V případě pochybení zaměstnance se výpovědní doba navíc zkrátí na jeden měsíc.

Pokud zaměstnavatel propouští zaměstnance kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, náleží nově zaměstnanci náhrada z povinného pojištění zaměstnavatele, a to ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Změny se dotknou i navýšení maximální délky zkušební doby, která bude u řadových zaměstnání až čtyři měsíce. U vedoucích zaměstnanců poté až osm měsíců.

Brigády pro čtrnáctileté a zkrácení denního odpočinku

Novela bude znamenat také možnost samorozvrhování směn na základě dohody se zaměstnavatelem i možnost zkrácení denního odpočinku až na šest hodin v případě nutného okamžitého řešení havarijních stavů.

Mladiství by měli mít také nově možnost přivýdělku již od 14 let bez ukončené povinné školní docházky. Pouze však během hlavních letních prázdnin a za podmínky, že se jedná o určité lehké práce.

„Toto opatření poskytne mladým lidem více příležitostí k získání pracovních zkušeností a přivýdělku během letních měsíců,“ dodal ministr.

Předložena by měla být novela vládě již v průběhu května. Předpokládaná účinnost je poté od 1. ledna roku 2025. 

Míry zaměstnanosti i nezaměstnanosti

Jak uvedl v dubnu Český statistický úřad (ČSÚ), poměr nezaměstnaných k ekonomicky aktivním obyvatelům České republiky tvořil v únoru tohoto roku 2,7 procent. Míra zaměstnanosti tvořila u mužů 81,5 procent, zatímco u žen to bylo 68,7 procent.

„Přestože již více než rok sledujeme v české nezaměstnanosti rostoucí trend, míra 2,7 procent stále nedosahuje úrovně z covidových lockdownů, kdy byla nad třemi procenty. Aktuálně je zhruba na úrovni podzimu roku 2017,“ uvádí na webu Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Podle tiskové zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z roku 2023 hodnotí celkem 73 procent respondentů možnost pracovat a být zaměstnán jako převážně dobrou. Negativně ji oproti tomu hodnotí až 23 procent. V roce 2022 se přitom jednalo o poměr 76 procent proti 20 procentům respondentů, kteří hodnotili negativně možnost pracovat a být zaměstnán.