Jak to bylo doopravdy? Bývalý šéf rozvědky zavzpomínal

ROZHOVOR: „Demokracii Rusové nikdy nepoznali. Je možné, že Rusové ani nemají mentalitu k životu v demokracii. Nemají to možná ani v genech,“ říká pro PrahaIN.cz František Bublan, bývalý ředitel civilní rozvědky, exministr vnitra, signatář Charty 77 a teolog.

Za teroristický útok odsoudil v červnu Městský soud v Praze k osmiletému trestu muže z Kolumbie, který chtěl založit požár v garážích pražského dopravního podniku.  Vyšetřovatelé se zabývali také verzí o případném napojení pachatele na Rusko. K podobnému případu došlo minulý rok v Polsku a v Německu. Evropské zpravodajské služby varovaly, že Rusko násilné sabotáže naplánovalo napříč Evropou. Proč Rusové provádějí tyto akce?

Nemám k těmto případům úplné vysvětlení, které by bylo zcela vyčerpávající. Na mě to působí dojmem, že zadavatelé chtějí vyvolat v řadách evropského obyvatelstva nejistotu. Snaží se narušit styl našeho života tím, že mohou vznikat podobné situace. Lidé pak mohou být zneklidněni. Mohou mít pocit, že se nemusí cítit bezpečně, například při přepravě v metru nebo na jiných místech ve městech. Nebudou si jistí, že se něco nepřihodí v okamžiku jejich přítomnosti. Jde vlastně o narušování jejich poklidného života nebo, pokud to tak lze nazvat, západní kultury. Případy, ke kterým došlo, nemají žádný ekonomický a strategický význam. Nejde o něco, co by způsobilo například výpadky ve výrobě nebo podobně. Proto je hodnotím tak, jak jsem uvedl.

Rusové dřív vedli „válku” proti západním státům a jejich civilizaci jinými způsoby a na jiné úrovni. Některé politology překvapila četnost těchto případů v Evropě. Jaký je váš názor?

Oni se dívají na společnost jako takovou. A ta není jednolitá, ale je hodně rozmanitá. V posledních letech v evropských státech roste počet miniaturních stran a hnutí, která se pohybují na poněkud jiném pólu než většinová společnost. K řešení problémů hledají radikální řešení, nebo se uchylují k modelu společnosti, který je blíž k Rusku. Jsou jakýmsi, řekl bych, rušivým elementem ve společnosti. Možná hrají právě na tuto kartu, že se národ a společnost může ještě více rozdělit, tím pak narůstá nejistota, možná tendence k tomu, aby se režimy v jejich státech změnil, nebo aspoň pozměnil. Domnívám se, že jde o něco takového. Jiné vysvětlení nemám.

Jde tedy o to, aby se lidé žijící v demokratickém systému necítili bezpečně?

Ano. Je to tak.

Začátkem devadesátých let, po pádu železné opony, si svět vydechl. Mnoho lidí tehdy čekalo, že svět bude bezpečnější. Po období relativního klidu svět opět žije v napětí a vztahy s Ruskou federací jsou v krizi. Proč došlo k tomu vývoji?

Rusko tehdy bylo úplně jinde, než je dnes. Proces uvolňování kdysi začal Michail Gorbačov. Tehdy existovala určitá naděje, že Rusko půjde jinou cestou, než tomu bylo například v dobách Brežněva. Po Gorbačovovi přišel Boris Jelcin a ještě stále tam určitá naděje byla. Byla to sice zcela jiná osobnost, ale pod jeho vládou Rusové nehledali svoji mocenskou pozici jako v dřívějších letech. Jelcin se také snažil o větší dialog s okolním světem. Pamatuji doby, kdy jsem pracoval ve zpravodajských službách, že se s Rusy tehdy dokonce v určitých oblastech i trochu spolupracovalo, například v oblasti boje proti terorismu. V Rusku probíhaly společné konference nebo seznamování se se situací ve zmíněné oblasti. Byly to mezinárodní akce a asi dvou jsem se zúčastnil. Přítomní na nich byli Američané, západní služby různých evropských států, vlastně tam byli zastoupeni skoro všichni. Samozřejmě tyto akce probíhaly v určitých mezích. Byli jsme si všichni vědomi, kde jsme a co od nich můžeme čekat. Ale probíhalo to a určitá snaha o spolupráci tam byla.

Po odchodu Borise Jelcina se k moci dostal Vladimir Putin. Pod jeho vládou Rusko učinilo odklon od vytvoření demokratické společnosti. Je vůbec možné, aby se někdy změnilo na klasický demokratický stát?

Skutečná demokracie v minulosti nikdy nebyla a Rusové ji tedy nikdy nezažili. Žili až do roku 1917 ve feudálním systém, který byl propojený s takzvanou buržoazií, to bylo všechno. Je možné, že Rusové ani nemají mentalitu k životu v demokracii. Nemají to možná ani v genech. Potřebují silného vůdce, nějaký typ cara, kterého uctívají, nebo nenávidí.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka opakovaně varuje před možnými hrozbami a útoky, které se týkají České republiky. Upozorňuje na hrozbu pravicového extremismu, na možné podvratné akce Ruska na území našeho státu a zdůrazňuje riziko kybernetických útoků. Jaký je váš pohled?

S jeho upozorněním souhlasím. To poslední varování je spojeno s moderními technologiemi. Ty nám přinášejí určité možnosti a samozřejmě i velká rizika. Pokud by neexistovaly na dnešní úrovni a kdybychom si dál, tak jako kdysi, posílali místo e-mailů papíry, tak podobné situace nenastanou. Dnes se nabízí určité pole působnosti pro hackery a pro všechny, kteří chtějí škodit tímto způsobem. Toto nebezpečí lze očekávat a musíme s tím počítat. Pokud chceme zmíněné technologii využívat v co největším rozsahu, tak musíme také daleko více dbát na jejich zabezpečení.

Bývalá členka zpravodajských služeb mi kdysi v rozhovoru řekla, že dnešní služba příslušníků rozvědky je daleko složitější a náročnější než dřív. Co o tom soudíte?

Je jiná. Jestli je složitější, nevím, ale určitě je jiná. Musí se přizpůsobit novým podmínkám. Hodně také záleží na oblasti, kde působí. Jde o rizikovou službu zvláště v krizových oblastech. Nechci je vyjmenovávat, tam ale nepochybně určité riziko je. Například pokud by došlo k odhalení.